Toto stanovisko, které vypracoval člen EHSV Kęstutis Kupšys, konstatuje, že energie by měla zůstat cenově dostupná, přizpůsobitelná a uživatelsky přístupná. Digitalizace v energetice neznamená přechod do výlučně digitálního prostředí.
Hlavním středem zájmu musí být i nadále spotřebitelé a je třeba zachovat tradiční způsoby podnikání v této oblasti. EU musí pokročit v rozvoji uživatelsky vstřícných digitálních nástrojů, které vyhoví nejrůznějším potřebám a podpoří rovný přístup k digitálním energetickým službám.
Uživatelé by však stále měli mít možnost volby ceny, smlouvy a zákaznických služeb jako v „předdigitální“ době. „Digitalizace v oblasti energetiky nabízí příležitosti a přináší výzvy. Musíme spolupracovat, abychom zajistili, že digitální transformace v oblasti energetiky bude inkluzivní, bezpečná a skutečně prospěšná pro všechny evropské spotřebitele a promění silné stránky v příležitosti,“ uvedl Kęstutis Kupšys.
Nedávný výpadek IT systémů způsobil chaos v dopravě a v podnicích po celém světě a ukázal nám, jak je důležité vyvarovat se přehnané závislosti na technologiích.
Výhody, které přinese přechod na digitální energetiku, nesmí zastínit druhou stranu mince této transformace, a sice rizika a výzvy. Jednou z priorit programu tak musí zůstat ochrana spotřebitelů a podpora pracovníků.
Je důležité vytvořit dynamické předpisy na ochranu spotřebitele přizpůsobené novým souvislostem a účastníkům v odvětví, ale také nabízet odbornou přípravu, rekvalifikační programy a finanční pomoc pracovníkům. (mp)
Jedním z bodů na programu červencového plenárního zasedání EHSV byla diskuse s maďarským ministrem pro evropské záležitosti Jánosem Bókou, který účastníkům představil hlavní priority maďarského předsednictví Rady EU.
Jedním z bodů na programu červencového plenárního zasedání EHSV byla diskuse s maďarským ministrem pro evropské záležitosti Jánosem Bókou, který účastníkům představil hlavní priority maďarského předsednictví Rady EU.
Maďarsko se svého půlročního předsednictví ujímá ve složitém okamžiku, kdy evropské instituce procházejí politickou obměnou a EU čelí mimořádným výzvám. „Maďarsko bude Radě předsedat v kontextu celé řady krizí,“ upozornil János Bóka. „V našem sousedství probíhá válečný konflikt, EU ztrácí konkurenceschopnost a její obchodní vztahy jsou stále napjatější, kromě toho se potýká s demografickými výzvami a nekontrolovanou migrací a jejím zemědělcům se rýsují čím dál horší vyhlídky do budoucna.“
Předseda Oliver Röpke zdůraznil, že EHSV již dlouhá léta velmi úspěšně spolupracuje se zeměmi předsedajícími Radě a že má za úkol hájit evropské hodnoty. Prohlásil při tom: „Náš Výbor je připraven úzce s maďarským předsednictvím spolupracovat, a to s cílem zajistit, aby EU přijala opatření v oblastech, v nichž je to podle evropských občanů nejnaléhavější. Chceme mu nabídnout nejen přínosnou partnerskou součinnost, ale také otevřenou a konstruktivní kritiku. Hlas občanské společnosti je silný a my se postaráme o to, aby se mu dostalo sluchu.“
Někteří členové EHSV vyjádřili obavy v souvislosti s postojem Maďarska ohledně ruské útočné války proti Ukrajině, respektováním zásad právního státu v EU a omezováním prostoru pro maďarskou občanskou společnost. János Bóka uvedl, že maďarské předsednictví si je plně vědomo toho, jaké úkoly před ním stojí, a že podporuje společný postoj EU k otázce Ukrajiny i zásady právního státu a evropské hodnoty. Maďarské předsednictví se již na EHSV obrátilo a požádalo jej o vypracování deseti průzkumných stanovisek. Na internetových stránkách EHSV naleznete přehled činnosti EHSV během maďarského předsednictví. (mp)
Známe finalisty Ceny EU za ekologickou produkci za rok 2024: 24 projektů z 12 zemí EU v osmi kategoriích. Vítězové budou slavnostně vyhlášeni 23. září v Bruselu v rámci výročních oslav Dne ekologické produkce EU.
