„Učíme studenty, že fakta je nutné ověřovat, ale k odlišným názorům je třeba v diskusích přistupovat s respektem. Skutečné kritické myšlení respektuje pluralitu názorů,“ tvrdí Richard Vaško ze sdružení Slovenská debatná asociácia (SDA), které zvítězilo v soutěži o Cenu EHSV pro občanskou společnost za boj proti polarizaci díky iniciativě nazvané Olympiáda kritického myšlení. Richard, jehož projekt získal první cenu, s námi hovořil o této soutěži i o tom, proč má výuka kritického myšlení v dnešním polarizovaném světě ovlivňovaném dezinformacemi zásadní význam.
„Učíme studenty, že fakta je nutné ověřovat, ale k odlišným názorům je třeba v diskusích přistupovat s respektem. Skutečné kritické myšlení respektuje pluralitu názorů,“ tvrdí Richard Vaško ze sdružení Slovenská debatná asociácia (SDA), které zvítězilo v soutěži o Cenu EHSV pro občanskou společnost za boj proti polarizaci díky iniciativě nazvané Olympiáda kritického myšlení. Richard, jehož projekt získal první cenu, s námi hovořil o této soutěži i o tom, proč má výuka kritického myšlení v dnešním polarizovaném světě ovlivňovaném dezinformacemi zásadní význam.
Vysvětlete nám prosím, jak probíhá jedna hra nebo jedno kolo Olympiády kritického myšlení. Jaký úkol je třeba například splnit nebo jakou otázku zodpovědět?
Ve školních a krajských kolech této olympiády mají studenti hodinu až dvě na vyplnění testů, při nichž řeší řadu úkolů. Při tom mohou plně využívat internet a on-line nástroje pro ověřování faktů. Úkoly se týkají mediální gramotnosti, odhalování manipulací a předpojatosti, interpretování údajů a studií, zjišťování logických klamů a sestavování vlastních argumentů.
Například v nedávném kole olympiády měli studenti písemně argumentovat, zda „by měly být ve školách instalovány bezpečnostní kamery, aby se zvýšila bezpečnost“. Jedná se o téma, které je momentálně ve veřejné diskusi na Slovensku aktuální. Další úkol spočíval v tom, že studenti měli analyzovat virální video na TikToku, v němž se propaguje konspirační teorie o Taylor Swift, a měli zjistit typické znaky konspiračního myšlení. V rámci třetího úkolu museli rozhodnout, které ze dvou videí vytvořila umělá inteligence a které bylo autentické.
Všechny předchozí testy jsou veřejně dostupné ve slovenštině na adrese www.okm.sk.
Čeho byste si přáli pomocí Olympiády kritického myšlení dosáhnout? Co vás přimělo k zahájení tohoto projektu?
Naším cílem je pomoci studentům ve věku, kdy začínají používat sociální média a konzumovat digitální obsah, aby se naučili v tomto prostoru kriticky, odpovědně a promyšleně orientovat. Prostřednictvím pravidelné zpětné vazby po každém kole a díky online vzdělávacím kurzům, během nichž se mohou studenti na soutěž připravit, získávají přenositelné návyky a seznamují se s nástroji, které mohou dennodenně používat. V konečném důsledku chceme vychovat generaci mladých lidí, kteří budou informovaní, odolní vůči dezinformacím a schopní vést konstruktivní dialog založený na faktech.
Tento projekt jsme zahájili proto, že vzdělávací systém na Slovensku má značné nedostatky a v oficiálních osnovách stále ve značné míře chybí mediální gramotnost a kritické myšlení. Více než polovina slovenských studentů se nikdy nenaučí, jak vyhodnotit, zda jsou informace důvěryhodné. Informace z médií pravidelně ověřuje pouze 16 % slovenské mládeže. V důsledku toho 56 % obyvatel často věří konspiračním teoriím nebo přímo lžím. Chtěli jsme to změnit tím, že budeme v co nejširší míře působit na školách po celé zemi, abychom dosáhli žádoucího dopadu.
Proč si myslíte, že je rozvoj kritického myšlení v současné situaci tak důležitý? Máme šanci zvítězit v boji proti falešným zprávám?
