V tomto vydání:

• Andrej Gnjot – Nepřítel lidu aneb jak Bělorusko pronásleduje své novináře
• Delegace EHSV na COP16 a COP29: Podřezáváme si pod sebou větev
• Adélaïde Charlier – Miliardové zklamání: na konferenci COP29 se klimatickou spravedlnost zajistit nepodařilo
• Luz Haro Guanga – Boj za zdravou planetu je otázkou života a smrti
• Marija Minčeva – Jakou cenu platí jednotný trh EU za nečlenství v schengenském prostoru
   

V roce 2021 získalo belgické sdružení Grootouders voor het Klimaat (Prarodiče za klima) za svou kampaň Naše úspory pro jejich budoucnost Cenu EHSV pro občanskou společnost za opatření v oblasti klimatu. Cílem kampaně bylo motivovat přibližně 2,4 milionu belgických prarodičů k tomu, aby investovali své úspory – v té době odhadované přibližně na 910 miliard eur v aktivech – do udržitelnějších projektů. EHSV info hovořil se zástupcem sdružení Grootouders voor het Klimaat o současném stavu klimatu a udržitelného financování, jakož i o očekáváních a plánech do budoucna.

Vidíte po třech letech nějaké hmatatelné výsledky své kampaně? Jak byste celkově zhodnotil stav klimatu a udržitelného financování v Belgii – dá se mluvit o pokroku a zvyšuje se povědomí lidí o jeho důležitosti?

Cena EHSV pro nás znamenala důležité uznání a podporu. Často jsme se na ni odvolávali při komunikaci s vládou, dalšími podpůrnými organizacemi i našimi spoluobčany. Pomohla nám při navazování nových kontaktů i při dalším šíření naší kampaně – ať už směrem k našim prarodičům, tak k mladším generacím – díky rozvoji prezentací, workshopů a řadě přednášek o udržitelném financování.

Všimli jsme si, že i když to stále není samozřejmé téma, bylo na evropské úrovni vyvinuto důležité legislativní úsilí (taxonomie, Zelená dohoda, směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti atd.). Díky tomu teď i podniky a celá odvětví provádějí stále více iniciativ, na které můžeme poukazovat. To je nadějné a nutné, jak bohužel opět ukázaly (nepřesvědčivé) výsledky konference COP v Baku.

Nedávná studie nám ukázala, že naše práce na zvyšování povědomí je stále velmi potřebná. Pouze 5–15 % investorů využívá svého práva požádat své finanční instituce, aby zohlednily jejich udržitelné preference. Na to se tedy musíme i nadále soustředit.

Co očekáváte od konference COP29? Účastníte se jí, ne-li přímo, tak prostřednictvím podpory 12letého chlapce Ferreho a jeho prarodičů? Myslíte si, že financování opatření v oblasti klimatu má zásadní význam pro spravedlivou transformaci?

Ve chvíli, kdy toto píšeme, konference COP29 právě skončila. Od počátku jsme proto finančně i komunikačně plně podporovali 12letého Ferreho, který se společně se svými prarodiči, členy sdružení Grootouders voor het Klimaat, vydal do Baku, aby tak bylo zajištěno, že bude i nadále slyšet hlas dětí. Rádi bychom také poděkovali všem našim prarodičům a institucím, díky nimž to bylo možné.

Konference COP29 musela být konferencí COP o financování klimatu, protože financování je pro spravedlivou transformaci skutečně klíčové. V Baku to zatím bohužel nebylo moc patrné. I nadále tvrdíme, že peníze jsou, a my žádáme ty, kdo je mají, aby jednali odpovědně a v zájmu budoucnosti našich vnoučat je využívali udržitelně.

Jaké jsou nejnovější projekty vašeho sdružení, o nichž byste se rád zmínil? Připravují se už nějaké nové?

Nepřestáváme s nadějí hledět do budoucnosti. Pro naše sdružení bude rok 2025, kdy si připomínáme deset let od podpisu Pařížské dohody, rokem, kdy ve velkém oslovíme naše prarodiče – členy velkých seniorských organizací ve Vlámsku. Naplno běží přípravy, kdy se několik desítek členů z řad našeho sdružení školí, aby se mohli sebejistě zapojovat do diskusí o klimatu a byli připraveni oslovovat a naslouchat.

