Věděli jste, že... Fakta a čísla o duševním zdraví

Údaje o duševním zdraví v EU rozhodně neskýtají důvod k optimismu, nýbrž jsou naopak alarmující. EHSV se domnívá, že je nutné podpořit duševní zdraví prostřednictvím důraznějších opatření na vnitrostátní i evropské úrovni. V minulosti již mimoto vyzval, aby byly přijaty závazné právní předpisy, které by umožnily předcházet psychosociálním rizikům na pracovišti. Na téma duševního zdraví zaměřil také svou letošní Cenu pro občanskou společnost, aby tak vyzdvihl do popředí, jakým způsobem se občanská společnost soustavně snaží pečovat o duševní pohodu evropských občanů.

1. EHSV se rozhodl věnovat problematice duševního zdraví jednu ze svých předních iniciativ – letošní Cenu pro občanskou společnost. Vedla ho k tomu skutečnost, že se dle dostupných informací v důsledku pandemie COVID-19 v celé Evropě prudce zvýšil počet lidí, kteří mají psychické potíže, jako jsou například úzkostné stavy či deprese. Podle OECD se v některých evropských zemích více než zdvojnásobil počet mladých lidí trpících projevy úzkosti. V souvislosti s pandemií se rovněž snížil věk, kdy se začínají objevovat poruchy příjmu potravy, zejména u dospívajících. Už v době před pandemií COVID-19 mělo v EU psychické problémy přinejmenším 84 milionů lidí, tj. asi jedna šestina jejích obyvatel.
2. Duševním a behaviorálním potížím jsou každoročně přičítána zhruba 4 % úmrtí. Mimoto má špatné duševní zdraví také obrovský ekonomický dopad, neboť jsou s ním spojeny přímé a nepřímé náklady ve výši rovnající se přibližně 4 % HDP. Více než třetina těchto nákladů je dána nižší mírou zaměstnanosti a poklesem pracovní produktivity.
3. Podle Eurostatu mělo v roce 2020 44,6 % zaměstnaných obyvatel ve věku 15 až 64 let pocit, že jsou při práci vystavováni rizikovým faktorům, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich duševní pohodu. Nejvíce z nich – téměř jedna pětina zaměstnaných v EU – mezi těmito faktory zmínilo přílišnou pracovní zátěž a časový tlak.
4. Duševní pohoda se na úrovni EU stala jedním z prioritních politických témat. Na základě toho přijala Komise v červnu 2023 komplexní přístup k duševnímu zdraví. EU na uplatňování tohoto nového přístupu vyčlenila 1,23 miliardy EUR. Cílem je podpořit duševní zdraví v rámci všech politik EU a zaměřit se při tom na tři hlavní zásady, tj. přiměřenou a účinnou prevenci, přístup ke kvalitní a cenově dostupné zdravotní péči a léčbě v oblasti duševního zdraví a možnost začlenit se po uzdravení znovu do společnosti. I EHSV pojímá duševní zdraví jako jednu ze svých politických priorit a nejdůležitějších sfér činnosti.
5. EHSV obdržel do své soutěže o Cenu pro občanskou společnost 105 přihlášek z celé EU. Jde o projekty zabývající se širokou škálou činností – od prevence psychosociálních rizik na pracovišti přes překonávání problémů, například v souvislosti se zneužíváním návykových látek a kybernetickou závislostí, až po odbourávání stigmatizace v oblasti duševního zdraví a poskytování komunitní pomoci. EHSV doufá, že zviditelněním a oceněním těchto důležitých nestátních iniciativ v oblasti podpory duševního zdraví pomůže inspirovat k podobným krokům i ostatní. (sg)