Vzhledem k rychle se měnící geopolitické situaci vyvstává v Evropě zásadní otázka: Jak může Evropská unie v tomto stále nejistějším světě zajistit svou bezpečnost? EHSV ve svém stanovisku Financování obrany v EU nabízí komplexní plán, jak bezpečnost EU posílit a připravit se na současné i budoucí výzvy.
Vzhledem k rychle se měnící geopolitické situaci vyvstává v Evropě zásadní otázka: Jak může Evropská unie v tomto stále nejistějším světě zajistit svou bezpečnost? EHSV ve svém stanovisku Financování obrany v EU nabízí komplexní plán, jak bezpečnost EU posílit a připravit se na současné i budoucí výzvy.
EHSV, který vypracoval toto stanovisko v době poznamenané narůstajícími bezpečnostními hrozbami, v něm apeluje na vytvoření jednotného a účinného mechanismu na financování obrany EU. Současné struktury financování jsou nedostatečné a je třeba je změnit. Bez koordinovanějšího přístupu k financování obrany se může stát, že EU nebude schopna hájit své zájmy. EHSV tak s odkazem na zprávu Komise o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ve svém stanovisku poukazuje mj. na znepokojivou skutečnost, že „ze 75 miliard EUR, jež členské státy EU od června 2022 do června 2023 vynaložily v rámci veřejných zakázek v oblasti obrany, bylo 78 % zaplaceno dodavatelům mimo EU“. Tuto rostoucí závislost na externích dodavatelích prostě nelze jen tak ignorovat.
Nejde však jen o zvýšení výdajů, ale také o to, aby byly dostupné prostředky vynakládány rozumně a efektivně. EHSV doporučuje posílit koordinaci mezi EU a NATO, navýšit financování iniciativ, jako je Evropský obranný fond či Evropský mírový nástroj, a zaměřit se na společné zadávání veřejných zakázek s cílem zefektivnit využívání zdrojů a snížit náklady. Kromě toho EHSV doporučuje, aby evropští členové NATO vynakládali na obranu alespoň 2,5 % svého HDP, což by Evropě umožnilo lépe reagovat na současné geopolitické hrozby. Zvýšení tohoto výdajového cíle zajistí, že evropští členové NATO budou účinněji přispívat ke kolektivní bezpečnosti a zároveň budou mít nad svými ozbrojenými silami plně svrchovanou kontrolu.
Pro posílení obranných schopností EU jsou zásadní rovněž iniciativy, jako je akt na podporu výroby munice a nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Tato opatření umožní Evropě účinně sdílet zdroje a zajistit si vojenskou i civilní připravenost.
Z hlediska národní bezpečnosti je stále důležitější využívat technologického pokroku, včetně umělé inteligence, dronů a zajištění kybernetické bezpečnosti. Podle EHSV je důležité investovat do těchto oblastí, a udržet si tak náskok před novými hrozbami. Klíčem k rozvoji inovací, zejména v oblasti umělé inteligence, dronů a systémů kybernetické bezpečnosti, je spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Výbor ve stanovisku vyzývá rovněž k vytvoření odolného evropského sytému v oblasti obranného průmyslu, který by podporoval užší spolupráci mezi podniky všech velikostí a vládami. Podporováním inovací a zajištěním konkurenceschopnosti Evropy se sníží závislost na externích dodavatelích, a obranný průmysl tak bude soběstačnější.
Zapomínat však nesmíme ani na regionální iniciativy v rámci EU. Posílení regionální spolupráce pomůže přizpůsobit obranné strategie specifickým bezpečnostním výzvám, kterým čelí různé členské státy. Tento přístup zajistí, aby se regionální otázky náležitě řešily v širším rámci EU.
Posílení obrany EU není jen otázkou bezpečnosti, ale také prosazování hodnot, jež EU ztělesňuje. Jsme přesvědčeni, že bude-li EU postupovat podle plánu, který uvádíme v našem stanovisku, bude schopna si zajistit svou budoucnost, zachovat na svém území mír a chránit své hospodářské zájmy.
