Více než 800 účastníků z řad občanských organizací a zúčastněných stran z celé Evropy, včetně mládežnických organizací, nevládních organizací a novinářů, se zapojilo do akce Týden občanské společnosti, kterou ve dnech 17.–20. března 2025 pořádal Evropský hospodářský a sociální výbor. Během zahajovacího zasedání byla vyzdvižena otázka ochrany občanského prostoru prostřednictvím právních kroků a zdůrazněna klíčová úloha občanské společnosti, pokud jde o to, aby subjekty, jež jsou u moci, odpovídaly za své jednání, o budování mostů, o podporu sociální odolnosti nebo o zviditelnění názorů těch, kteří jsou příliš často ignorováni.

Téma Týdne občanské společnosti 2025 znělo Jak posílit soudržnost a účast v polarizované společnosti. Akce si prostřednictvím tří hlavních iniciativ – těmi byly panely styčné skupiny, evropská občanská iniciativa a Cena pro občanskou společnost – kladla za cíl:

• probrat otázku rostoucí polarizace, kterou v posledních letech podnítil dopad finanční krize, změna klimatu a prohlubující se příjmová nerovnost,
• zdůraznit klíčovou roli, kterou v této souvislosti může sehrát občanská společnost,
• shromáždit řešení, s nimiž přišla občanská společnost, a její požadavky určené tvůrcům politik EU s cílem přispět k depolarizaci Evropy posílením společenské soudržnosti a demokratické účasti v oblastech, které mají pro společnost klíčový význam.

Předseda EHSV Oliver Röpke ve svém úvodním projevu zdůraznil, že „občanská společnost musí v této výzvě obstát. Účast, dialog a solidarita nejsou pouhými ideály – jsou základem odolné a sjednocené Evropy. U příležitosti našeho setkání na akci Týden občanské společnosti bychom měli opětovně vyjádřit své odhodlání prosazovat inkluzi a aktivní občanství. Silná demokracie závisí nejen na institucích, ale i na angažovanosti všech občanů.

Hlavní řečnice Albena Azmanova, profesorka politických a sociálních věd na City Saint George’s, University of London, ve svém projevu hovořila o rostoucí ekonomické nejistotě, které čelí většina lidí. Tomuto jevu říká „epidemie nejistoty“. Vysvětlila, proč je pro dosažení zásadního posunu v době obrovské nejistoty klíčová občanská společnost.

„Nesmírná ekonomická nejistota vysála z většiny lidí vůli bojovat. Občanská společnost vůli bojovat má. Občanské aktivisty motivuje potřeba zasahovat proti konkrétním nepravostem. Jsou jako viditelné ruce a nohy demokracie,“ uvedla.

Místopředseda Evropského parlamentu Younous Omarjee pak prohlásil: „Ve stávajícím kontextu rostoucího individualismu potřebujeme občanskou společnost, která bude pojivem mezi občany a hradbou chránící před šířícím se krajně pravicovým smýšlením.“

Stěžejní roli nevládních organizací, co se týče sociální odolnosti, a jejich podporu zranitelných skupin a skupin žijících v odlehlých regionech vyzdvihla Adriana Porowska, ministryně pro občanskou společnost, která reprezentovala polské předsednictví EU. Ta pak dále promluvila o polských zkušenostech s tím, jak občanská společnost zajišťuje odolnost této země.

