Cílem iniciativy Global Gateway je zajistit otevřenou strategickou autonomii EU. Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku, které bylo přijato na prosincovém plenárním zasedání, však poukazuje na to, že tato strategie musí vycházet z posuzování dopadů. EHSV navrhuje, že se aktivněji zapojí do klíčových fází rozhodovacího procesu, pokud jde o rozvojové projekty související se strategií „Global Gateway“.

Strategie Global Gateway má v letech 2021 až 2027 mobilizovat investice ve výši až 300 miliard EUR za účelem boje proti změně klimatu, zlepšení propojení v digitálním odvětví a v odvětví energetiky a dopravy a posílení celosvětové infrastruktury v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a výzkumu.

EHSV však poukazuje na to, že investiční programy v rámci iniciativy Global Gateway musí vycházet z posouzení dopadů a měly by také zajistit demokratickou účast na rozvojových iniciativách v partnerských zemích a zaručit hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost projektů. Zároveň vyjadřuje výhrady k investičním projektům financovaným z jiných fondů EU, které by se mohly odchylovat od standardního procesu monitorování, a to kvůli nejasnostem ohledně způsobu, jakým se posuzování dopadu jednotlivých projektů provádí.

Člen EHSV a zpravodaj stanoviska Stefano Palmieri zdůraznil, že projekty v rámci strategie Global Gateway musí dodržovat řadu zásad a cílů. Uvedl, že „pro zajištění udržitelnosti těchto projektů je důležitá slučitelnost s hodnotami EU a předkládání podrobných posouzení dopadů“.

Výbor zároveň lituje, že do celkového procesu rozvoje nejsou smysluplně zapojeny místní evropské subjekty. EHSV by rád zastával aktivnější úlohu v klíčových fázích rozhodovacího procesu, pokud jde o rozvojové projekty související se strategií Global Gateway, počínaje pořádáním pravidelných setkání mezi radou pro „Global Gateway“ a organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery. (mt)

Organizace občanské společnosti jsou zklamány výsledky, k nimž dospěla konference COP28, považují je však za východisko pro rozhodnější kroky EU na mezinárodní scéně. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), který se bude i nadále snažit klimatickou krizi řešit, zdůrazňuje, že je zapotřebí si stanovit ještě ambicióznější cíle a zapojit do tohoto úsilí i mladé lidi.

Na zasedání COP28 se podařilo dosáhnout historického úspěchu, neboť účastnické země se po třiceti letech poprvé zavázaly, že se v rámci svých energetických systémů postupně odkloní od fosilních paliv. Předseda EHSV Oliver Röpke tento pokrok ocenil, zdůraznil však, že s používáním fosilních paliv je nutné naprosto skoncovat. Zároveň je podle něj důležité, aby se do tohoto úsilí zapojili i mladí lidé.

Vyjednávači zastupující Evropskou unii považují za úspěch, že se státy budou i nadále snažit dosáhnout cíle Pařížské dohody a omezit nárůst globální teploty. Účastníci konference COP28 se zaměřili na odvětví energetiky, v jehož případě by měly být do roku 2030 sníženy emise o 43 %, a do roku 2050 by mělo být dosaženo dokonce klimatické neutrality. Dohoda však sklidila také kritiku za své nedostatky, jako je nejistota, pokud jde o dosažení cíle 1,5 °C, vliv států těžících ropu a nedostatečné finanční zdroje pro zajištění transformace.

Spolupředsedkyně Římského klubu Sandrine Dixson-Declève varovala, že nedostatečné rozložení této zátěže může vést k nárůstu nerovnosti z hlediska bohatství a k sociálnímu napětí. Zástupkyně mládeže za EHSV Diandra Ní Bhuachalla prohlásila, že je výsledkem COP28 zdrcena, a zdůraznila, že v boji proti lobbistům prosazujícím fosilní paliva je důležité brát v potaz zkušenosti obyčejných lidí.

Navzdory zmíněným výhradám členové EHSV uznávají, že dohoda uzavřená v Dubaji má i svá pozitiva, a budou se snažit její nedostatky řešit. Stejně tak by podle nich měly postupovat i ostatní instituce a orgány EU. Celá diskuse, jež proběhla v EHSV, vyzněla naprosto jasně: „Nevzdáme se“ a i nadále se v rámci spolupráce EU a OSN vynasnažíme klimatickou krizi urychleně řešit. (ks)

Od okamžiku, kdy se v 80. letech minulého století zrodila myšlenka na vytvoření jednotného evropského trhu, od navržení jeho koncepce a následného zavedení na počátku 90. let, došlo na našem kontinentu i v dalších částech světa k řadě převratných změn. Samotná EU se co do velikosti a počtu členů od té doby více než zdvojnásobila, překonala nesčetné krize a konflikty a vyrovnala se s přírodními, hospodářskými, sociálními i technologickými výzvami.