Display date
1 year 3 months ago
Nová pravidla přeshraničního vymáhání v oblasti boje proti nekalým obchodním praktikám
„Je načase učinit konkrétní kroky kupředu v návaznosti na Draghiho zprávu, než se ztratí v politických kuloárech. Potřebujeme dobré stratégy a tvůrce politik, kteří budou schopni jít nad rámec této zprávy a rozvinout strategie průmyslové politiky EU,“ říká chorvatský podnikatel a vědec Stjepan Orešković. Společně s Jörnem Fleckem, vedoucím ředitelem transatlantického analytického střediska Atlantická rada, prezentoval na veřejné mezinárodní konferenci Conclave II v Bruselu ambiciózní iniciativu „Future 500“. „Future 500“ je součástí širší platformy SEEUS Futures, kterou spravuje Atlantická rada, a jejím cílem je identifikovat a podpořit 500 evropských podniků, jež mají potenciál významně růst a mít globální dopad. Cílem je podpořit nové evropské podnikatele v celosvětové konkurenci a posílit přítomnost Evropy na mezinárodní ekonomické scéně. Stjepan Orešković nám poodhalil další informace o tomto projektu.
„Je načase učinit konkrétní kroky kupředu v návaznosti na Draghiho zprávu, než se ztratí v politických kuloárech. Potřebujeme dobré stratégy a tvůrce politik, kteří budou schopni jít nad rámec této zprávy a rozvinout strategie průmyslové politiky EU,“ říká chorvatský podnikatel a vědec Stjepan Orešković. Společně s Jörnem Fleckem, vedoucím ředitelem transatlantického analytického střediska Atlantická rada, prezentoval na veřejné mezinárodní konferenci Conclave II v Bruselu ambiciózní iniciativu „Future 500“. „Future 500“ je součástí širší platformy SEEUS Futures, kterou spravuje Atlantická rada, a jejím cílem je identifikovat a podpořit 500 evropských podniků, jež mají potenciál významně růst a mít globální dopad. Cílem je podpořit nové evropské podnikatele v celosvětové konkurenci a posílit přítomnost Evropy na mezinárodní ekonomické scéně. Stjepan Orešković nám poodhalil další informace o tomto projektu.
Můžete stručně představit hlavní myšlenku projektu „Future 500“?
Iniciativa vychází z poznatků vzešlých z důležitých zpráv o budoucnosti Evropy – zpráv, které připravili pánové Draghi, Letta a Heitor –, analyzuje je z dvojí perspektivy, vědecké a podnikatelské, a na základě toho vznáší několik kritických otázek: Kdo bude dané plány konkurenceschopnosti a nově zveřejněný Kompas konkurenceschopnosti provádět? Jaké mechanismy budou použity? Jaké náklady tím vzniknou? A jaké výnosy lze očekávat ve srovnání s výnosy amerických společností, které v nedávné době zaznamenaly vysoký růst? Projekt „Future 500“ je základním kamenem platformy SEEUS, v níž jsou zastoupeny USA, EU a jihovýchodní Evropa, a jeho cílem je zvýšit viditelnost a posílit spolupráci mezi těmito regiony. Je strategicky koncipován tak, aby řešil naléhavou potřebu Evropy rozvíjet dynamické prostředí, které pozvedne místní podniky, aby se z nich stali lídři na světové scéně. Tato iniciativa se zaměřuje na poskytování rizikového kapitálu, strategického vedení a vytváření mezinárodních sítí, přičemž staví na poznatcích expertů, jako jsou Dani Rodrik z Harvardské univerzity a Beata Jaworcik z EBRD, s cílem vypracovat průmyslové politiky 21. století, které výrazně posílí naše konkurenční postavení.
Máte již potenciální kandidáty na 500 podniků, které plánujete vybrat? Jaké jsou základní požadavky, jež musí firma splňovat, aby výběrem prošla?
