Evropa v oblasti konkurenceschopnosti zaostává a musí urychleně řešit nedostatky svého jednotného trhu, ale tak, aby to bylo přínosné jak pro podniky, tak pro její obyvatele.

Na lednovém plenárním zasedání EHSV proběhla diskuse o evropské konkurenceschopnosti a budoucnosti vnitřního trhu. Hlavním bodem diskuse bylo stanovisko EHSV, které si vyžádalo belgické předsednictví EU, jež se zavázalo využít svých šesti měsíců k zaměření pozornosti na konkurenceschopnost a jednotný trh. Stanovisko rovněž přispěje ke konečné podobě zprávy skupiny na vysoké úrovni o budoucnosti jednotného trhu, jejímž vypracováním byl pověřen Enrico Letta. Zpráva má být předložena na březnovém zasedání Evropské rady.

EHSV v tomto stanovisku zdůrazňuje, že vnitřní trh se musí vyrovnat s výzvami světa velmi odlišného od toho, pro který byl v 90. letech 20. století vytvořen. EU tak čelí více tlakům: zachovat rovné podmínky a zároveň dotovat svá průmyslová odvětví s cílem pomoci financovat ekologickou transformaci, udržet v Evropě pracovní místa a zároveň zajistit, že podniky v EU budou i nadále konkurenceschopné, a zajistit suroviny a zároveň dodržovat pracovní a environmentální normy.

Zpravodajka Sandra Parthie uvedla, že „jednotný trh pomohl EU stát se jedním z nejvýznamnějších světových obchodních bloků, ale její silné postavení bude brzy oslabeno. V našem stanovisku navrhujeme zaměřit pozornost na rozvoj takové evropské průmyslové politiky, která nebude souhrnem 27 vnitrostátních průmyslových politik, ale spíše skutečně evropským pohledem na náš průmyslový potenciál.“

V rámci diskuse promluvil Markus Beyrer, generální ředitel BusinessEurope: „S konkurenceschopností máme problém. Zaostáváme za našimi globálními konkurenty a jednotný trh je jedním z nástrojů, s jejichž pomocí to můžeme napravit. Cílem je vytvořit rezervu nezbytnou k tomu, abychom mohli evropský model udržovat v té podobě, v níž ho známe, a to včetně sociálních aspektů.“

Ludovic Voet, konfederální tajemník Evropské konfederace odborových svazů (EKOS), zdůraznil, že základem jednotného trhu je evropská společenská smlouva, kterou je nutné posílit: „Podniky musí v našem konkurenčním systému vyplácet spravedlivé mzdy, nabízet kvalitní pracovní místa a nepoškozovat životní prostředí. Evropa musí v zájmu spravedlivé ekologické transformace tuto dynamiku udržet.“

Stanovisko EHSV obsahuje návrh, aby byl v příští Komisi jmenován komisař pro služby obecného hospodářského zájmu odpovědný za pětiletý plán pro rozvoj bezpečných, kvalitních a udržitelných služeb obecného hospodářského zájmu. Tyto služby se na HDP EU podílejí 25 % a na celkové zaměstnanosti 20 % a zahrnují klíčová odvětví, jako jsou doprava, energetika, komunikace a přístup k vodě a sanitačním zařízením. Jsou však také velmi důležité v oblasti zdravotní péče a sociálních služeb. (dm)

skupina Zaměstnanci v EHSV

Politická rozhodnutí musí vždy zohledňovat potřeby občanů a pracovníků a klást důraz na jejich blaho. Lidský faktor má totiž zásadní význam a je třeba k němu přihlížet. Jedině tak budeme moci všem zajistit důstojné životní podmínky, čímž zároveň docílíme toho, aby se současná i budoucí opatření všeobecně setkávala s větší důvěrou a kladným postojem a nevyvolávala v lidech zklamání, které je živnou půdou pravicového populismu a extremismu.

Z těchto myšlenek jsme vycházeli při formulování priorit skupiny Zaměstnanci na období 2023–2025, v nichž jsme příští vedoucí představitele EU jasně vyzvali k tomu, aby realizovali progresivní program, který bude věnovat větší pozornost sociálním a lidským aspektům. Doufáme, že po uplynulých desetiletích krizí, které na evropské občany a pracovníky zcela evidentně finančně dolehly, se diskuse na úrovni EU opět zaměří na to, co je skutečně důležité, tj. sociální pokrok.

