V EU jsou více než tři miliony stážistů, z nichž téměř polovina nedostává žádnou odměnu a necelá třetina nemá přístup k sociální ochraně.

EHSV uspořádal v červenci diskusi na vysoké úrovni, která byla věnována tomu, jak vylepšit právní předpisy EU týkající se stáží. Reagoval tím na výzvy ze strany občanské společnosti a mládežnických organizací, jež požadují, aby se skoncovalo s touto značně rozšířenou praxí, kdy stážisté nedostávají žádnou odměnu a nemají přístup k sociální ochraně ani jiná pracovní a sociální práva.

EHSV během této diskuse na plenárním zasedání, jíž se zúčastnil komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit, uvítal návrhy ke zlepšení kvality stáží, které před nedávnem předložila Komise, tj. směrnici o stážích a posílený rámec kvality stáží.

EHSV však zároveň vyzval oba orgány přijímající právní předpisy, aby ustanovení těchto návrhů zpřísnily a zaručily tak, že stáže nebudou zneužívány k získání levné pracovní síly nebo namísto nástupních pracovních míst. Zdůraznil, že stážisté musí být spravedlivě odměňováni a že jim musí být hrazeny náklady na pokrytí existenčních potřeb, které jim v souvislosti s účastí na stáži vzniknou.

Předseda EHSV Oliver Röpke upozornil: „Stáže mají zcela zásadní význam, neboť mladým lidem umožňují prakticky se seznámit se světem práce. Musíme se postarat o to, aby nikdo z nich o tuto příležitost z finančních důvodů nepřišel. Je tudíž nutné zaručit stážistům spravedlivou odměnu. Nesmíme dopustit, aby v Evropě docházelo ke zneužívání stáží, a já proto velmi oceňuji návrhy, které Komise za tímto účelem předložila.“

Podle komisaře Nicolase Schmita „může být absolvování stáže pro mladé lidi skvělým způsobem, jak nabýt první pracovní zkušenosti a nové dovednosti a navázat osobní kontakty. Základní podmínkou však je, aby byly stáže kvalitní. To znamená, že musí zahrnovat jasný vzdělávací cíl, musí být placené a stážisté musí mít k dispozici odborné vedení a rady, které jim usnadní přechod do pracovního prostředí.“

EHSV k tomuto tématu vypracoval stanovisko s názvem Směrnice o stážích a posílený rámec kvality stáží, v němž poukázal na to, že v boji proti zastírání řádných pracovních poměrů stážemi hrají důležitou roli příslušné orgány. Významně se na něm mohou podílet i sociální partneři, v závislosti na tom, jaké jsou v daném státě zvyklosti.

Jak uvedla zpravodajka stanoviska Nicoletta Merlo, „je naprosto nezbytné vylepšit v celoevropském měřítku rámec kvality stáží, zejména co se týče posílení složky vzdělávání a odborné přípravy, a zamezit zneužívání stáží. Proto Komisi žádáme, aby své návrhy v tomto směru lépe propracovala.“ (ll)

EHSV již předem upozorňuje, že chystané rozšíření EU bude mít dopad na zemědělství. K tomuto rozšíření má přitom dojít v době, kdy stojíme před značnými globálními výzvami, jako jsou geopolitické změny, změna klimatu nebo energetická a ekologická transformace. EHSV zdůrazňuje, že přistoupení nových členských států je nutné důkladně připravit a dodržovat při něm základní hodnoty EU. 

EHSV přijal na svém červencovém plenárním zasedání stanovisko, v němž upozornil, že proces rozšíření je složitý, a zdůraznil, že je zapotřebí zajistit náležitou přípravu, udržitelnost a vyváženou podporu zemědělství v členských i kandidátských zemích. Toto rozšíření by mělo vést k posílení strategické autonomie EU a ke snížení dopadu zemědělství na životní prostředí. V minulosti však rozšíření přinesla rozporuplné výsledky a často z nich těžily spíše větší zemědělské podniky na úkor menších venkovských farem. 

Na tuto skutečnost upozornil také zpravodaj stanoviska Stojan Čukanov, který konstatoval, že dosavadní rozšíření byla sice celkově úspěšná, venkovským oblastem ani drobným zemědělcům však prospěch zrovna nepřinesla. Podle zpravodaje je tedy nezbytné řídit zemědělský systém obezřetně, a zabránit tak narušení. 

EHSV je toho názoru, že v zájmu boje proti případnému neúmyslnému šíření zavádějících informací a ve snaze zajistit hladkou integraci je nutné mít k dispozici komplexní údaje a sledovat provádění zemědělských reforem. Kandidátské země se budou muset přizpůsobit společné zemědělské politice (SZP), která se vyvíjí a v jejímž rámci se nyní klade důraz spíše na ekosystémové služby než na tradiční podporu. V důsledku rozšíření se pravděpodobně výrazně zvětší zemědělská plocha EU, což platí zejména v případě přistoupení Ukrajiny, které by samo o sobě zvětšilo tuto plochu o čtvrtinu. 

EHSV doporučuje, aby se k integraci přistupovalo postupně a aby byly na podporu nejvíce postižených zemědělských pododvětví, a především malých a středních podniků, vyčleněny zvláštní finanční prostředky. Při dalších reformách SZP bude třeba se zaměřit na udržitelnost a dotace na hektar nahradit pobídkami založenými na environmentálním a společenském přínosu. 