Dosud sice nebyly vybrány žádné konkrétní podniky, „Future 500“ se však bude zaměřovat na subjekty s potenciálem, co se týče rozšíření a rychlého růstu. Tento proces bude otevřený a průběžný a v jeho rámci budou mít prioritu ekonomický příslib, inovace a strategický význam v daném odvětví. Budeme rovněž usilovat o navázání partnerství s mezinárodními rozvojovými bankami a investory, kteří již podporují podniky v tom, aby se staly konkurenční silou. Zaměříme se na podniky, které již demonstrují stabilní růst, inovační schopnosti a ambice rozšířit se celosvětově. Tím je zaručeno, že tyto podniky budou nejen lídry na trhu, ale také průkopníky v oblasti technologií a obchodních modelů. Budeme vycházet ze zkušeností získaných u velkých projektů, jako je Scale-Up Europe, které sdružují zakladatele, investory, vedoucí pracovníky a vědce a jejichž posláním je učinit z Evropy domov pro technologické šampiony. Tyto potenciálně vybrané podniky jsou obzvláště důležité pro kandidátské země EU – budou totiž ztělesňovat principy nové ekonomiky a sloužit jako vzor pro ambiciózní mezinárodně konkurenceschopné firmy, které se většinou nespoléhají na financování ze strany vnitrostátních daňových poplatníků.
Jak moc jste optimistický, pokud jde o potenciál Evropy v oblasti globální konkurenceschopnosti?
Pokud jde o schopnost Evropy posílit své globální konkurenční postavení a nechat panující postoje sebelítosti za sebou, je optimismus značný. Od konce roku 2022, kdy začal současný býčí trh, překonaly celkové výnosy referenčních akcií eurozóny index S&P 500, pokud nepočítáme společnost Nvidia. Evropské sociální a zdravotní systémy zajišťují, že jsou lidé déle zdraví a aktivní, a to za mnohem nižších nákladů. Tyto systémy také mají pozitivní dopad na produktivitu a konkurenceschopnost našeho hospodářství v celosvětovém měřítku.
Snažíme se rezonovat se skutečným entuziasmem, který Immanuel Kant zmiňoval v souvislosti s Francouzskou revolucí. Takové myšlení může přeměnit výzvy v motivační sílu, což vede k zdánlivě nezdolnému odhodlání. Potřebujeme méně vypasených koček a štěňátek – bohatých a samolibých elit a přespříliš poslušných a neambiciózních nohsledů –, kterým poslední dvě dekády přály. Namísto toho potřebujeme více „hladových mladých mužů“ – motivovaných, ambiciózních jednotlivců, kteří jsou připraveni čelit výzvám.
Cílem iniciativy „Future 500“ je proaktivně řešit chronické problémy, na něž upozorňují zprávy o konkurenceschopnosti, jako je potřeba odvážných inovací a rozšiřování podniků. Globální postavení Evropy bude velmi silně záviset na její schopnosti integrovat pokročilé technologie, vychovávat podnikatelské talenty a zdokonalit průmyslové politiky na podporu inkluzivního růstu. Naše iniciativa se snaží vytvořit plodné prostředí pro lídry v oblasti podnikání a inovátory, a sice využitím potenciálu vzdělané pracovní síly, bohatého inovativního dědictví a tradičních i nových průmyslových odvětví, přičemž také řeší otázky, jako je roztříštěnost právních předpisů a nerovnováha na trhu.
Stručně řečeno, iniciativa „Future 500“ představuje důležitý krok v testování evropského hospodářského prostředí a tím, že podporuje podniky s vysokým potenciálem a posiluje podnikatelský ekosystém zajišťuje tomuto kontinentu pozici globálně konkurenceschopného aktéra. Nemáte šanci obstát v konkurenci, když nevíte, s kým soupeříte.
Dr. Stjepan Orešković je vědec a podnikatel. Je členem Evropské akademie věd a umění a zakladatelem společnosti Bosqar Invest. Pod jeho rodinným vedením se počet zaměstnanců společnosti Bosqar Invest během pěti let zvýšil z 300 na více než 16 000, což je ukázka impozantní strategie rozšiřování podniku, která integruje vědu, technologie, investice z penzijních a jiných fondů a podnikatelskou odvahu, což je stěžejní přístup, který prosazuje Draghiho zpráva. Tento strategický důraz měl pravděpodobně vliv na to, že Atlantická rada spustila projekt Future 500, o němž je zde řeč.