Brikena Xhomaqi, spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV pro evropské organizace a sítě občanské společnosti, zdůraznila, že jednota v rozmanitosti – hrdá mantra EU – se pěstuje na nejnižší úrovni. Avšak, jak paní Xhomaqi zmínila, organizace občanské společnosti a nevládní organizace jsou napadány a jejich financování a úloha jsou zpochybňovány. „Bez zdrojů nemohou organizace občanské společnosti fungovat. Potřebujeme instituce, které budou občanskou společnost chránit. Potřebujeme právní ochranu občanského prostoru, abychom udrželi naši společnost pohromadě a zachovali její jednotu v rozmanitosti.“

Expandovat za hranice v rámci EU znamená tápat v bludišti protichůdných pravidel DPH a formalit, a to zvyšuje náklady. Malé a střední podniky se potýkají s neúměrným množstvím předpisů, které je třeba dodržovat, místo toho, aby se soustředily na rozšiřování činnosti a zvyšování konkurenceschopnosti. EHSV ve dvou stanoviscích, která přijal na svém únorovém plenárním zasedání a která navazují na zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho, požaduje okamžité reformy. Navrhuje mimo jiné harmonizovat finanční předpisy, využívat umělou inteligenci při podávání zpráv a koordinovat průmyslovou politiku.

Podle předsedy EHSV Olivera Röpkeho „je jednotný trh základem evropské hospodářské prosperity, ale v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví, energetika a digitální služby, nebyl stále ještě dokončen. Při dnešní rozpravě se ukázalo, že je nutné provést reformy, aby byly odstraněny překážky a bylo posíleno odvětví služeb. To zajistí podnikům v celé EU rovné podmínky.“

K této výzvě se připojila i komisařka pro finanční služby a unii úspor a investic Maria Luís Albuquerque, která prohlásila: „Moje vize unie úspor a investic spočívá v zajištění blahobytu našim občanům a růstu našim podnikům. Toho dosáhneme tím, že je svedeme dohromady v jednom bezpečném, konkurenceschopném, řádně regulovaném a kontrolovaném prostředí.“

EHSV ve svých stanoviscích vyložil, že konkurenceschopnost brzdí dva zásadní problémy: roztříštěnost jednotného trhu, na niž se upozorňuje v Lettově a v Draghiho zprávě, a přílišná byrokracie, s níž se potýkají zejména malé a střední podniky. Oba tyto faktory brání inovacím a hospodářskému růstu.

V čem je problém?

Podniky v celé Evropě jsou zahlceny složitými a překrývajícími se předpisy, jejichž dodržování vyžaduje čas a peníze, komplikuje realizaci Zelené dohody a brání středně velkým podnikům v přístupu k financování. Podniky jsou kvůli tomu frustrovány, spotřebitelé nesou na svých bedrech větší náklady a hospodářství roste méně, než by mohlo.

Kromě regulační zátěže řeší Evropa také hlubší strukturální problémy, které jí brání v tom, aby držela krok se svými konkurenty. Dokončování jednotného trhu pokračuje velmi pomalu, a nesourodá digitální a energetická infrastruktura a nedostatečně koordinovaná průmyslová politika podrývá schopnost EU konkurovat na světovém trhu. Zatímco ostatní hospodářské bloky jednají rychle, nalézají investory a podporují inovace, Evropa váhá a může jí ujet vlak.

Jak z toho ven?

Větší konkurenceschopnost si žádá komplexní přístup, čili odstranit překážky v nejdůležitějších odvětvích, jako je finančnictví a energetika, urychlit digitální transformaci a zajistit, aby se malé a střední podniky mohly soustředit na rozšiřování činnosti a měly na trhu stejné podmínky jako ostatní.

EHSV ve svých stanoviscích navrhuje:

• zjednodušit předpisy, aniž by se upouštělo od dodržování přísných environmentálních a sociálních norem,
• vytvořit jednotnou platformu využívající umělou inteligenci, která malým a středním podnikům zjednoduší podávání zpráv a urychlí a usnadní dodržování předpisů,
• harmonizovat pravidla napříč různými odvětvími s cílem zredukovat duplicitní formality,
• sjednotit finanční předpisy členských států a koordinovat průmyslovou politiku EU,
• reformovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), aby byl spravedlivější a méně nákladný. (gb)

Organizace občanské společnosti jsou v Evropě i Americe terčem kritiky. EU je musí okamžitě bránit, a ochránit tak demokracii. Během diskuse na plenárním zasedání, která se konala u příležitosti Světového dne nevládních organizací, dal Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) jasně najevo, že organizace občanské společnosti jsou těmi prvními, kdo brání demokracii. Finanční škrty však ohrožují jejich přežití, a je tedy nutné, aby EU okamžitě přijala opatření, kterými je ochrání a podpoří.