Stejně tak se od té doby změnila také geopolitická situace, a to radikálně. V Asii se objevila nová supervelmoc, která se v mnoha ohledech stala systémovým konkurentem EU. V průběhu let se ukázalo, že zásady vnitřního trhu, tj. volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil, mají na hospodářskou výkonnost EU blahodárný vliv. Vnitřní trh však není ani zdaleka dokonalý.

Provádění společně dohodnutých pravidel někdy pokulhává, správní požadavky se množí jako houby po dešti a kapacity v oblasti dozoru nad trhem nejsou ani zdaleka dostatečné. V současné době navíc rozvoj vnitřního trhu svazují protichůdné cíle. Žádosti o dotace ze strany průmyslových podniků, ale i dalších subjektů působících na vnitrostátní úrovni jsou v rozporu s výzvami ke snížení státní podpory a zachování rovných podmínek ve všech členských státech. Požadavky na zachování místní výroby, aby v Evropě i nadále docházelo k vytváření hodnot a udržela se zde zaměstnanost, jsou v rozporu s požadavky na zachování otevřenosti trhů a přístupu na ně, aby byla EU i nadále schopna nákladově konkurovat svým globálním soupeřům a nabízet spotřebitelům výrobky za dostupnou cenu. A v neposlední řadě pak přístup k surovinám nezbytným pro výrobu zboží, jako jsou automobily, větrné turbíny, solární panely, ale i kuchyňské spotřebiče či zahradní náčiní, vyvolává otázky týkající se podmínek, za jakých jsou tyto zdroje dodávány, např. zda jsou při tom dodržovány pracovní a environmentální normy a jak si EU při získávání těchto zdrojů vede ve srovnání se svými konkurenty.

Otevřené trhy a hranice v EU, tj. klíčový aspekt původní koncepce jednotného trhu, dnes ve světě, kde se již nedodržují mnohostranně dohodnutá pravidla mezinárodního obchodu, přestávají stačit. A nebudou-li je doprovázet určitá ochranná opatření, např. přísná kontrola kvality a bezpečnosti výrobků, které jsou uváděny na unijní trh, nebo kontrola investic a souvisejících cílů, které investoři sledují, mohou postavení EU dokonce oslabit. Ve světě, který se odvrací od mnohostranných systémů založených na pravidlech a v němž se stále více prosazují země, které přístup ke zdrojům v závislosti na svých národních zájmech různým způsobem omezují a podmiňují, přestává globální ekonomika se svými mezinárodně integrovanými dodavatelskými řetězci fungovat.

Vnitřní trh, který byl dříve na těchto pravidlech založen, proto potřebuje novou strategii. Ta by měla být zaměřená na několik aspektů, kterými jsou evropská průmyslová politika, příznivý rámec pro společnosti a malé a střední podniky, podniky sociální ekonomiky, veřejná podpora evropského projektu, řádně organizované a efektivní služby obecného zájmu a kroky k zachování a rozvoji našeho sociálního modelu.

Pro prohloubení jednotného trhu má přitom podle EHSV zásadní význam dokončení kapitálového trhu EU. Kapitálový trh by se měl zaměřit na financování výroby, nákupu a toku zboží a služeb, zejména podporou činnosti podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a služeb obecného zájmu a pobízením k podnikatelství.

Zároveň je třeba upřednostnit politiky, které poskytují rámec pro inovace prováděné soukromými společnostmi a napomáhají inovacím prostřednictvím přístupu k rizikovému kapitálu a spolupráce mezi průmyslem a vědeckou sférou. Další prioritou z hlediska posílení jednotného trhu musí být uplatňování acquis. Mnohá z těchto pravidel bohužel nejsou do vnitrostátního práva provedena, jsou prováděna velmi rozdílně nebo jsou uplatňována ve velmi odlišné míře, což představuje závažnou a významnou překážku pro bezproblémové fungování vnitřního trhu.

Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku přijatém na prosincovém plenárním zasedání zdůraznil, že by EU měla prosazovat klimatickou diplomacii a učinit z ní prioritu své vnější činnosti. K uzpůsobení své diplomatické činnosti v oblasti klimatu současné geopolitické situaci a cílům udržitelného rozvoje OSN potřebuje Unie spolehlivý a důvěryhodný strategický plán.