V prioritách skupiny Zaměstnanci se odráží naše vize Evropy, která bude nejenom sociální a udržitelná, ale v níž budou také dodržována lidská práva a zásady právního státu, genderové rovnosti, solidarity a rozmanitosti. Potřebujeme takovou Evropu, která se bude v první řadě snažit odstranit nerovnosti a chudobu a překonat klimatickou krizi, bude uskutečňovat spravedlivou ekologickou a digitální transformaci a zaručí všem důstojnou práci. Je to nejlepší způsob, jak posílit naši demokracii a naši společnost a všechny osoby, které ji tvoří. Doufáme, že tato vize najde odezvu.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se na svém lednovém plenárním zasedání zabýval dopadem změny klimatu a zhoršování životního prostředí na mír, bezpečnost a obranu. Výbor zdůrazňuje, že je naléhavě nutné investovat do vytváření odolných řešení těchto globálních výzev.

Vzhledem k tomu, že základním posláním projektu evropské integrace je podpora a zachování míru, musí Evropa o upevnění míru usilovat intenzivněji.

Jak EHSV zdůrazňuje ve svém stanovisku, toto mírotvorné působení je neoddělitelně spjato s ochranou a prosazováním základních práv a demokracie. Výbor je proto přesvědčen, že je nutno zohledňovat provázanost klimatu a bezpečnosti ještě více ve vnějších politikách EU. Doporučeným postupem je vytvořit proaktivní rozhraní mezi orgány a institucemi odpovědnými za vnější vztahy, za vnitřní soudržnost Unie a za bezpečnostní služby a obranu členských států. Pojem „provázanost klimatu a bezpečnosti“ se váže k dopadům jak změny klimatu, tak zhoršování životního prostředí na mír, bezpečnost a obranu.

Jak uvedla členka EHSV a zpravodajka stanoviska Ozlem Yildirim: „EHSV také navrhuje specifická opatření s cílem účinně předvídat. Patří k nim investice do vytváření odolných řešení, připravenost rozhodovacích procesů na tyto druhy napětí a zejména zavedení skutečné strategie k této problematice na úrovni EU. Včasné a účinné dodržování klimatických závazků všemi stranami je rovněž důležitým faktorem prevence.“

Návrh Evropské komise provázanost klimatu a bezpečnosti zohledňuje. EHSV se však domnívá, že v dokumentu není tato problematika dostatečně zeměpisně, politicky ani vojensky vymezena. Není z něj patrné, že v této oblasti dochází k vývoji, přitom situace se zhoršuje a mohla by vést k vážnému napětí mezi členskými státy. Provázanost klimatu a bezpečnosti tak má být předmětem zvláštního stálého dialogu mezi Komisí a členskými státy. (at)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) si přeje posílit růst malých podniků v EU, a proto podporuje návrh Komise týkající se daňového systému sídla. V zájmu účinného zavedení a informovanosti se EHSV ve svém stanovisku zasazuje o přijetí dalších opatření a poukazuje na potřebu intenzivnější spolupráce mezi Komisí, členskými státy a zástupci mikropodniků a malých a středních podniků.

Malé a střední podniky, které tvoří neuvěřitelných 99,8 % podniků nefinančního odvětví v EU, významně přispívají k zaměstnanosti (66,6 %) a k přidané hodnotě (56,8 %). Návrh Komise týkající se daňového systému sídla, který je součástí širšího balíčku úlev pro malé a střední podniky, má za cíl snížit regulační zátěž a zjednodušit daňové postupy pro tyto podniky. EHSV zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout tento návrh, aby se urychlil růst mikropodniků a malých a středních podniků, a to konkrétně samostatných malých a středních podniků, které působí přeshraničně. Navrhované snížení je v souladu s cílem EHSV přispět k vytvoření příznivého prostředí pro dlouhodobý růst HDP a zaměstnanosti.