Připravili jsme několik workshopů, včetně jednoho o udržitelných úsporách a investicích, který zdarma nabízíme všem místním pobočkám seniorských organizací. Už teď vidíme velké nadšení. Na konci listopadu 2025 uspořádáme velkou závěrečnou akci, která – jak doufáme – nebude znamenat konec, ale počátek rostoucího závazku pro budoucnost.

Hugo Van Dienderen je spoluzakladatelem a spolupředsedou sdružení Grootouders voor het Klimaat. Toto nezávislé hnutí, jež bylo založeno v roce 2019, sdružuje seniory, především prarodiče, kteří chtějí budoucím generacím předat svět, ve kterém se dá žít.

Na fotografii: Ferre se svými prarodiči, členy sdružení Grootouders voor het Klimaat, na konferenci COP29 v Baku. Ferre se mohl o své znepokojení z klimatické krize podělit s řadou významných osobností.

Můžeme pomoci zachránit svět díky udržitelnému investování? Finanční sektor prochází v reakci na environmentální a sociální výzvy významnou proměnou. Dr. Brigitte Bernard-Rau z Hamburské univerzity se v tomto článku zamýšlí nad investováním s pozitivním dopadem, které představuje novou výkonnou investiční strategii. Tato strategie, která odráží zásadní posun ve způsobu, jakým uvažujeme o úloze kapitálu a financí ve společnosti, zpochybňuje tradiční představu, že si investoři musí vybrat, zda chtějí vydělávat, nebo přispívat k lepšímu světu.

Brigitte Bernard-Rau

Finanční sektor prochází ve světě, který musí řešit bezpříkladné environmentální a sociální problémy od změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti až po potravinové zabezpečení, nerovnost, dobré životní podmínky a zdravotní péči, významnou proměnou. Jako výkonný přístup, který zpochybňuje tradiční představu, že si investoři musí vybrat, zda chtějí vydělávat, nebo přispívat k lepšímu světu, se profilovalo investování s pozitivním dopadem. Co přesně si ale pod pojmem investování s pozitivním dopadem představit a jak se liší od jiných forem udržitelného financování?

Pochopení investování s pozitivním dopadem

Investování s pozitivním dopadem v podstatě představuje zásadní posun ve způsobu, jakým uvažujeme o úloze kapitálu a financí ve společnosti. Podle definice, kterou vytvořila organizace Global Impact Investing Network (GIIN), je investování s pozitivním dopadem investiční strategií zahrnující investice, které byly provedeny se záměrem vytvořit vedle zajištění finanční návratnosti také pozitivní, měřitelné sociální a environmentální dopady. Tato na první pohled jednoduchá definice však zakrývá fakt, že transformační potenciál investování s pozitivním dopadem je velmi komplexní.

K plnému pochopení osobité role investování s pozitivním dopadem v moderním (materialistickém) finančnictví je nezbytné zjistit, ve které části širšího spektra investičních přístupů se nachází. Na jedné straně spektra je tradiční investování, v němž jasně kraluje finanční návratnost a maximalizace zisku, zatímco sociální nebo environmentální aspekty při rozhodování nehrají žádnou roli. Posuneme-li se v rámci tohoto spektra dále, setkáváme se se stále sofistikovanějšími přístupy začleňujícími faktory sociální a environmentální výkonnosti, které postupně otevírají prostor rozmanitým způsobům investování prostřednictvím udržitelného financování. Investování s pozitivním dopadem je pak tou nejlepší možnou investiční strategií prosazující pozitivní a průlomovou změnu díky spojení finanční návratnosti a sociálních a environmentálních cílů.

Stručný popis investičních přístupů:

• tradiční investování se zaměřuje výhradně na finanční návratnost a ignoruje sociální a environmentální faktory. Je odedávna základem kapitálových trhů;
• začlenění faktorů ESG zahrnuje při investičním rozhodování environmentální, sociální a správní faktory jako ukazatele rizika, nepovažuje je však za hlavní aspekty, kterými by se investování mělo řídit;
• udržitelné financování do investičního rozhodování začleňuje environmentální, sociální a správní kritéria a udržitelnost vnímá jako způsob vytváření hodnoty. Podporuje investice, které řeší problémy související s udržitelností a přinášejí pozitivní sociální a environmentální změny. Zahrnuje rovněž investice do transformace a financování jak toho, co je již nyní šetrné k životnímu prostředí (ekologické financování), tak postupného posunu k úrovním výkonnosti šetrným k životnímu prostředí (financování přechodu);
• investování s pozitivním dopadem se týká podstatného posunu na finančních trzích spočívajícího v zásadní změně zaměření na dopady a zabývá se otázkou, zda investice do udržitelnosti přispívají k lepšímu světu. Investování s pozitivním dopadem se tedy jeví jako maximalistický přístup, jenž aktivně usiluje jak o dosažení finanční návratnosti, tak měřitelného sociálního nebo environmentálního dopadu, přičemž oběma přisuzuje stejný význam.