Falešné zprávy v nějaké podobě vždy existovaly, ale nikdy dříve jsme nebyli natolik přehlcování informacemi jako dnes. Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem informací pro mnoho mladých lidí jsou sociální média, může kdokoli snadno šířit dezinformace, zavádějící informace nebo nenávistné výroky. Zásadně důležitou životní dovedností se stalo to, jak se v tomto chaotickém informačním prostředí naučit informace filtrovat a zorientovat se.
V boji proti falešným zprávám však nikdy nelze úplně „zvítězit“, jelikož se jedná o cíl, který se neustále mění a vyvíjí. Avšak to, co můžeme udělat, je poskytnout mladým lidem nástroje, které jim umožní lépe se v tomto prostředí vyznat, klást správné otázky a zamyslet se, než začnou nějakou informaci sdílet.
Jaké jsou reakce na váš projekt? Můžete uvést příklad?
Po každém kole pečlivě shromažďujeme zpětnou vazbu a reakce jsou v drtivé většině pozitivní. Například 93 % učitelů, jejichž studenti se olympiády zúčastnili, uvedlo, že tato soutěž přispívá k lepší odolnosti studentů vůči dezinformacím a hoaxům. Kromě toho jsme v posledním kole dosáhli v klíčovém ukazateli spokojenosti uživatelů Net Promoter Score +76, což je vynikající výsledek.
Co byste poradili dalším organizacím občanské společnosti, které provádějí podobné aktivity či programy, aby dosáhly kýžených výsledků?
Jednotlivé země a situace se liší a místní organizace nejlépe vědí, co funguje v jejich komunitách. Nám velice pomohlo řídit se několika zásadami.
Za prvé je nejdůležitější to, že mladým lidem neříkáme, co si mají myslet. Skutečné kritické myšlení respektuje pluralitu názorů. Pokud studenti cítí, že jejich názory nejsou brány v úvahu nebo že jim je někdo diktuje, ztrácejí zájem. Učíme je, že fakta je nutné ověřovat, ale k odlišným názorům je třeba v diskusích přistupovat s respektem.
Za druhé je důležitá přístupnost a inkluzivnost. Pokud zůstaneme v naší bublině a budeme působit pouze na elitních školách, bude náš dopad omezený. Náš program je bezplatný, plně online, nízkoprahový a je dostupný i v jazyce naší největší etnické menšiny. Letos bylo 53 % účastníků ze středních odborných škol.
Za třetí je třeba od samého začátku koncipovat projekt tak, aby se dal provádět v širokém měřítku, a využívat k tomu nových technologií. K vyhodnocování otevřených odpovědí využíváme umělou inteligenci, což nám umožňuje udržet si vysokou vzdělávací úroveň, aniž bychom v testech museli používat otázky s předem daným výběrem odpovědí. Digitální věk s sebou sice nese závažné výzvy, ale poskytuje nám také účinné nástroje k jejich řešení.
Richard Vaško působí ve sdružení Slovenská debatná asociácia (SDA) již od svých 12 let. Na střední škole vyhrál celoslovenskou debatní ligu a zastupoval Slovensko na mistrovství světa v debatování ve školách. Promoval s vyznamenáním na Univerzitě ve Warwicku ve Spojeném království v oboru práva, politiky a filozofie a nyní je studentem postgraduálního studia na univerzitě v Cambridge v oboru vzdělávání (Znalosti, moc, politika).
Ve sdružení SDA Richard pracuje od roku 2021 a založil zde Olympiádu kritického myšlení, kterou nyní také koordinuje. Spolupracoval rovněž s týmem pro strategickou komunikaci slovenského Ministerstva školství (StratCom) a je spoluautorem příručky pro odbornou přípravu učitelů v oblasti mediální gramotnosti pro Národní ústav vzdělávání a mládeže. Věnuje se výzkumu a organizuje multietnickou letní školu pro znevýhodněné děti s Institutem Mateje Bela, což je nevládní organizace zaměřená na etnické menšiny a marginalizované romské komunity na Slovensku.
