Předsedové Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a Evropského parlamentu (EP) Oliver Röpke a Roberta Metsola podepsali dne 27. února memorandum o porozumění týkající se spolupráce v rámci příprav na volby do Evropského parlamentu.
Předsedové Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a Evropského parlamentu (EP) Oliver Röpke a Roberta Metsola podepsali dne 27. února memorandum o porozumění týkající se spolupráce v rámci příprav na volby do Evropského parlamentu.
Cílem partnerství je prohloubit spolupráci obou institucí na propagaci voleb do Evropského parlamentu, zvýšit volební účast – zejména u nevoličů a prvovoličů – a bojovat proti manipulaci s informacemi.
EHSV a EP se mimo jiné dohodly, že posílí svou spolupráci na informování o volbách, sladí organizaci svých akcí, jako je Den otevřených dveří nebo Týden občanské společnosti, a budou sdílet informace na platformách „Společně.EU“ a „Co dělá Evropa pro mě“.
Předseda EHSV Oliver Röpke prohlásil: „Volby do Evropského parlamentu budou zkouškou pro demokracii v Evropě. EHSV může být platformou, kde bude občanská společnost tuto demokracii bránit. Vítám toto memorandum o porozumění, které jsme dnes s Evropským parlamentem podepsali, protože nám umožní se více angažovat v předvolební kampani a přesvědčovat voliče, aby šli k urnám. EHSV a Evropský parlament jsou partnery a spojenci.“
V memorandu jsou nastíněny konkrétní oblasti, v nichž by měla být spolupráce mezi EHSV a Evropským parlamentem před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 rozvíjena a zintenzivněna. (kn/ll)
S gruzínsko-francouzským novinářem Régisem Gentém jsme hovořili o tématech, která vzbuzují značné obavy v kontextu voleb do Evropského parlamentu, a sice o vzestupu krajní pravice, demotivaci mladých voličů a dezinformacích. Régis Genté je odborník na politické otázky týkající se postsovětské oblasti a pracuje jako reportér pro tradiční sdělovací prostředky Radio France Internationale, France 24 TV a Le Figaro.
S gruzínsko-francouzským novinářem Régisem Gentém jsme hovořili o tématech, která vzbuzují značné obavy v kontextu voleb do Evropského parlamentu, a sice o vzestupu krajní pravice, demotivaci mladých voličů a dezinformacích. Régis Genté je odborník na politické otázky týkající se postsovětské oblasti a pracuje jako reportér pro tradiční sdělovací prostředky Radio France Internationale, France 24 TV a Le Figaro.
EHSV Info:Myslíte si, že vzestup krajně pravicových stran v celé Evropě bude mít dopad na výsledek voleb do Evropského parlamentu?
Nejsem rozhodně expert na evropskou krajní pravici, ale při pohledu na průzkumy týkající se mé země (Francie) musím uznat, že krajní pravice posílila. Volby do Evropského parlamentu jsou pro evropské občany politickým prostředkem k tomu, aby politikům ze své země vyslali signál nebo k nim tímto způsobem promluvili o dané zemi. Evropští občané nejprve přemýšlejí o politické situaci ve své zemi a teprve poté o situaci v Evropě. Takže ano, krajně pravicové strany pravděpodobně tyto volby ovlivní, a to za situace, kdy se čím dál častěji skloňuje téma svrchovanost versus evropská integrace.
Mají podle vás mladí lidé motivaci jít k volbám do Evropského parlamentu?
Odpovím jako běžný občan, který již 22 let žije v postsovětské oblasti a často s mladými lidmi v Evropě hovoří. Myslím, že příliš motivovaní nejsou. A to samé pozoruji v Gruzii, kde žiji. Mladí lidé mají politické cítění, ale nepodporují ani provládní strany, ani opozici. Chtějí se zapojit do politického života své země, ale odmítají jít k volbám, protože žádná ze stran a žádný ze stranických lídrů nereprezentuje jejich skutečné zájmy. Je to zajímavý postoj, který respektuji, protože může napomoci tomu, aby se politika změnila a přenesla se přes rámec zastupitelské demokracie a stran. Zatím však politika patří pouze politikům a různým politickým silám... a mladí lidé v ní chybí.
Do jaké míry mohou voliče v nadcházejících evropských volbách ovlivnit dezinformace?
Dezinformace dosáhnou svého, bude-li slabý jejich cíl. A v tomto případě jsme cílem my, Evropané. Ruské dezinformace nevytvářejí nové problémy, přiživují se na těch, které již existují. Všichni víme, že naše společnost v současné době prochází hlubokou politickou a morální krizí. To bohužel znamená dobré podhoubí pro dezinformace. Domnívám se však, že jako Evropané a jako světoobčané jsme nyní vzdělanější a zkušenější, pokud jde o to, jak nakládat se zprávami ze sociálních médií. Za posledních deset let jsme se toho hodně naučili. Už se trochu lépe vyznáme v tom, jak filtrovat zprávy na sociálních platformách, protože víme, že tyto platformy slouží jako prostor k manipulaci a šíření falešných zpráv. Neměli bychom být příliš pesimističtí, protože už tím se stáváme oběťmi dezinformací. Společnost už není tak naivní a lidé jsou si vědomi toho, že různé státy a další političtí aktéři mohou sociální sítě zneužívat k manipulaci veřejného mínění. Řekl bych, že jen menšina lidí je aktivních na sociálních sítích. Naprostá většina běžné populace, vzdělaných lidí, se převážně nevyjadřuje. A tento vysoký počet lidí nespolkne každou hloupost, kterou se dočte v sociálních médiích.