EHSV je přesvědčen, že cesta vpřed spočívá v povýšení diplomatické činnosti v oblasti klimatu na stěžejní činnost v oblasti zahraničních vztahů EU.

Předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV a zpravodaj tohoto stanoviska Stefano Mallia prohlásil: „Čas běží, takže chceme-li zamezit nenapravitelným škodám, musíme začít jednat. Klimatická diplomacie je diplomacie prevence. Je tudíž zřejmé, že je naléhavě nutné ji posílit a považovat ji v rámci vnějších záležitostí a zahraniční politiky EU za prioritu.“

EHSV vybízí EU, aby přijala ucelenou strategii diplomatické činnosti v oblasti klimatu, jež by zahrnovala krátkodobé i dlouhodobé priority a která by opatření v oblasti klimatu začlenila do všech oblastí vnějších vztahů, včetně bezpečnosti a obrany, obchodu, investic, dopravy, migrace, rozvojové spolupráce, finanční a technické pomoci, kultury a zdraví.

Účinné vnitřní provádění Zelené dohody pro Evropu zvyšuje kredibilitu EU a tedy i její možnosti ovlivňovat a inspirovat ostatní k podobnému obratu směrem k udržitelnosti. EHSV proto apeluje na členské státy a instituce, aby zajistily užší spolupráci mezi aktéry EU v zájmu sladění jejich příslušných politik s cíli v oblasti klimatu a urychlení vnitřních opatření k provádění Zelené dohody.

Jak uvedl zpravodaj stanoviska Stefano Mallia: „Musíme se v první řadě zaměřit sami na sebe a posoudit, zda jsme schopni dosáhnout cílů, které jsme si v rámci Zelené dohody vytyčili. Jakmile si zameteme před vlastním prahem, měli bychom se porozhlédnout i u našich sousedů, podpořit jejich hospodářskou diverzifikaci, vypracovat plány spravedlivé transformace a podpořit projekty v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a řízení rizik, aby bylo možné předcházet rizikům nestability a tato rizika snižovat.“ (mt)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) nedávno přijal stanovisko, v němž upozornil, že přílišná závislost EU na dovozu farmakologicky účinných látek a konečných léčivých přípravků z Asie je hrozbou pro zdraví a kvalitu života občanů EU. EHSV proto navrhl, aby byl zaveden akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích.

Pro Evropskou unii je stále obtížnější si zabezpečit dodávky základních léčivých přípravků, protože v současné době dováží většinu farmakologicky účinných látek a konečných léčivých přípravků z Asie. Tato závislost na vnějších dodavatelích vyvolává obavy, co se týče odolnosti EU vůči narušením dodavatelského řetězce, volatilitě cen a případným geopolitickým rizikům.

„Tím, že se spoléháme na dodávky základních léčivých přípravků ze třetích zemí, ohrožujeme zdraví našich občanů. Musíme neprodleně podniknout kroky, abychom Evropanům zaručili přístup k potřebným léčivým přípravkům,“ prohlásil zpravodaj stanoviska EHSV Lech Pilawski.

EHSV doporučil, aby byl v zájmu nápravy této situace vytvořen nový mechanismus EU na podporu výroby farmakologicky účinných látek a konečných léčivých přípravků v Evropě. Navrhovaný akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích by měl být zaveden nařízením a mělo by se jednat o komplexní mechanismus EU, jehož prostřednictvím bude možné aktivně podporovat výrobu farmakologicky účinných látek a konečných léčivých přípravků v Evropské unii a financovat výzkum a vývoj, rozvoj infrastruktury a provozní náklady.

Realizace těchto doporučení se neobejde bez vysokých investic a rozsáhlé spolupráce mezi členskými státy EU. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby se ujala koordinace tohoto úsilí a vypracovala komplexní strategii, která pomůže ochránit v Evropě zdravotní bezpečnost, podpořit hospodářskou prosperitu a zajistit občanům EU léčivé přípravky za dostupnou cenu. (gb)

Hospodářství a finance, digitalizace, konkurenceschopnost a podnikání a obchod. V těchto čtyřech oblastech se španělskému předsednictví Rady Evropské unie podařilo v období od července do prosince 2023 dosáhnout pokroku.

První místopředsedkyně španělské vlády a ministryně hospodářství a digitalizace Nadia Calviño na prosincovém plenárním zasedání shrnula závěry rotujícího předsednictví EU, přičemž zmínila mj. prohloubení hospodářské a měnové unie, problematiku okamžitých plateb v bankovnictví, reformu trhu s elektřinou a podpis dohody o rozšíření obchodu s Chile.