Dvě podoby investování s pozitivním dopadem: tzv. propojené („aligned“) a utvářející („generating“)

V rámci investování s pozitivním dopadem je zásadní rozdíl mezi tzv. investováním propojeným s dopadem a tzv. investováním utvářejícím dopad. Toto rozlišení pomáhá investorům pochopit nejen to, jak budou jejich peníze využity, ale také to, jak přispějí k pozitivní změně.

• Investování propojené s dopadem podporuje podniky, které již prokázaly, že využívají pozitivní environmentální nebo sociální postupy, a dokázaly svůj závazek k vytváření pozitivního dopadu prostřednictvím svých činností a výsledků.
• Investování utvářející dopad aktivně vytváří nová řešení sociálních nebo environmentálních problémů, přičemž se často zaměřuje na transformaci a systémové změny.

Toto teoretické rozlišení se prakticky odráží při uplatňování v reálném světě napříč různými odvětvími.

Čistá energie

V oblasti přechodu na čistou energii by investice propojené s dopadem mohly zahrnovat nákup podílů v zavedených společnostech zabývajících se obnovitelnou energií nebo v podnicích vyrábějících elektrická vozidla. Tyto podniky již prostřednictvím svých hlavních obchodních modelů přispívají k environmentální udržitelnosti. Investice utvářející dopad ve stejném odvětví by se naopak mohly zaměřit na financování startupů zabývajících se ranými technologiemi baterií nebo inovativními komunitními solárními projekty v nedostatečně pokrytých oblastech, a tak vytvářet zcela nová řešení energetických výzev.

Udržitelné zemědělství

Dalším názorným příkladem je udržitelné zemědělství. Investoři by při investování propojeném s dopadem mohli podpořit zavedené producenty ekologických potravin nebo udržitelné zemědělské činnosti, zatímco při investování utvářejícím dopad by se zaměřili na rozvoj nových postupů regenerativního zemědělství nebo převratných řešení městského zemědělství, která by mohla změnit způsob produkce potravin.

Sociální dopad

Investování propojené s dopadem často v oblasti sociálního dopadu podporuje podniky, které využívají jasné politiky rozmanitosti a spravedlivé pracovní postupy. Naproti tomu investování utvářející dopad by mohlo financovat výstavbu nového, cenově dostupného bydlení nebo razit cestu technologickým řešením v oblasti vzdělávání pro komunity s jeho nedostatečnou dostupností, a tak aktivně vytvářet nové cesty k sociální spravedlnosti.

Investiční proces: od záměru k dopadu

Má-li být investování s pozitivním dopadem úspěšné, je nezbytné postupovat podle přesně daného scénáře, jehož záměrem je vytvořit pozitivní sociální a environmentální změny. Na začátku tohoto postupu je stanovení jasných cílů dopadu. Investoři musí určit konkrétní environmentální nebo sociální výsledky, kterých chtějí dosáhnout, stanovit měřitelné cíle a často tyto cíle sladit se zavedenými rámci, jako je globální ukazatel OSN pro 17 cílů udržitelného rozvoje a jejich 169 dílčích cílů Agendy 2030.

Tato záměrnost odlišuje investování s pozitivním dopadem od jiných forem udržitelného financování. Vyžaduje to, aby investoři zaměřující se na pozitivní dopad zahájili postup náležité péče, který důkladně posoudí jak finanční výkonnost, tak schopnost vytvářet a měřit smysluplné sociální nebo environmentální výsledky.

Finanční hodnocení investice je zavedenou praxí, která je podpořena standardizovaným měřením a spolehlivými metodikami. Nefinanční hodnocení, jako například posouzení sociálního a environmentálního dopadu, je však stále relativně méně rozvinuté a postrádá univerzální rámce. Investoři proto musí při posouzení vážnosti závazku podniku k pozitivnímu dopadu využívat i jiné než tradiční finanční analýzy. Mezi ně patří posouzení závazku managementu k dosažení cílů dopadu, jeho schopnost účinně měřit dopad a transparentně zveřejňovat výsledky a podávat o nich zprávy. Při posuzování je často zapotřebí přezkoumat konkrétní měřítka dopadu přizpůsobená cílům dané investice a zajistit soulad s uznávanými rámci, jako jsou IRIS+ nebo Impact Management Project (IMP, 2024).