Známe finalisty Ceny EU za ekologickou produkci za rok 2024: 24 projektů z 12 zemí EU v osmi kategoriích. Vítězové budou slavnostně vyhlášeni 23. září v Bruselu v rámci výročních oslav Dne ekologické produkce EU.
Již potřetí v pořadí se tyto ceny udělují projektům, které jsou inovativní a udržitelné a přinášejí výraznou přidanou hodnotu k ekologické produkci a spotřebě. Pro vítěze jsou platformou k prezentaci vlastních osvědčených postupů širšímu publiku.
Akci společně pořádají Evropská komise, Evropský hospodářský a sociální výbor, Evropský výbor regionů, COPA-COGECA a IFOAM Organics Europe, Evropský parlament a Rada EU. Porota má sedm členů jmenovaných těmito subjekty.
Nejekologičtější restaurace / stravovací služba: B2 Bio pur GmbH (Německo), Biohotel St. Daniel (Slovinsko), Kalf & Hansen (Švédsko)
Ekologická produkce v EU pokrývá 17 milionů hektarů (v roce 2022 10,5 % zemědělské půdy v EU). Cílem je dosáhnout do roku 2030 25% podílu, jak stanoví Zelená dohoda pro Evropu. Velmi důležité je proto zvyšovat informovanost veřejnosti a poptávku spotřebitelů. Ceny EU za ekologickou produkci byly založeny v roce 2022 jako součást Akčního plánu pro podporu ekologické produkce. Jsou vyjádřením uznání mimořádným projektům realizovaným v rámci ekologického hodnotového řetězce, od zemědělců po stravovací služby, a popularizují informace a znalosti o ekologických postupech. (ks)
EHSV vyzval Komisi, aby situaci neformálních pečujících osob zařadila mezi politické priority a aby zřídila platformu, na níž si budou moci členské státy vyměňovat osvědčené postupy.
EHSV vyzval Komisi, aby situaci neformálních pečujících osob zařadila mezi politické priority a aby zřídila platformu, na níž si budou moci členské státy vyměňovat osvědčené postupy.
EHSV přijal v červenci stanovisko, v němž vybídl k tomu, aby byla na úrovni EU i v jednotlivých členských státech přijata další opatření, která by umožnila zaručit neformálním pečujícím osobám lepší ochranu a ocenit jejich významný přínos pro společnost.
K těmto opatřením patří například platforma pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, kterou by měla Evropská komise zřídit. Dále pak je třeba zajistit kvalitní a přístupnou komunitní péči, aby veškerá zátěž v tomto ohledu nespočívala jen na rodinných příslušnících, a také dostupnost odlehčovacích služeb. Mimoto musí mít pečující osoby možnost pružně si uspořádat práci, aby nebyly nuceny opustit kvůli péči o někoho z rodiny svou profesi.
Zpravodaj stanoviska Pietro Barbieri zdůraznil: „EHSV je připraven zasadit se o zájmy určité části naší společnosti, o které se příliš nemluví, a sice neformálních pečujících osob. Tito lidé se musí nezřídka vzdát svého zaměstnání, čímž přicházejí o finanční příjem a řadu svých práv. Neformální pečující vykonávají tuto práci mimo světla reflektorů. Je tedy načase obrátit na ně pozornost.“
Členské státy by podle EHSV měly pomocí vhodných opatření zajistit, že budou odstraněny genderové nerovnosti a neformální pečující se budou pro tento úkol rozhodovat dobrovolně a budou si moci díky flexibilnějším pracovním podmínkám udržet své zaměstnání a plat nebo se snadno vrátit zpět na trh práce, pokud byli nuceni ho opustit. Je rovněž nutné zaručit jim náležitou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.