Nadia Calviño, která se 1. ledna 2024 ujala funkce prezidentky Evropské investiční banky (EIB), zdůraznila rovněž otázky, kterými se bude muset Evropská unie, zejména s ohledem na nadcházející volby do Evropského parlamentu, již brzy zabývat. Jak uvedla, „svět prochází obrovskými změnami a tektonické desky vytvořené po druhé světové válce se daly do pohybu. Musíme zajistit, aby EU i za těchto nových podmínek nastolovala ty nejdůležitější celosvětové otázky, řešila klíčové výzvy a chránila evropské hodnoty.“

V souvislosti s uplynulými náročnými šesti měsíci pak dodala, že „k úspěchu španělského předsednictví přispěla spolupráce s ostatními evropskými institucemi, a zejména s EHSV. To, že jsem dnes tady, je důkazem pevného odhodlání španělské vlády podporovat sociální partnery, sociální dialog a občanskou společnost. Snažíme se názorům občanské společnosti pozorně naslouchat a zohlednit je v naší práci.“ (mp)

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

rok 2024 bude rokem změn nejen v Evropě, ale na celém světě. V době, kdy se připravujeme na největší demokratický proces na našem kontinentu – na červnové volby do Evropského parlamentu, se budou konat volby do celostátních parlamentů nebo prezidentské volby ve více než 50 zemích světa, včetně USA. Budou se měnit politické konstelace a rýsovat nové cesty.

Pro EU budou volby do Evropského parlamentu skutečnou zkouškou důvěry občanů. V posledních letech jsme se potýkali s nebývalými problémy a nyní bude na evropských občanech, aby nám dali najevo, zda EU v této zkoušce obstála. Jelikož je pro občany EU hlavní prioritou boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, tak předpokládám, že to pro Unii nebude procházka rajskou zahradou. Inflace, nejistota zaměstnání a celková hospodářská nestabilita jsou živnou půdou strachu a populistické a extremistické rétoriky.

EU může tento trend zastavit, ale nebude to žádný med. Musíme se začít bavit s voliči, nechat je vyjadřovat jejich názory a naslouchat jim. V této souvislosti mohu s hrdostí oznámit, že EHSV bude ve dnech 4. až 8. března pořádat vůbec první Týden občanské společnosti, kdy budou mladí i starší občané po celé Evropě vést diskuse a formulovat vzkazy příští sestavě evropských lídrů v nové Komisi a novém Parlamentu.

EU také bude muset zvládnout nové problémy. Evropská rada učinila nedávno na svém prosincovém zasedání historické rozhodnutí, že zahájí přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem a udělí Gruzii status kandidátské země. Předznamenala tak klíčový moment pro rozšiřování EU. Kandidátské země sice nyní musejí provést nezbytné reformy, nicméně i vedoucí představitelé EU se zavázali, že budou jednat o vnitřních reformách. Závěry z těchto jednání se očekávají v létě 2024. Z pohledu EHSV je třeba k tomuto cíli třeba dospět postupným zapojováním „členů z kandidátských zemí“ do naší práce, aby se podíleli na vypracovávání našich stanovisek a účastnili se plenárních zasedání. Po zveřejnění výzvy jsme nyní začali vybírat nové členy, které oficiálně zapojíme do naší činnosti na příštím plenárním zasedání EHSV.

Na všechno bude bedlivě dohlížet belgické předsednictví EU, které má za úkol uzavřít legislativní spisy a zároveň připravit volby do Evropského parlamentu. Ten, kdo se ještě neseznámil s prioritami belgického předsednictví, se může těšit na naše lednové plenární zasedání.

Na začátku naší cesty rokem 2024 je důležité si uvědomit, že změna nebrání růstu, nýbrž ho umožňuje. Je příležitostí k nastolení nové rétoriky a nové Evropy, která bude silnější a jednotnější.

Oliver Röpke

předseda EHSV

V tomto vydání:

• Vzpomínka na bývalého předsedu Evropské komise Jacquese Delorse, jemuž vzdali hold ředitel Institutu Jacquese Delorse Sébastien Maillard a korespondent při EU Lorenzo Consoli
• COP 28: Občanská společnost prosazuje další opatření na ochranu klimatu
• Zavedení evropského průkazu osob se zdravotním postižením představuje posun ve snaze zaručit těmto osobám volný pohyb v EU
• EHSV požaduje větší politické úsilí o vymýcení bezdomovectví