Celkově EHSV požaduje, aby byl proces přistoupení pečlivě připraven a náležitě podporován, a byl tak přínosný pro všechny členské státy. Vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí je důležité zajistit, aby zemědělské postupy v EU byly i nadále udržitelné a spravedlivé.

EHSV se kriticky vyjádřil k současnému plánu Evropské komise pro oblast pokročilých materiálů, v němž podle něj nebyl vyčleněn dostatek prostředků a nebyly stanoveny kvantifikovatelné cíle a ukazatele udržitelnosti. Ve svém stanovisku k příslušnému sdělení Komise doporučil, aby byla vypracována komplexní strategie, jež by EU zajistila pozici světového lídra v tomto klíčovém odvětví. 

„Pokročilé materiály mají zásadní význam pro průmysl, hospodářský růst a udržitelnost v EU. Musíme stanovit ukazatele udržitelnosti pro všechny výrobní procesy a zajistit nezbytné dovednosti a kvalifikovanou pracovní sílu,“ uvedl zpravodaj stanoviska Anastasis Yiapanis. 

EHSV ve svém stanovisku upozornil, že plán Komise postrádá ambice a konkrétní cíle potřebné k zajištění vedoucího postavení EU v průmyslu. Spoluzpravodaj Gerardo Luis Arroyo Herranz vyzdvihl, že plán neobsahuje kvantifikovatelné cíle, lhůty a klíčové ukazatele výkonnosti. Podle EHSV je třeba zaujmout odvážný strategický přístup, díky kterému bude možné posílit schopnosti EU v oblasti pokročilých materiálů, a zahrnout mezi strategické oblasti zdravotní péči, a to s ohledem na její významný dopad na průmysl. 

Ústředním doporučením je přechod na oběhové hospodářství s cílem snížit závislost na surovinách. K tomu je nutné posílit spolupráci mezi průmyslem, akademickou obcí a tvůrci politik a zajistit rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje a rozvoj dovedností. „Pokud lidé nebudou mít potřebné dovednosti, nemusí zabrat žádné opatření. EU musí zavést programy změny kvalifikace a prohlubování dovedností a iniciativy v oblasti odborného vzdělávání,“ dodal Arroyo Herranz. 

EHSV považuje navrhovanou částku 250 milionů EUR, která má být na oblast pokročilých materiálů vyčleněna z programu Horizont Evropa, za nedostatečnou. Požaduje více finančních prostředků, daňové pobídky a zjednodušení byrokratických postupů, aby tak bylo možné stimulovat investice a inovace. Důležitá je také otázka zajištění stabilních dodávek kritických surovin. 

EHSV se domnívá, že je třeba posílit domácí kapacitu EU a diverzifikovat zdroje, mimo jiné prostřednictvím partnerství s Jižní Koreou a Spojenými státy a dlouhodobých smluv s menšími zeměmi, s cílem zmírnit dopady přerušení dodávek. (gb)

Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že většina voličů Evropu podporuje. Avšak také z nich vyplynulo, že voliči v celé EU požadují neodkladné politické a legislativní řešení problémů, které vyšly najevo během volební kampaně. Jinak by proevropská většina mohla ztratit podporu, jelikož občané by na hlavní politické strany postupně zanevřeli. 

Na červencovém plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) proběhla diskuse s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola a se zástupci politických skupin nově zvoleného Evropského parlamentu o stavu demokracie v Evropě. 

Předseda EHSV Oliver Röpke při té příležitosti uvedl, že „červnové volby do Evropského parlamentu jsou varovným signálem a v souvislosti s těmito výsledky je naší povinností se zamyslet nad stavem demokracie v současnosti. Všichni se shodneme na tom, že Evropská unie je v tomto ohledu jediným možným řešením, protože díky její vizi demokracie se viditelně zlepšují životy občanů v celé Evropě.“ 

Roberta Metsola poukázala na to, že máme-li zvýšit podporu demokracie v Evropě, musí EU prokázat, že nejúčinnějším hybatelem pozitivních změn ve společnosti a v jednotlivých komunitách je i nadále politická činnost. „V evropských městech a regionech mají zásadní význam pro budování Evropy zaměstnavatelé, pracovníci a občanská společnost. Protože právě zde Evropa začíná a zde se demokracie projevuje v praxi.“

V diskusi se zástupci politických skupin vystoupila za Evropskou lidovou stranu (ELS), jež je největší skupinou v Evropském parlamentu, její místopředsedkyně Željana Zovko. Jak uvedla, její skupina očekává, že se v politikách zahájených během předchozího funkčního období bude pokračovat. Místopředsedkyně skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů Ana Catarina Mendes se vyjádřila, že je zásadně důležité se zaměřit na provádění evropského pilíře sociálních práv a na boj proti chudobě. Místopředseda skupiny Renew Europe Dan Barna vyzval novou Evropskou komisi, aby s použitím stávajících nástrojů účinněji hájila právní stát. Místopředsedkyně skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance Kira-Marie Peter-Hansen hovořila o tom, že je důležité zachovat Zelenou dohodu jako ústřední politiku EU. Spolupředseda skupiny Levice Martin Schirdewan jasně uvedl, že jeho skupina vyzve novou Komisi, aby se zabývala krizí v oblasti nákladů na bydlení. (mt)