Poskytování neformální péče není z genderového hlediska rozděleno rovným dílem. Obrovskou část neformálních pečujících tvoří ženy, z nichž se asi 70 % stará o své děti, manžele nebo sourozence. Těmto ženám nejenom ve větší míře hrozí syndrom vyhoření a různá duševní a tělesná onemocnění, ale jsou také vystaveny vážnému riziku chudoby. „Máme jeden z nejlepších sociálních systémů na světě, který se však v mnoha případech opírá o fyzickou sílu a pevnou vůli žen,“ prohlásil Pietro Barbieri.
Abychom mohli sledovat dopad příslušných předpisů a nařízení, musíme mít k dispozici potřebné kvalitativní a kvantitativní údaje o tom, jaké jsou reálné životní podmínky neformálních pečujících. EHSV se domnívá, že je třeba zavést další výzkumné strategie, zejména ve spolupráci s nadací Eurofound, do nichž by byly zapojeny i zainteresované strany.
V EU jsou více než tři miliony stážistů, z nichž téměř polovina nedostává žádnou odměnu a necelá třetina nemá přístup k sociální ochraně.
EHSV uspořádal v červenci diskusi na vysoké úrovni, která byla věnována tomu, jak vylepšit právní předpisy EU týkající se stáží. Reagoval tím na výzvy ze strany občanské společnosti a mládežnických organizací, jež požadují, aby se skoncovalo s touto značně rozšířenou praxí, kdy stážisté nedostávají žádnou odměnu a nemají přístup k sociální ochraně ani jiná pracovní a sociální práva.
EHSV během této diskuse na plenárním zasedání, jíž se zúčastnil komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit, uvítal návrhy ke zlepšení kvality stáží, které před nedávnem předložila Komise, tj. směrnici o stážích a posílený rámec kvality stáží.
EHSV však zároveň vyzval oba orgány přijímající právní předpisy, aby ustanovení těchto návrhů zpřísnily a zaručily tak, že stáže nebudou zneužívány k získání levné pracovní síly nebo namísto nástupních pracovních míst. Zdůraznil, že stážisté musí být spravedlivě odměňováni a že jim musí být hrazeny náklady na pokrytí existenčních potřeb, které jim v souvislosti s účastí na stáži vzniknou.
Předseda EHSV Oliver Röpke upozornil: „Stáže mají zcela zásadní význam, neboť mladým lidem umožňují prakticky se seznámit se světem práce. Musíme se postarat o to, aby nikdo z nich o tuto příležitost z finančních důvodů nepřišel. Je tudíž nutné zaručit stážistům spravedlivou odměnu. Nesmíme dopustit, aby v Evropě docházelo ke zneužívání stáží, a já proto velmi oceňuji návrhy, které Komise za tímto účelem předložila.“
Podle komisaře Nicolase Schmita „může být absolvování stáže pro mladé lidi skvělým způsobem, jak nabýt první pracovní zkušenosti a nové dovednosti a navázat osobní kontakty. Základní podmínkou však je, aby byly stáže kvalitní. To znamená, že musí zahrnovat jasný vzdělávací cíl, musí být placené a stážisté musí mít k dispozici odborné vedení a rady, které jim usnadní přechod do pracovního prostředí.“
EHSV k tomuto tématu vypracoval stanovisko s názvem Směrnice o stážích a posílený rámec kvality stáží, v němž poukázal na to, že v boji proti zastírání řádných pracovních poměrů stážemi hrají důležitou roli příslušné orgány. Významně se na něm mohou podílet i sociální partneři, v závislosti na tom, jaké jsou v daném státě zvyklosti.
Jak uvedla zpravodajka stanoviska Nicoletta Merlo, „je naprosto nezbytné vylepšit v celoevropském měřítku rámec kvality stáží, zejména co se týče posílení složky vzdělávání a odborné přípravy, a zamezit zneužívání stáží. Proto Komisi žádáme, aby své návrhy v tomto směru lépe propracovala.“(ll)
EHSV již předem upozorňuje, že chystané rozšíření EU bude mít dopad na zemědělství. K tomuto rozšíření má přitom dojít v době, kdy stojíme před značnými globálními výzvami, jako jsou geopolitické změny, změna klimatu nebo energetická a ekologická transformace. EHSV zdůrazňuje, že přistoupení nových členských států je nutné důkladně připravit a dodržovat při něm základní hodnoty EU.
