Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ve dnech 17. a 18. října uspořádal pod názvem Propojení EU svoji vrcholnou výroční akci zaměřenou na komunikaci, na níž se scházejí odborníci na komunikaci z organizací občanské společnosti. Letošní seminář nesl název „Bašta demokracie: jak pomoci žurnalistice přežít a rozvíjet se“ a byl zaměřen na aktuální situaci sdělovacích prostředků a jejich místo ve společnosti. Seminář poukázal na to, že novináři jsou vystaveni rostoucímu tlaku ze strany vlád a soukromých zájmů, které omezují svobodu sdělovacích prostředků. Čelí nyní nejen důvěrně známým překážkám, ale také vzestupu generativní umělé inteligence, která navzdory svým přínosům ohrožuje ekonomické základy žurnalistiky.

„Co je pravda? Tato odvěká otázka se nyní znovu vynořila v souvislosti s umělou inteligencí, falešnými zprávami, konspiračními teoriemi a autoritářskými vládami, které systematicky podkopávají erudovanou diskusi, přesnost a zdvořilou debatu. Je proto načase, abychom společně hledali otázky a odpovědi, které nás v EU spojují,“ uvedl předseda EHSV Oliver Röpke.

„Před dvaceti lety jen málokdo dokázal předvídat, že v roce 2024 už většina z nás nebude u ranní kávy číst čerstvé noviny, ale bude místo toho na svém telefonu letmo procházet zprávy na zpravodajských serverech a stále častěji na sociálních médiích,“ poznamenal místopředseda EHSV pro komunikaci Aurel Laurenţiu Plosceanu. „Avšak navzdory novým výzvám přetrvávají i ty staré. Novináři se stále potýkají se starými protivníky: mimo jiné s cenzurou, neprůhledným vlastnictvím sdělovacích prostředků, nedostatečným financováním a zákony namířenými proti médiím.“

Generální tajemník Evropské federace novinářů Ricardo Gutiérrez zdůraznil, že práce novinářů by měla být považována za „veřejnou službu“ či „veřejný statek“, který je ohrožován hospodářskými problémy, žalobami, jejichž účelem je zastrašit (strategické soudní řízení proti účasti veřejnosti), a přímým násilím (v EU bylo od roku 2015 zavražděno 14 novinářů).

Jak se s odkazem na pronásledování novinářů v Bělorusku vyjádřil výkonný ředitel Evropské nadace pro demokracii Jerzy Pomianowski, „žurnalistika je čím dál nebezpečnějším povoláním“. Andrej Gnjot, běloruský filmař, aktivista a novinář, který je nyní v domácím vězení v Bělehradě a hrozí mu vyhoštění, ve své videozprávě uvedl, že největším ohrožením žurnalistiky je „hrubé násilí se záměrem zničit pravdu a slušnost“. Také běloruská novinářka Hanna Ljubakova, odsouzená v nepřítomnosti k deseti letům vězení, konstatovala, že v Bělorusku je vězněno 33 novinářů a že i pouhé odebírání jejího kanálu na sociálních médiích může být potrestáno uvězněním.

Dr. Alexandra Borchardt, která je zkušenou novinářkou, nezávislou poradkyní, výzkumnou pracovnicí v oblasti médií a hlavní autorkou zprávy EBU Trusted Journalism in the Age of Generative AI (Důvěryhodná žurnalistika ve věku generativní umělé inteligence), přišla s – podle jejího názoru – „provokativním“ tvrzením, že „žurnalistika a generativní umělá inteligence jsou navzájem protichůdné, protože žurnalistika se zabývá fakty, zatímco generativní umělá inteligence vypočítává pravděpodobnost, a fakta jsou pro ni tudíž nepodstatná. Fakta je proto nutné ověřovat,“ dodala v hlavním projevu nazvaném Důvěryhodné informace ve věku generativní umělé inteligence.