Mladí Ukrajinci, kteří den co den zažívají bombardování a jejichž hlavní starostí je, jak zůstat naživu, si nemohou dovolit myslet na vzdálenou budoucnost, říká Jevhenija Senyk, osmnáctiletá aktivistka z Ukrajiny, která se v roce 2025 zúčastnila akce „Vaše Evropa, váš názor“. Vysvětlila nám, jak se válka podepsala na fungování mládežnických organizací na Ukrajině a proč je důležité, aby měli možnost vyjádřit se na půdě EU.
Mladí Ukrajinci, kteří den co den zažívají bombardování a jejichž hlavní starostí je, jak zůstat naživu, si nemohou dovolit myslet na vzdálenou budoucnost, říká Jevhenija Senyk, osmnáctiletá aktivistka z Ukrajiny, která se v roce 2025 zúčastnila akce „Vaše Evropa, váš názor“. Vysvětlila nám, jak se válka podepsala na fungování mládežnických organizací na Ukrajině a proč je důležité, aby měli možnost vyjádřit se na půdě EU.
Jak podle Vás válka na Ukrajině ovlivnila v posledních třech letech vaši organizaci a jak se změnila vaše práce?
Hlavním cílem naší Platformy SD, která vznikla v roce 2013, je chránit hodnoty, jako je svoboda, solidarita, rovnost a spravedlnost, protože jsme přesvědčeni, že právě tyto hodnoty jsou pro zajištění perspektivní budoucnosti na Ukrajině nejdůležitější. Máme také řadu poboček v zahraničí, díky nimž mohou mladí Ukrajinci, kteří byli nuceni svou zemi opustit, pokračovat v činnosti.
Válka ovlivnila především práci našich regionálních poboček, neboť řada z nich, například v Oděse a Záporoží, působí velmi blízko frontové linie, kde jsou lidé den co den bombardováni. Je pro ně těžké myslet na pořádání akcí, když jim jde hlavně o to, jak zůstat naživu. Toto každodenní bombardování se dotýká mládeže po celé zemi, protože prostě nejde myslet na vzdálenou budoucnost, když nevíte, co bude zítra, nebo dokonce ani za dvě hodiny.
Kvůli válce je také finanční situace na Ukrajině nestabilní, což má za následek nedostatek pracovních příležitostí pro mladé lidi. Mladí lidé si musí najít práci a zároveň se snažit studovat a zapojit se do činnosti mládežnických organizací, což je obtížné skloubit.
Po plošné invazi se mnoho mladých lidí rozhodlo bojovat proti ruské agresi se zbraní v ruce, a nikoli prostřednictvím mládežnických rad nebo mládežnických organizací. Mladí lidé tak nemají žádné politické zkušenosti. V budoucnu bude těžké zajistit, aby se všichni mohli řádně zapojit do politického života.
Naše Platforma SD poskytuje bezplatné neformální politické vzdělávání, aby mladí lidé věděli, jak mohou ovlivnit politiku na regionální i celostátní úrovni.
Proč je podle Vás důležité, aby se mládežnické organizace nebo jejich zástupci účastnili akcí, jako je „Vaše Evropa, váš názor“?
V prvé řadě jde o to, že tyto mezinárodní akce jsou pro Ukrajince znamením, že na nás Evropa nezapomněla. Považujeme za důležité, abychom zde byli, měli možnost vyjádřit svůj názor, zeptat se ostatních na jejich zkušenosti a s těmito novými myšlenkami se pak vrátili zpátky domů.
Ukazuje to také, že jsme schopni a odhodláni stát se součástí Evropské unie, protože pokud zde jsme, pak nám může evropská mládež naslouchat a my můžeme naslouchat zase jí. Je to jako partnerství mezi námi všemi.
Jakou podporu či pomoc potřebují podle Vás mladí lidé k tomu, aby měli i nadále zájem o práci s mládeží a aktivně se v tomto směru angažovali?