Evropská komise brzy představí balíček legislativních reforem týkajících se povinnosti podniků v oblasti podávání zpráv známý jako „souhrnný balíček“. Cílem balíčku je zjednodušit a zefektivnit předpisy týkající se udržitelnosti a usnadnit tak podnikům plnění povinností v oblasti podávání zpráv. Od listopadu, kdy byl balíček avizován, vzbuzuje v celé EU rozruch, víří diskusi a vyvolává odpor různých skupiny. Organizace občanské společnosti,odbory,podniky, investoři,právníci ivědci vyjádřili obavy, že by tento souhrnný balíček mohl vést k deregulaci, a vyzvali Komisi, aby výše uvedené nástroje spíše chránila než oslabovala. Andriana Loredan z Evropské koalice pro odpovědnost korporací (ECCJ) vysvětluje, co je v sázce a proč organizace občanské společnosti, jako je ECCJ, souhrnný balíček odmítají.
Evropská komise brzy představí balíček legislativních reforem týkajících se povinnosti podniků v oblasti podávání zpráv známý jako „souhrnný balíček“. Cílem balíčku je zjednodušit a zefektivnit předpisy týkající se udržitelnosti a usnadnit tak podnikům plnění povinností v oblasti podávání zpráv. Od listopadu, kdy byl balíček avizován, vzbuzuje v celé EU rozruch, víří diskusi a vyvolává odpor různých skupiny. Organizace občanské společnosti,odbory,podniky, investoři,právníci ivědci vyjádřili obavy, že by tento souhrnný balíček mohl vést k deregulaci, a vyzvali Komisi, aby výše uvedené nástroje spíše chránila než oslabovala. Andriana Loredan z Evropské koalice pro odpovědnost korporací (ECCJ) vysvětluje, co je v sázce a proč organizace občanské společnosti, jako je ECCJ, souhrnný balíček odmítají.
Konkurenceschopnost použitá jako záminka pro deregulaci tolik potřebných pravidel v oblasti udržitelnosti
Souhrnný balíček se zaměřuje na tři klíčové nástroje udržitelnosti, které jsou jádrem Zelené dohody pro Evropu – konkrétně na směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a nařízení o taxonomii. Tento balíček je přímým důsledkem posunu ve směřování nové Komise, který vyvolala zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ze září 2024. Draghiho zpráva částečně přisuzuje stagnaci trhů EU nadměrné regulační zátěži podniků, přičemž klidně přehlíží další klíčové faktory, např. inflaci v odvětvích ropy, zemního plynu a potravin způsobenou spekulacemi nadnárodních společností. Podle Draghiho zprávy je hlavním zdrojem regulační zátěže rámec EU pro podávání zpráv o udržitelnosti a pro náležitou péči. Bez důkazů, které by spojovaly právní předpisy v oblasti udržitelnosti s vnímaným nedostatkem konkurenceschopnosti EU, se tento úzký pohled stal záminkou pro potenciální úplné zrušení právních předpisů v oblasti udržitelnosti.
Tímto konkrétním souhrnným balíčkem hodlá Komise zjednodušit některé z nejkritičtějších nástrojů, jež byly nedávno přijaty k řešení dopadů činnosti velkých podniků na občany a životní prostředí. Týká se to i směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, která byla přijata teprve v loňském roce a nebyla dosud provedena.
Jakákoli diskuse o obsahu souhrnného balíčku zůstává v tuto chvíli jen v rovině spekulací. Nicméně jedním z nejvýznamnějších rizik spojených se souhrnným balíčkem je opětovné legislativní úpravu nástrojů udržitelnosti, což by mohlo vést k opětovnému vyjednávání o klíčových ustanoveních (k nimž patří občanskoprávní odpovědnost nebo plány zajišťující slučitelnost s transformací v kontextu změny klimatu v rámci směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti). Evropské koalice pro odpovědnost korporací opětovné otevírání dříve dohodnutých právních předpisů v oblasti udržitelnosti důrazně odmítá. Vedlo by to ke zvýšení regulační nejistoty, ohrožení respektu vůči lidským právům a životnímu prostředí ze strany podniků a k poškození těch podniků, které jako první přijaly příslušná opatření.