EHSV již předem upozorňuje, že chystané rozšíření EU bude mít dopad na zemědělství. K tomuto rozšíření má přitom dojít v době, kdy stojíme před značnými globálními výzvami, jako jsou geopolitické změny, změna klimatu nebo energetická a ekologická transformace. EHSV zdůrazňuje, že přistoupení nových členských států je nutné důkladně připravit a dodržovat při něm základní hodnoty EU.
EHSV přijal na svém červencovém plenárním zasedání stanovisko, v němž upozornil, že proces rozšíření je složitý, a zdůraznil, že je zapotřebí zajistit náležitou přípravu, udržitelnost a vyváženou podporu zemědělství v členských i kandidátských zemích. Toto rozšíření by mělo vést k posílení strategické autonomie EU a ke snížení dopadu zemědělství na životní prostředí. V minulosti však rozšíření přinesla rozporuplné výsledky a často z nich těžily spíše větší zemědělské podniky na úkor menších venkovských farem.
Na tuto skutečnost upozornil také zpravodaj stanoviska Stojan Čukanov, který konstatoval, že dosavadní rozšíření byla sice celkově úspěšná, venkovským oblastem ani drobným zemědělcům však prospěch zrovna nepřinesla. Podle zpravodaje je tedy nezbytné řídit zemědělský systém obezřetně, a zabránit tak narušení.
EHSV je toho názoru, že v zájmu boje proti případnému neúmyslnému šíření zavádějících informací a ve snaze zajistit hladkou integraci je nutné mít k dispozici komplexní údaje a sledovat provádění zemědělských reforem. Kandidátské země se budou muset přizpůsobit společné zemědělské politice (SZP), která se vyvíjí a v jejímž rámci se nyní klade důraz spíše na ekosystémové služby než na tradiční podporu. V důsledku rozšíření se pravděpodobně výrazně zvětší zemědělská plocha EU, což platí zejména v případě přistoupení Ukrajiny, které by samo o sobě zvětšilo tuto plochu o čtvrtinu.
EHSV doporučuje, aby se k integraci přistupovalo postupně a aby byly na podporu nejvíce postižených zemědělských pododvětví, a především malých a středních podniků, vyčleněny zvláštní finanční prostředky. Při dalších reformách SZP bude třeba se zaměřit na udržitelnost a dotace na hektar nahradit pobídkami založenými na environmentálním a společenském přínosu.
Celkově EHSV požaduje, aby byl proces přistoupení pečlivě připraven a náležitě podporován, a byl tak přínosný pro všechny členské státy. Vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí je důležité zajistit, aby zemědělské postupy v EU byly i nadále udržitelné a spravedlivé.
EHSV se kriticky vyjádřil k současnému plánu Evropské komise pro oblast pokročilých materiálů, v němž podle něj nebyl vyčleněn dostatek prostředků a nebyly stanoveny kvantifikovatelné cíle a ukazatele udržitelnosti. Ve svém stanovisku k příslušnému sdělení Komise doporučil, aby byla vypracována komplexní strategie, jež by EU zajistila pozici světového lídra v tomto klíčovém odvětví.
EHSV se kriticky vyjádřil k současnému plánu Evropské komise pro oblast pokročilých materiálů, v němž podle něj nebyl vyčleněn dostatek prostředků a nebyly stanoveny kvantifikovatelné cíle a ukazatele udržitelnosti. Ve svém stanovisku k příslušnému sdělení Komise doporučil, aby byla vypracována komplexní strategie, jež by EU zajistila pozici světového lídra v tomto klíčovém odvětví.
„Pokročilé materiály mají zásadní význam pro průmysl, hospodářský růst a udržitelnost v EU. Musíme stanovit ukazatele udržitelnosti pro všechny výrobní procesy a zajistit nezbytné dovednosti a kvalifikovanou pracovní sílu,“ uvedl zpravodaj stanoviska Anastasis Yiapanis.
EHSV ve svém stanovisku upozornil, že plán Komise postrádá ambice a konkrétní cíle potřebné k zajištění vedoucího postavení EU v průmyslu. Spoluzpravodaj Gerardo Luis Arroyo Herranz vyzdvihl, že plán neobsahuje kvantifikovatelné cíle, lhůty a klíčové ukazatele výkonnosti. Podle EHSV je třeba zaujmout odvážný strategický přístup, díky kterému bude možné posílit schopnosti EU v oblasti pokročilých materiálů, a zahrnout mezi strategické oblasti zdravotní péči, a to s ohledem na její významný dopad na průmysl.