Myslím, že je velmi důležité, aby Evropská unie vedla konzultace s ukrajinskou mládeží. Pokud nám bude Evropská unie i nadále umožňovat, abychom se podíleli na utváření politiky EU, dospějeme ke společným závěrům, které budou prospěšné pro obě strany, protože i my jsme součástí Evropy, takže musí jít o společné závěry ve všech oblastech politiky. A navíc, bude-li Evropská unie ukrajinským mladým lidem i nadále poskytovat finanční podporu, aby se mohli účastnit akcí, jako je tato, povzbudí je k tomu, aby se v politice dále angažovali, neboť finanční zátěž pro ně nebude představovat tak velkou překážku.
Jevhenija Senyk je mládežnická aktivistka z Platformy SD, která je členem Ukrajinské národní rady mládež. Studuje mezinárodní vztahy na Lvovské národní polytechnické univerzitě.
Jedním z účastníků akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS), která proběhla v březnu s podtitulem „Příležitost pro mladé vyjádřit svůj názor“, byl za Irsko sedmnáctiletý student Adam Mokhtari. Následně ještě přednesl doporučení z této akce na Týdnu občanské společnosti v EHSV, kde vystoupil v části nazvané Vytyčení kurzu Evropy – Obnova vazeb v polarizovaných společnostech pomocí komunitního učení a výchovy k občanství. Adam popisuje, co na něj na akci YEYS udělalo pozitivní dojem, a na vlastním příběhu ilustruje, proč si přeje Evropu, kde se každý bude cítit jako platný člen společnosti.
Jedním z účastníků akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS), která proběhla v březnu s podtitulem „Příležitost pro mladé vyjádřit svůj názor“, byl za Irsko sedmnáctiletý student Adam Mokhtari. Následně ještě přednesl doporučení z této akce na Týdnu občanské společnosti v EHSV, kde vystoupil v části nazvané Vytyčení kurzu Evropy – Obnova vazeb v polarizovaných společnostech pomocí komunitního učení a výchovy k občanství. Adam popisuje, co na něj na YEYS udělalo pozitivní dojem, a na vlastním příběhu ilustruje, proč si přeje Evropu, kde se každý bude cítit jako platný člen společnosti.
Adam Mokhtari
Ahoj, jmenuju se Adam Mokhtari a chci se s vámi podělit o perfektní zkušenost z akce Vaše Evropa, váš názor (YEYS 2025), které jsem se teď za Irsko zúčastnil. Sešlo se tu asi 90 mladých lidí z celé Evropy a diskutovalo se o budoucnosti.
Nejvíc mě bavilo pracovat ve skupinách, kde se probíraly důležité otázky a bylo třeba dělat rozhodnutí. Výborná byla aktivita, kde jsme se střídali v rolích posluchače, řečníka a pozorovatele na téma, co pro každého osobně Evropa znamená. Každý mohl mluvit sedm minut, takže se dostalo opravdu na každého.
Nakonec jsme se dohodli na pěti hlavních doporučeních. Chceme, aby vlády fungovaly transparentněji a začlenily do své činnosti i mladé lidi, aby se na školách vyučovalo aktivní občanství, aby si byli všichni rovni, aby mladí mohli skutečně mluvit do politiky a aby byl připraven silný akční plán pro klima.
Bylo mi ctí zastupovat všechny účastníky akce YEYS na Týdnu občanské společnosti v EHSV a předat naše doporučení politikům. Ukázalo se, že na hlasu mladých lidí záleží.
Síla vzdělávání
Vzdělávání je velmi mocný nástroj, jak u mladých probudit zájem o demokracii. Učí nás kriticky myslet, poznat fake news a začít něco dělat. Bez podpory naší školy bych neměl možnost se této akce zúčastnit. Teď bych rád povzbudil ostatní, aby do toho šli také.
Na akci YEYS si naše myšlenky vyslechli také předseda EHSV Oliver Röpke a koordinátorka EU pro mládež Biliana Sirakova a vyzvali nás, ať se dál snažíme o změny.
Můj příběh a proč věřím na zapojení do společnosti
Narodil jsem se v Irsku, ale moji rodiče sem přišli až koncem 90. let. U místních obyvatel se tehdy setkali s vlídností a úctou. Matka a otec mi vyprávěli, že v Irsku tenkrát nežilo příliš mnoho cizinců. I tak se mým rodičům v 90. letech dařilo.