EHSV sice podporuje zaměření na samostatné mikropodniky a malé a střední podniky, avšak navrhuje, aby byla v rámci následného posouzení po pěti letech zvážena možnost rozšířit daňový systém sídla na dceřiné společnosti, čímž se posílí inkluzivnost. EHSV uznává, že daňový systém sídla a návrh rámce BEFIT se vzájemně doplňují, ale zdůrazňuje, že je zapotřebí obezřetnosti, aby v právním rámci nedošlo k nesrovnalostem. Pro úspěch daňového systému sídla má zásadní význam spolupráce mezi daňovými orgány v členských státech. EHSV tedy vyzývá ke spolupráci s cílem zajistit řádné zavedení tohoto systému a apeluje na členské státy, aby co nejrychleji přizpůsobily systémy IT a zlepšily informovat mikropodniků a malých a středních podniků. (tk)

Hlavními tématy programu belgického předsednictví jsou konkurenceschopnost, malé a střední podniky a sociální začleňování. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydává politická doporučení týkající se vzájemných souvislostí mezi správou ekonomických záležitostí, dlouhodobým inkluzivním růstem a udržitelnou bezpečností, jakož i toho, jaký význam má sociální ekonomika v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

V první polovině roku 2024 zastává Belgie po třinácté předsednickou roli v Radě Evropské unie. Její priority byly projednány během dvou diskusí, jež proběhly na lednovém plenárním zasedání EHSV.

Předseda EHSV Oliver Röpke ocenil, že se předsednictví rozhodlo zapojit do své činnosti sociální partnery. Belgické předsednictví připadá na konec institucionálního cyklu EU, a Belgie se tak bude muset vypořádat s legislativními kompromisy a vést Radu EU během voleb do Evropského parlamentu a jim předcházející kampaně.

Belgický místopředseda vlády David Clarinval představil postoje předsednictví v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky, ochranou osob samostatně výdělečně činných a průmyslovou politikou EU. Předsednictví si od EHSV vyžádalo 13 poradních stanovisek, jež mají být příspěvkem k diskusím o strategické agendě na období 2024–29. V dubnu pak má být přijato interinstitucionální prohlášení, které se zaměří na budoucí sociální agendu EU. Mezi priority předsednictví patří také ekologická a sociální transformace a řešení klimatické krize a krize v oblasti biologické rozmanitosti. Důraz je kladen rovněž na spravedlivou pracovní mobilitu a udržitelnou sociální ochranu, jež jsou zásadními tématy dialogu sociálních partnerů v EHSV. Klíčovými oblastmi zájmu bude posílení evropské konkurenceschopnosti, podpora malých a středních podniků a prosazování vyvážené obchodní politiky v rámci Globální Evropy. (tk)

Přeshraniční toky energie hrají klíčovou roli při zásobování různých členských států EU elektřinou a plynem. To znamená, že má-li být navýšena kapacita Unie v oblasti udržitelné energie, je nutno rozšířit energetickou infrastrukturu prostřednictvím propojovacího vedení mezi sousedícími zeměmi.

EHSV se ve svém stanovisku, které si vyžádalo belgické předsednictví Rady EU a jež bylo přijato na plenárním zasedání dne 18. ledna 2024, k této otázce vyjádřil jednoznačně.

EU by měla věnovat zvláštní pozornost rozvoji sítě a jsou rovněž zapotřebí rozsáhlé investice, které by povzbudily evropské hospodářství a napomohly vytváření kvalitních pracovních míst, při němž se bere ohled na životní prostředí.

„V EHSV se domníváme, že chceme-li úspěšně provést ekologickou transformaci a dosáhnout strategické energetické autonomie, je naprosto zásadní uskutečnit strukturální změny v našem energetickém systému,“ uvedl v průběhu debaty uspořádané v souvislosti s přijetím stanoviska předseda Výboru Oliver Röpke.

Belgická ministryně energetiky Tinne Van der Straeten zdůraznila, že přechod na čistou energii, který se stal nutností v důsledku klimatických faktorů, je nyní nezbytný i z ekonomických a bezpečnostních důvodů a že díky propojením vzniká flexibilnější systém, který je schopen vyvažovat rozdíly ve výrobě větrné a solární energie dané zeměpisnou polohou.