Ústředním doporučením je přechod na oběhové hospodářství s cílem snížit závislost na surovinách. K tomu je nutné posílit spolupráci mezi průmyslem, akademickou obcí a tvůrci politik a zajistit rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje a rozvoj dovedností. „Pokud lidé nebudou mít potřebné dovednosti, nemusí zabrat žádné opatření. EU musí zavést programy změny kvalifikace a prohlubování dovedností a iniciativy v oblasti odborného vzdělávání,“ dodal Arroyo Herranz.
EHSV považuje navrhovanou částku 250 milionů EUR, která má být na oblast pokročilých materiálů vyčleněna z programu Horizont Evropa, za nedostatečnou. Požaduje více finančních prostředků, daňové pobídky a zjednodušení byrokratických postupů, aby tak bylo možné stimulovat investice a inovace. Důležitá je také otázka zajištění stabilních dodávek kritických surovin.
EHSV se domnívá, že je třeba posílit domácí kapacitu EU a diverzifikovat zdroje, mimo jiné prostřednictvím partnerství s Jižní Koreou a Spojenými státy a dlouhodobých smluv s menšími zeměmi, s cílem zmírnit dopady přerušení dodávek. (gb)
Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že většina voličů Evropu podporuje. Avšak také z nich vyplynulo, že voliči v celé EU požadují neodkladné politické a legislativní řešení problémů, které vyšly najevo během volební kampaně. Jinak by proevropská většina mohla ztratit podporu, jelikož občané by na hlavní politické strany postupně zanevřeli.
Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že většina voličů Evropu podporuje. Avšak také z nich vyplynulo, že voliči v celé EU požadují neodkladné politické a legislativní řešení problémů, které vyšly najevo během volební kampaně. Jinak by proevropská většina mohla ztratit podporu, jelikož občané by na hlavní politické strany postupně zanevřeli.
Na červencovém plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) proběhla diskuse s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsola a se zástupci politických skupin nově zvoleného Evropského parlamentu o stavu demokracie v Evropě.
Předseda EHSV Oliver Röpke při té příležitosti uvedl, že „červnové volby do Evropského parlamentu jsou varovným signálem a v souvislosti s těmito výsledky je naší povinností se zamyslet nad stavem demokracie v současnosti. Všichni se shodneme na tom, že Evropská unie je v tomto ohledu jediným možným řešením, protože díky její vizi demokracie se viditelně zlepšují životy občanů v celé Evropě.“
Roberta Metsola poukázala na to, že máme-li zvýšit podporu demokracie v Evropě, musí EU prokázat, že nejúčinnějším hybatelem pozitivních změn ve společnosti a v jednotlivých komunitách je i nadále politická činnost. „V evropských městech a regionech mají zásadní význam pro budování Evropy zaměstnavatelé, pracovníci a občanská společnost. Protože právě zde Evropa začíná a zde se demokracie projevuje v praxi.“
V diskusi se zástupci politických skupin vystoupila za Evropskou lidovou stranu (ELS), jež je největší skupinou v Evropském parlamentu, její místopředsedkyně Željana Zovko. Jak uvedla, její skupina očekává, že se v politikách zahájených během předchozího funkčního období bude pokračovat. Místopředsedkyně skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů Ana Catarina Mendes se vyjádřila, že je zásadně důležité se zaměřit na provádění evropského pilíře sociálních práv a na boj proti chudobě. Místopředseda skupiny Renew Europe Dan Barna vyzval novou Evropskou komisi, aby s použitím stávajících nástrojů účinněji hájila právní stát. Místopředsedkyně skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance Kira-Marie Peter-Hansen hovořila o tom, že je důležité zachovat Zelenou dohodu jako ústřední politiku EU. Spolupředseda skupiny Levice Martin Schirdewan jasně uvedl, že jeho skupina vyzve novou Komisi, aby se zabývala krizí v oblasti nákladů na bydlení. (mt)