EHSV přijal dne 20. března usnesení, v němž vyzval občany EU, aby využili svého demokratického volebního práva a odevzdali v rychle se blížících volbách do Evropského parlamentu svůj hlas.
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal dne 20. března usnesení, v němž vyzval občany EU, aby využili svého demokratického volebního práva a odevzdali v rychle se blížících volbách do Evropského parlamentu svůj hlas.
Evropská unie si sice prošla „těžkými časy, ale nikdo nemůže popřít, že svým členským státům a občanům a občankám zajišťuje mír, demokracii, hospodářskou prosperitu a sociální pokrok. Díky Unii můžeme svobodně pracovat, studovat a podnikat ve všech zemích EU,“ uvedl EHSV v usnesení.
„Nacionalismus, populismus a individuální přístup nejsou řešením. Tím je spolupráce a sbližování“, prohlásil EHSV a zdůraznil, že žádná země EU nedokáže sama vyřešit problémy, jako je růst inflace, válka, migrace či katastrofický stav klimatu.
EHSV přijal toto usnesení na svém březnovém plenárním zasedání v návaznosti na diskusi na téma Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 z pohledu občanské společnosti, které se zúčastnili aktivisté z řad občanské společnosti a zástupci národních hospodářských a sociálních rad Francie a Bulharska.
EHSV prohlásil, že chce mobilizovat svou síť nejméně 90 milionů lidí v celé EU a udělat vše pro to, aby evropští občané šli volit a rozhodli o tom, kdo je bude v Evropském parlamentu v příštích pěti letech zastupovat.
Předseda EHSV Oliver Röpke na plenárním zasedání uvedl, že organizace, které členové EHSV zastupují, jsou hluboce ukotveny v občanské společnosti jednotlivých zemí, a dodal: „Můžeme oslovit každého jednotlivce a můžeme přimět lidi, aby šli k urnám. Musíme to udělat. Je to naše morální povinnost.“
EHSV spojil síly s Evropským parlamentem, aby pomohl zvýšit volební účast, která je zejména v některých členských státech mnohem nižší než při vnitrostátních volbách.
Předseda EHSV zdůraznil, že vzhledem k tomu, že demokracie zažívá po celém světě a i v některých členských státech krušné časy, půjde zřejmě v letošních volbách opravdu o hodně.
„Tyto volby nedokáží zázračně vyřešit naše problémy, rozptýlit naše obavy ani zbavit občany úzkosti, ale jsou legitimním způsobem, jak vyjádřit naše přání, domáhat se lepší budoucnosti a volat k odpovědnosti ty, kteří jsou u moci,“ prohlásil Oliver Röpke.
Všichni tři zpravodajové usnesení, členové EHSV Christa Schweng, Cinzia del Rio a Ioannis Vardakastanis, kteří v rámci Výboru zastupují skupiny Zaměstnanci, Zaměstnavatelé a Organizace občanské společnosti, na plenárním zasedání svorně vyzvali evropské občany, aby využili svého hlasu a zvolili takové zástupce, kteří se budou zasazovat o jednotnou, demokratickou, udržitelnou a sociální Evropskou unii.
EHSV přijme v červenci další usnesení, v němž se vyjádří k očekáváním, které má občanská společnost od nově zvoleného Evropského parlamentu a Komise. (ll)
Zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), skupiny poslanců Evropského parlamentu (EP) zabývajících se problematikou vody a Evropského výboru regionů (VR) společně reagovali na skutečnost, že Evropská komise odložila zveřejnění Iniciativy pro vodohospodářskou odolnost. Učinili tak formou otevřeného dopisu, jejž zaslali výkonnému místopředsedovi Maroši Šefčovičovi a ve kterém vyzvali Komisi, aby přijala komplexní přístup k vodní problematice, a zopakovali svou výzvu k vypracování modré dohody pro EU.
Zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), skupiny poslanců Evropského parlamentu (EP) zabývajících se problematikou vody a Evropského výboru regionů (VR) společně reagovali na skutečnost, že Evropská komise odložila zveřejnění Iniciativy pro vodohospodářskou odolnost. Učinili tak formou otevřeného dopisu, jejž zaslali výkonnému místopředsedovi Maroši Šefčovičovi a ve kterém vyzvali Komisi, aby přijala komplexní přístup k vodní problematice, a zopakovali svou výzvu k vypracování modré dohody pro EU.
V dopise je vyjádřeno znepokojení, které pociťují tyto instituce v souvislosti s odložením Iniciativy pro vodohospodářskou odolnost. Tento odklad považují za zneklidňující znamení, pokud jde o odhodlání EU řešit stupňující se problémy, jimž Evropa čelí v oblasti vody. Tyto tři instituce zastupují občanskou společnost EU, občany a místní samosprávy.
Navrhují, aby byl zaveden holistický přístup založený na spolupráci, který otázky vody začlení do všech politik, aby tak byl zaručen spravedlivý přístup na úrovni společnosti, přístup pro zemědělce, průmyslová odvětví a infrastrukturu a byly řešeny sociální, hospodářské a environmentální aspekty vody.
Cílem těchto změn je překonat stávající nejednotné přístupy a podpořit komplexnější a účinnější samostatnou vodohospodářskou strategii. Tato interinstitucionální výzva apeluje na Komisi, aby pokračovala v práci na Iniciativě pro vodohospodářskou odolnost a učinila z vodní problematiky jednu z hlavních priorit EU nadcházejícího funkčního období (2024–2029).