EHSV uspořádal dne 27. února diskusi na téma EU a občanská společnost: posílení demokracie a účasti, během níž měli řečníci a odborníci zastupující organizace občanské společnosti možnost diskutovat s poslanci Evropského parlamentu (EP) a posoudit úlohu organizací občanské společnosti v této důležité oblasti.

Raquel García Hermida-Van Der Walle, poslankyně EP za Renew Europe, připomněla, že organizace občanské společnosti často přispívají k systému brzd a protivah. Nabízejí také různé způsoby sociální interakce, které mohou nahradit případné chybějící veřejné služby. Často jsou tedy prvním terčem útoků, neboť pro některé vlády mohou být politicky nepohodlné.

Podle ředitele organizace Transparency International Europe Nicholase Aiossy „probíhá v Evropském parlamentu organizovaná politická kampaň, která má organizace občanské společnosti zdiskreditovat, připravit je o financování a narušit jejich úlohu a funkci. Nebyly však zjištěny žádné důkazy o finančních nesrovnalostech.“

Poslanecký klub Evropské lidové strany (ELS) v Evropském parlamentu obvinil v lednu nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a klimatu z toho, že jsou financovány Evropskou komisí, aby v Parlamentu, u jeho poslanců, ale i v dalších institucích EU lobbovaly, proti čemuž se evropské organizace občanské společnosti ostře ohradily.

Kritizování organizací občanské společnosti není ničím novým, nedávné útoky však přiživovaly falešné zprávy a zavádějící informace. Jak uvedla spolupředsedkyně styčné skupiny EHSV Brikena Xhomaqi, tato situace by měla všechny organizace občanské společnosti přimět k tomu, aby se spojily a něco s tím udělaly. „Lidé by měli vědět, že většina organizací občanské společnosti je závislá na dobrovolnické práci, takže my penězi daňových poplatníků rozhodně neplýtváme.“

Účastníci diskuse rovněž apelovali na Evropskou komisi, aby k této otázce zaujala důraznější postoj, a navrhli řadu řešení, jak úlohu organizací občanské společnosti posílit.

García Hermida-Van Der Walle prohlásila, že bude usilovat o to, aby byla úloha organizací občanské společnosti ve zprávě o právním státu více zdůrazněna a posílena a aby byla v režimu podmíněnosti považována za základní podmínku.

Europoslanec za ELS Michał Wawrykiewicz uvedl, že jeho úkolem bude zvýšit povědomí o těchto zásadních otázkách v rámci jeho skupiny. Podle něj je důležité politickým činitelům vysvětlit, že organizace občanské společnosti i nevládní organizace působí v terénu a poskytují základní služby, které mají přímý dopad na život lidí.

Předseda EHSV Oliver Röpke se s názory zástupců organizací občanské společnosti ztotožnil a prohlásil: „„Musíme zabránit jakýmkoli pokusům, jež mají podkopat legitimitu těchto organizací nebo jim omezit přístup ke zdrojům potřebným pro zajištění demokratické účasti. Vzhledem k finančním škrtům a sílícímu politickému tlaku je zřejmé, že tyto organizace potřebují silnější a předvídatelnější podporu, aby mohly pokračovat ve své neocenitelné práci.“ (at)

Hlavním úkolem současného polského předsednictví Rady Evropské unie bude zajistit, aby Evropa zůstala jednotná, postupovala vpřed a hbitě se rozhodovala

Na únorovém plenárním zasedání diskutovali členové Evropského hospodářského a sociálního výboru o prioritách polského předsednictví EU se zástupkyní polského státního tajemníka pro záležitosti Evropské unie Magdalenou Sobkowiak-Czarneckou.