Kromě toho varovala sdělovací prostředky před „digitální propastí“, tedy situací, kdy jedna část společnosti věk umělé inteligence vítá, zatímco ta druhá se mu brání. Pokud se sdělovací prostředky nepřizpůsobí, hrozí jim, že zápas za využití umělé inteligence k modernizaci a oslovení publika prohrají. Využívání generativní umělé inteligence vytváří pro sdělovací prostředky problémy, mezi něž patří mimo jiné to, že v obchodním modelu založeném na umělé inteligenci se vytrácí role novinářů a chybí kontrola nad obsahem.

Záplava informací, které umělá inteligence hromadně produkuje, může vyvolat naprosté zahlcení publika. „Budou se mladí lidé chtít stát novináři, pokud budou muset konkurovat umělé inteligenci?“ zeptala se Alexandra Borchardt na závěr. (ll)

V tomto vydání:

• Sandra Parthie: Umělá inteligence evropského původu – možná, ale obtížná cesta
• Alexandra Borchardt: Důvěryhodná žurnalistika ve věku generativní umělé inteligence
• Lukáš Diko: Vraždění novinářů pravdu neumlčí
• Cena Daphne Caruanové Galiziové za žurnalistiku – pocta vynikající novinářské kvalitě

Seminář Connecting EU 2024 byl uspořádán s podporou ceny Daphne Caruanové Galiziové za žurnalistiku. Tuto cenu každoročně v říjnu uděluje Evropský parlament jako uznání odvážné investigativní žurnalistiky. Přečtěte si více o tomto ocenění i slavnostním předávání cen za rok 2024, které se uskuteční dne 23. října.

Stručné informace

Cena Daphne Caruanové Galiziové za žurnalistiku byla zřízena v roce 2021 na počest této maltské novinářky a bloggerky zavražděné v roce 2017. Uděluje se každý rok za mimořádnou novinářskou práci reflektující základní zásady a hodnoty Evropské unie, jako je svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a lidská práva.

Laureát za rok 2024 bude vyhlášen na slavnostním předávání cen, které se bude konat 23. října v 18:00 v Evropském parlamentu (EP) ve Štrasburku. Tuto slavnostní událost můžete sledovat na tomto odkaze. Nezávislá celoevropská porota složená z novinářů a odborníků v oblasti komunikace vybrala práci 13 finalistů.

Místopředsedkyně EP Pina Picierno, v jejíž kompetenci je udílení těchto cen, přivítá účastníky a předá slovo předsedkyni parlamentu Robertě Metsole, která přednese úvodní projev. Poté jeden z členů poroty pohovoří o tomto ocenění a zástupce uskupení, které bylo oceněno v loňském roce, předá cenu novému laureátovi.

Pohled do minulosti

První rok byla cena udělena projektu Pegasus, který koordinuje konsorcium Forbidden Stories, v roce 2022 ji obdrželi Clément Di Roma a Carol Valade za dokument „Středoafrická republika pod ruským vlivem“. V roce 2023 získala cenu společná investigace týkající se ztroskotání lodi s migranty u přístavu Pylos, kterou vedlo řecké investigativní médium Solomon ve spolupráci s Forensis, německou veřejnoprávní vysílací stanicí StrgF/ARD a britským periodikem The Guardian.

Tiskový seminář

Před slavnostním předáním ceny proběhne tiskový seminář na téma „Ochrana svobody sdělovacích prostředků“ (23. října v 15:00) pořádaný oddělením mediálních služeb Evropského parlamentu. Akce by se mělo zúčastnit přibližně 65 novinářů. Na programu budou odborné příspěvky a diskuse, jichž bude přítomen také novinář a syn zesnulé žurnalistky Matthew Caruana Galizia.

Svá svědectví podají též žurnalisté, kteří kvůli své práci čelili výhrůžkám. Jednou z nich je italská novinářka Stefania Battistini, která byla nedávno zařazena na ruský seznam osob, na něž byl vydán zatykač, poté co zveřejnila svou zprávu z války. Seminář bude přenášen po internetu.