Nepřiměřený vliv podniků v rámci pochybného konzultačního procesu
Komise má v úmyslu předložit svou souhrnnou iniciativu ve velmi krátkém časovém rámci, který neumožňuje odpovídající posouzení dopadů a veřejnou konzultaci. Tento přístup je neslučitelný s právem účastnit se rozhodovacích procesů EU, což je demokratická zásada chráněná evropskými smlouvami. Je rovněž v rozporu s vlastními pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, které vyžadují rozsáhlé a transparentní konzultace se zúčastněnými stranami během procesu tvorby politik Komise.
Namísto toho Komise v únoru 2025 uspořádala pseudokonzultaci, tzv. „kontrolu skutečného stavu“, za účasti malé, vybrané skupiny zainteresovaných stran, především velkých společností a podnikatelských sdružení. Řada z těchto společností v současnosti čelí právním krokům za nedodržování předpisů v oblasti lidských práv nebo životního prostředí v rámci své vlastní činnosti nebo hodnotového řetězce. Mají tedy eminentní zájem na oslabení právních předpisů v oblasti udržitelnosti na úkor pracovníků, místních komunit a klimatu. Nadměrné zastoupení velkých podniků navíc výrazně kontrastovalo s nedostatečným zastoupením občanské společnosti. Organizace občanské společnosti, odborové svazy a malé podniky byly zastoupeny pouze symbolicky, oběti zneužívání ze strany podniků a podniky prosazující předpisy týkající se udržitelnosti pak byly z diskuse vyloučeny úplně.
Souhrnný balíček: potenciální ohrožení ambiciózních klimatických politik
Zdá se, že předsedkyně Ursula von der Leyen i komisař Valdis Dombrovskis, který na celý proces „zjednodušení“ dohlíží, souzní s programem největších, nejsilnějších korporací. Mezi klíčovými partnery Komise během tzv. kontroly skutečného stavu byly zejména společnosti, jejichž obchodní činnost významně přispívá ke změně klimatu a které mají zájem na zmírňování požadavků v oblasti klimatu – např. společnosti z ropného, plynárenského, petrochemického, automobilového a finančního odvětví. Vzhledem k současné klimatické krizi a jejím nepříznivým dopadům na obyvatele a životní prostředí to vyvolává obavy, zda nebude souhrnný balíček znamenat pro politiky v oblasti klimatu krok zpět.
Prioritou Komise by mělo být spíše provádění než deregulace
Pokud Komisi skutečně leží na srdci konkurenceschopnost a snížení regulační zátěže, stejně jako lidská práva a klimatická spravedlnost, měla by se zamyslet nad tím, jak účinně provádět nástroje udržitelnosti. Lze toho snadno docílit vypracováním pokynů na pomoc podnikům a orgánům členských států, jak je uvedeno ve směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, jakož i podporou financování a budování kapacit. Takový přístup by byl odpovídající reakcí na kritiku Draghiho zprávy týkající se absence pokynů, jež by měly usnadňovat uplatňování právních předpisů EU v oblasti udržitelnosti.
Tajné úpravy zásadních předpisů týkajících se udržitelnosti za zavřenými dveřmi za účasti některých největších světových korporací totiž sotva mohou být tou správnou cestou k dosažení skutečné konkurenceschopnosti.
Andriana Loredan je referentkou Evropské koalice pro korporátní spravedlnost (ECCJ). Od roku 2022, kdy byl poprvé zveřejněn návrh směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, se podílí na jejím prosazování. Dříve se věnovala tématu podnikání a lidských práv v souvislosti s nucenou prací v organizaci Anti-Slavery International.