„Ambice Evropy, co se týče energie z obnovitelných zdrojů, v současné době přesahují její plány v oblasti infrastruktury, takže transevropskou infrastrukturu potřebujeme rychle. A musí být nákladově efektivní, bezpečná, udržitelná a flexibilní,“ dodala. (mp)

Občanskou společnost tvoří v podstatě skupiny osob, které jsou schopny se samostatně organizovat a stanovit si určité cíle a poté je uskutečňovat. V demokratických systémech se tato uskupení vyskytují v hojném počtu a mají různorodý charakter, aby mohla co nejlépe zastupovat rozmanité hlasy a názory svých členů. V nedemokratických režimech stojí nevládní organizace většinou v opozici k vládnoucím složkám. Hybnou silou činnosti občanské společnosti je aktivní zapojení občanů a snaha spolupracovat ve prospěch obecného blaha, nezávisle na státních institucích.

Když byla v Polsku u moci strana Právo a spravedlnost, mobilizovaly se organizace občanské společnosti proti změnám, které ohrožovaly státní zřízení a lidská práva. Ve zprávě Helsinské nadace pro lidská práva s názvem „Tlak a mobilizace – občanská společnost a krize právního státu“ se uvádí, že nevládní subjekty uspořádaly v letech 2016 až 2022 řadu masových akcí, během nichž protestovaly proti porušování zásad právního státu a ústavních hodnot. Poskytovaly rovněž právní pomoc skupinám, které čelily diskriminaci a represím. Nevládní sektor soustavně hledal nové možnosti, jak se zapojit do rozhodovacích procesů. Podařilo se mu mj. dát dohromady úspěšné koalice v souvislosti s volbou veřejného ochránce práv či veřejného ochránce práv dětí a také panely občanů.

O tom, jakou má občanská společnost v Polsku sílu, svědčí výsledky parlamentních voleb, které proběhly 15. října 2023. K urnám se dostavil rekordní počet voličů (74,38 %) a opozice získala ve volbách převahu, což je důkazem účinné mobilizace občanů, která pomohla změnit vládu. Strana Právo a spravedlnost získala 35,38 % hlasů. Stala se tak od roku 1989 první stranou, která potřetí za sebou vyhrála parlamentní volby, na rozdíl od voleb v roce 2015 a 2019 však nedosáhla na potřebnou většinu křesel, aby mohla vytvořit vládu. Do polského Sejmu se dostaly také Občanská koalice (30,7 %), Třetí cesta PSL-PL (14,4 %), Nová levice (8,61 %) a Konfederace Svoboda a nezávislost (7,16 %). Tři koaliční strany – Občanská koalice, Třetí cesta PSL-PL a Nová levice – obdržely celkem 51,72 % hlasů, tj. většinu potřebnou k vytvoření vlády. Po prvním nezdařeném pokusu strany Právo a spravedlnost pak byla sestavena vláda v čele s premiérem Donaldem Tuskem.

Takto vysokou účast nepředpovídal žádný z volebních průzkumů. Pro srovnání uveďme, že v parlamentních volbách v roce 2019 činila 61,74 % a v prvních svobodných volbách v roce 1989 to bylo 62,7 %. Jak vyplývá například ze šetření nadace CBOS nebo Batoryho nadace, přivedla voliče k urnám touha po změně, která byla vyvolána dlouhodobou frustrací ve společnosti. Je třeba poukázat na to, že volbám předcházela silná mobilizace občanů. Patří sem například nebývale vysoký počet voličů, kteří se zaregistrovali k volbám mimo místo bydliště – do 12. října 15:00 tak učinilo 960 000 osob a zhruba 1 200 000 osob o to požádalo. Zájem o účast ve volbách vyjádřil téměř dvojnásobný počet Poláků žijících v zahraničí – přibližně 600 000, zatímco v předcházejících volbách v roce 2019 jich bylo 350 000.