Já jsem Ir a Evropan. Mám alžírské kořeny. Někdy jsem si připadal jiný než ostatní, většinou se ale cítím stejně jako kdokoli jiný. Načerpal jsem spoustu věcí z různých kultur a myslím si, že to obohacuje. Kdyby všechno bylo stejné, byla by to nuda. Stačí zůstat otevřený vůči rozdílům a snažit se porozumět ostatním.
Někteří migranti a mladí lidé se dnes bohužel setkávají s diskriminací, nenávistí a nespravedlivým zacházením a svůj podíl na tom mohou mít i sociální média. Musíme to změnit. Člověku je z toho smutno. V Irsku se dnes část imigrantů nemá dobře, žijí na ulici a ostatní je berou jako problém. Není to lehké a jde z toho úzkost.
Já jsem měl štěstí a chodil do škol, kde se každý cítí jako člen společnosti, každý mladý člověk by to ale nepotvrdil. Musíme přijetí a pocit sounáležitosti dopřát každému, aby se mladí lidé necítili vyřazeni ze společnosti a neztratili s ní kontakt.
Cesta k lepší budoucnosti
Inkluzivnější Irsko a Evropská unie je cíl, k jehož naplnění potřebujeme zlepšit vzdělávání o různých kulturách a také o tom, co pro nás EU dělá. Lépe tak pochopíme, co je začleňování a jak jej zlepšit.
Musíme se setkávat na akcích v rámci komunity a vstřícně reagovat jeden na druhého. Musíme zapojit více mladých do rozhodování na místní úrovni, i v klubech mládeže, sportovních klubech, ve školách, na úrovni EU. Budou se víc cítit jako ti, kteří utvářejí to, co je zajímá. Ukažte mladým lidem, jak se zapojit.
Potřebujeme podporu EU, aby se začleňování stalo prioritou. Je skvělé slyšet, že pro EHSV prioritou je.
Co chci pro Evropu
Mladí velmi často moc nevědí, co pro ně EU dělá. EU by nás měla víc zapojovat do politiky a voleb.
Chci Evropu, která bude jednotná, spravedlivá a vstřícná – kde se každý bude cítit její součástí bez ohledu na svůj původ.
Akce YEYS je pro mě důkazem, že i mladí mohou něco změnit. I když naše myšlenky nebudou přijaty hned, aspoň si je někdo vyslechne. Jako Ir alžírského původu cítím, že můj hlas je důležitý – a chci, aby i ostatní měli stejnou možnost.
Vzdělávání může lidi spojovat, potírat diskriminaci a dát mladým možnost promluvit. S touto zkušeností se vracím domů, abych i ostatní vyzval, ať se zapojí. Budoucnost je v našich rukou. Je to naše Evropa a náš hlas má smysl.
Adam Mokhtari je 17letý student z Irska. Studuje na Bremore Educate Together Secondary School v Balbrigganu poblíž Dublinu. Je zaníceným příznivcem EU se zájmem o inkluzivnější a úspěšnější společnost. Zúčastnil se akce YEYS 2025 a byl jejím zástupcem na letošním Týdnu občanské společnosti.
V reakci na iniciativu předsedkyně Ursuly von der Leyen nazvané Evropský pakt pro oceány předložil Evropský hospodářský a sociální výbor klíčová doporučení na podporu komplexního a vyváženého přístupu ke správě oceánů. Jeho vize se zaměřuje na zajištění zdravých a produktivních oceánů, posílení modré ekonomiky EU, posílení výzkumu a inovací v oblasti mořského prostředí a zachování mořských ekosystémů pro budoucí generace.
V reakci na iniciativu předsedkyně Ursuly von der Leyen nazvané Evropský pakt pro oceány předložil Evropský hospodářský a sociální výbor klíčová doporučení na podporu komplexního a vyváženého přístupu ke správě oceánů. Jeho vize se zaměřuje na zajištění zdravých a produktivních oceánů, posílení modré ekonomiky EU, posílení výzkumu a inovací v oblasti mořského prostředí a zachování mořských ekosystémů pro budoucí generace.