Pro posílení postupu náležité péče je kromě toho nezbytné rozlišovat „dopad podniku“ a „dopad investora“. Dopad podniku spočívá v přímých sociálních nebo environmentálních účincích vzniklých díky činnosti a výrobkům podniku. Dopad investora je pak vyjádřen vlivem, který má investor prostřednictvím svých investičních rozhodnutí a strategií zapojení na chování podniku a na jeho výsledky. Pochopení tohoto rozdílu je zásadní pro přesné posouzení celkového dopadu investic a pro vypracování účinných postupů měření dopadu.

Problémy, komplexní povaha a co je třeba mít na zřeteli

Navzdory svému potenciálu se investování s pozitivním dopadem potýká se závažnými překážkami:

1. měření dopadu – kvantifikovat nebo porovnávat sociální a environmentální výsledky je vzhledem k chybějícím standardním způsobům měření složité. Pro zajištění jednotnosti a odpovědnosti je klíčové, aby měření dopadu bylo transparentní, bylo důsledně sledováno a byly o něm podávány zprávy, čímž se zaručí, že tvrzení o dopadu budou podpořena důkazy;
2. problémy s přisuzováním – je obtížné oddělit účinky konkrétních investic v rámci širších systémových změn a připsat je jedné z investic. Určení toho, jak velkou část pozorované změny lze přímo připsat konkrétní investici, je i nadále jedním z nejdéle přetrvávajících problémů v oblasti investic s pozitivním dopadem. Například zlepšení v oblasti cíle udržitelného rozvoje č. 3 (Zdraví a kvalitní život) může být spíše výsledkem kombinace investic do zdravotnických zařízení, vzdělávání a infrastruktury než jediné cílené investice. Je nezbytné vypracovat metodiky, jako je srovnávací analýza a porovnání kontrolní skupiny, může to však být náročné na zdroje a ne vždy proveditelné, zejména v případě malých projektů nebo na rozvíjejících se trzích;
3. nadhodnocování dopadu – přehnaná nebo nepravdivá tvrzení ze strany podniků nebo fondů o jejich sociálním nebo environmentálním dopadu podkopávají důvěru v toto odvětví. Pro zachování důvěry a integrity v celé oblasti investic s pozitivním dopadem jsou nanejvýš důležité transparentní podávání zpráv a ověřená tvrzení o dopadu (ITF). Má-li být zachována důvěryhodnost, je nezbytné využívat jasné normy pro měření dopadu a spolehlivé metody ověřování spolu s audity třetích stran a nezávislou certifikací.

Uvolnění transformačního potenciálu investic s pozitivním dopadem

Investování s pozitivním dopadem stojí v popředí hluboké transformace globálních financí. Zdaleka přitom nejde jen o další investiční strategii. Ztělesňuje zásadní změnu ve vnímání úlohy financí ve společnosti. Zpochybňuje tradiční přesvědčení, že finanční návratnost a pozitivní sociální a environmentální dopad jsou navzájem neslučitelné.

Vývoj investování s pozitivním dopadem ukázal, že investoři mohou usilovat o ziskovou návratnost a současně přispívat ke smysluplným sociálním a environmentálním změnám. Investování s pozitivním dopadem se díky propojení záměru a zisku stává působivým způsobem, jak přistupovat k finančnímu systému, jenž slouží lidem i planetě.

Brigitte Bernard-Rau je postdoktorandská výzkumná pracovnice a vědecká pracovnice na fakultě podnikání, ekonomiky a sociálních věd Hamburské univerzity. Její výzkum se zaměřuje na ratingy ESG a ratingové agentury, udržitelné financování, společensky odpovědné investice, investice s pozitivním dopadem a sociální odpovědnost podniků. Nedávno jí vyšla kniha Sustainability Stories: The Power of Narratives to Understand Global Challenges (Springer Nature, 2024). Obsahuje více než 30 inspirativních příběhů různých autorů z celého světa, kteří popisují různé způsoby, jak se zapojit do vytváření společného blaha a jak přispět k lepším komunitám a odborným postupům a zlepšit život lidí.