Dalším faktorem, který k těmto parlamentním volbám přilákal větší počet voličů, bylo zřejmě vyhlášení a uspořádání celostátního referenda, jehož se zúčastnilo 40,91 % občanů. Výsledek referenda tím pádem nemá nezávazný charakter. K mobilizaci voličů přispěly také četné iniciativy nevládních organizací, které pobízely k tomu, aby lidé přišli odevzdat svůj hlas. Za zmínku stojí především kampaně zaměřené na ženy a mladé lidi – například „Jsou to tvé volby“ (v rámci iniciativy Hlas žen), „Mlčely jsme už dost dlouho“ (organizace Wschód) nebo „Rozhodnutí je na tobě“ (nadace SexEd) –, které pomohly zvýšit volební účast. V parlamentních volbách v roce 2019 hlasovalo 61,5 % žen a 60,8 % mužů. Mezi mladými lidmi ve věku 18 až 29 let dosáhla volební účast 46,4 %. V roce 2023 se k volbám dostavilo větší procento žen (73,7 %) než v případě mužů (72,0 %) a 68,8 % mladých lidí ve věku 18 až 29 let. Organizace občanské společnosti uskutečnily před volbami na 20 kampaní na podporu volební účasti.

Kampaně probíhaly hlavně na internetu, ale s některými bylo možné se setkat také v televizi, rozhlase nebo dokonce v kinech. Zapojily se do nich celebrity, influenceři, herci a veřejné osobnosti, díky čemuž bylo možné oslovit různé cílové skupiny. Dle průzkumu „Motivace a rozhodnutí voličů ve volbách v roce 2023“, který v říjnu 2023 provedla nadace CBOS, se většina voličů (zhruba 70 %) rozhodla minimálně několik týdnů předem. Ostatní tak učinili až v posledním týdnu před volbami (28 %) a někteří teprve v den konání voleb (9 %) nebo v předcházející den (4 %). Pro voliče, kteří odevzdali hlas Občanské koalici, byl důležitý zejména vztah této strany k Evropské unii (80 %). Téměř stejně často uvedli jako důvod záměr této strany změnit způsob vedení státu (77 %). Velká část voličů (64 %) prohlásila, že tato strana ztělesňuje hodnoty a zásady, které jsou jim blízké. Voliči, kteří hlasovali pro Právo a spravedlnost, vyjádřili názor, že tato strana zastupuje jejich zájmy („stará se o lidi, jako jsem já“ – 66 %) a ztělesňuje hodnoty a zásady, k nimž se oni sami hlásí (62 %). Zároveň kladně ohodnotili dosavadní vládnutí této strany (64 %) a její hospodářský program (59 %).

Polští občané budou mít již v červnu 2024 možnost zvolit si své poslance do Evropského parlamentu. Evropské volby je možné brát jako další ze sledu voleb v Polsku, který začal parlamentními volbami v roce 2023, po nichž budou v dubnu 2024 následovat volby do místních zastupitelstev. I v nich se bude v rámci kampaní hovořit o evropských otázkách, byť v menší míře než při volbách parlamentních. Účast v evropských volbách může navíc pozitivně ovlivnit to, že v roce 2024 uplyne 20 let od vstupu Polska do EU. Připomeňme, že při posledních volbách do Evropského parlamentu vykázalo Polsko volební účast ve výši 45,68 %.

Polští občané výrazně podporují členství své země v Evropské unii. Dle ankety nadace CBOS z dubna 2023 s ním souhlasí 85 % z nich, což je sice méně než v minulosti, ale stále jde o velmi vysoké procento. 10 % dotázaných Poláků se vyslovilo proti členství v EU a 5 % na toto téma nemá názor.

Měli bychom mít rovněž na paměti, že to bude poprvé, co se budou volby do Evropského parlamentu odehrávat v nepříznivém kontextu několika současných krizí – války na Ukrajině, klimatické krize, krize hospodářské a vzestupu populistické pravice. V této souvislosti pravděpodobně dojde k nárůstu dezinformačních aktivit, a proto bude nutné uplatnit ve volební kampani účinnou a jednotnou komunikační strategii a uzpůsobit ji jednotlivým skupinám voličů. Zastánci EU ji vzhledem k mezinárodnímu napětí považují za společenství, které nám zaručuje bezpečnost.

Małgorzata Molęda-Zdziech

Vysoká škola ekonomická ve Varšavě – tým centra Europe Direct Polsko