Uvolnění potenciálu modré ekonomiky
EHSV zdůrazňuje význam rozvoje stabilní a konkurenceschopné modré ekonomiky. To zahrnuje zjednodušení regulačních rámců, zajištění strategické autonomie, podporu inovací a pokrok na cestě k dekarbonizaci.
V zájmu zajištění prosperující budoucnosti námořního průmyslu nabádáme k naléhavým investicím do e-paliv, obnovitelných zdrojů energie na moři a inovativních mořských technologií. Vytvoření silného námořního klastru s jasnými cíli v oblasti udržitelnosti navíc Evropě pomůže udržet si vedoucí postavení v námořním průmyslu. Proto je nezbytné vytvořit „průmyslovou alianci pro hodnotové řetězce modré ekonomiky“ a posílit strategii EU pro námořní bezpečnost.
Kromě toho doporučujeme vyhodnotit stávající politiky, jako je společná rybářská politika. Měl by být trvale podporován udržitelný rybolov a zároveň by se měla snížit závislost na mořských produktech. Na dovoz by se měly vztahovat stejné sociální a environmentální standardy. EHSV také naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby do roku 2026 vypracovala akční plán EU pro tzv. modré potraviny.
Zlepšování znalostí, výzkumu a inovací v oblasti moří
EHSV usiluje o větší financování výzkumu a inovací v oblasti moří a zdůrazňuje potřebu globální vědecké týmové práce a lepších technologií v námořních odvětvích. Za tímto účelem navrhujeme zřídit centra modré ekonomiky a zahájit činnost oceánské observatoře EU.
Podnícení investic a financování udržitelnosti oceánů
Zdůrazňujeme, že je třeba mobilizovat významné veřejné a soukromé finanční prostředky na podporu cíle udržitelného rozvoje č. 14 (Život ve vodě). Za tímto účelem by měly být v rámci programů financování EU, jako je Horizont Evropa, vytvořeny zvláštní rozpočtové položky pro projekty týkající se oceánů. Rovněž Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond by měl být lépe financován, aby mohl podporovat konkurenceschopná a dekarbonizovaná odvětví.
Sociálně inkluzivní a spravedlivá transformace
Odolná mořská ekonomika musí zajistit spravedlivé zacházení s pracovníky v námořním odvětví. EHSV doporučuje přijmout opatření k řešení nedostatku pracovních sil, na podporu generační obměny a k zajištění možností změny kvalifikace. Měly by být zavedeny komplexní systémy sociální podpory na ochranu pracovníků, zejména těch, kteří nemohou v důsledku technologických změn přejít na nové pozice.
Zajištění zdravých a odolných oceánů
Naše oceány jsou ohroženy mnoha hrozbami pramenícími ze změny klimatu, znečištění, plastů a vlivu člověka. Vyzýváme proto ke zvýšení úsilí o obnovu a ochranu moří a k jejich udržitelné ochraně v souladu s globálními závazky v oblasti biologické rozmanitosti. Dosažení „dobrého stavu prostředí“ je rovněž zásadní pro ekonomickou stabilitu a odolnost vůči změně klimatu. Kromě toho bychom měli urychleně investovat do zelené infrastruktury, snižování znečištění a Evropského plánu pro přizpůsobení se změně klimatu a zároveň posílit vedoucí úlohu EU v globální správě moří.
Zajištění komplexního rámce pro správu oceánů
V zájmu posílení hospodářské prosperity při současném respektování mezí naší planety EHSV vyzývá k regionální spolupráci s místními komunitami, jež by měla přispět k zachování souladu mezi politikami. Usiluje také o lepší mezinárodní dohody, silnější diplomacii EU v oblasti oceánů a vytvoření zvláštních pracovních skupin zaměřených na moře a oceány v rámci evropských orgánů.
V neposlední řadě EHSV doporučuje zlepšit územní plánování námořních prostor, aby bylo možné vyvážit různé zájmy, například rozšiřování zdrojů energie na moři a rybolov a akvakulturu. Cílem je podpořit soužití a udržitelnost a zároveň zajistit, aby byly zachovány tradiční rybářské komunity a mohly se podílet se na rozhodování.