Ta v souvislosti s vnější bezpečností EU a zejména s útočnou válkou proti Ukrajině uvedla: „Naším cílem je i nadále pomáhat Ukrajině a udržet jednotu v rámci EU. Za jeden z prvních úspěchů polského předsednictví v tomto směru považuje šestnáctý soubor sankcí vůči Rusku.

Předseda EHSV Oliver Röpke zdůraznil, že Polsko se rotujícího předsednictví Rady EU ujalo v době, která je poznamenána obtížnými výzvami, jako je geopolitické napětí a energetická krize.

Jak dále dodal, „dnešní diskuse znovu potvrdila zásadní význam stability, odolnosti a jednoty při utváření budoucnosti Evropské unie. Priority polského předsednictví zcela odpovídají tomu, o co usilujeme my všichni, zejména co se týče prosazování vícerozměrného přístupu k bezpečnosti. V této době globální nejistoty jsme i nadále pevně odhodláni postupovat rozhodně a společně.“

Polské předsednictví, jehož mottem je „Bezpečnost, Evropo!“, se bude otázkou bezpečnosti zabývat ze sedmi hledisek, a to z hlediska vnějšího, vnitřního, hospodářského, potravinového, energetického, zdravotního a informačního.

EHSV a polské předsednictví navázaly v posledních měsících úzkou a plodnou spolupráci. EHSV vypracoval 15 průzkumných stanovisek, která již byla nebo budou brzy přijata. (mp)

Michal Pintér, delegát Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV

Nedávno zveřejněná Dohoda o čistém průmyslu uznává, že energeticky náročná odvětví mají pro hospodářství EU strategický význam, a správně identifikuje jejich klíčové problémy. Dohoda sice obsahuje pozoruhodné myšlenky, jako jsou zelené rozhodující trhy, podpora oběhového hospodářství a financování dekarbonizace, její opatření však postrádají potřebnou naléhavost a nejsou dost odvážná, aby úpadek evropských energeticky náročných průmyslových odvětví zvrátila.

Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém nedávno přijatém stanovisku Budoucnost energeticky náročných průmyslových odvětví v EU s ohledem na vysoké ceny energií a náklady plynoucí z transformace uznal, že energeticky náročná průmyslová odvětví v EU co do konkurenceschopnosti významně zaostávají za svými globálními konkurenty. Komise správně konstatovala, že na vině jsou především ceny energií. Uvedená dohoda ani Akční plán pro cenově dostupnou energii však nenavrhují žádnou reformu uspořádání trhu s elektřinou. Dokud EU využívala relativně levný a stabilní plyn z Ruska, fungoval dobře systém marginálních cen. Realita se ale bohužel změnila a dodávky LNG, jež využíváme nyní, jsou drahé a kolísavé a pravděpodobně tomu tak bude i v příštích letech. Navzdory skutečnosti, že v energetickém mixu EU roste podíl levné elektřiny, při jejíž výrobě se nevyužívají fosilní paliva, jsou právě tato paliva určující pro trend tvorby cen elektřiny.

Politické úsilí o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie je vítáno, vzhledem k současnému uspořádání trhu nicméně nevede k nižším účtům za elektřinu. Je třeba přijmout okamžitá opatření, která přenesou nákladové přínosy elektřiny z obnovitelných zdrojů do průmyslových odvětví a posoudí všechny možnosti zmírnění cen, včetně oddělení cen elektřiny.

Ve výše uvedené dohodě se rovněž uznává, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má mezery (absence řešení pro vývoz, přesouvání zdrojů a obcházení) a totéž platí pro nástroje na ochranu obchodu. Z dohody však vysvítá jen politováníhodně málo o tom, jak bude trh EU chráněn, a energeticky náročná průmyslová odvětví tudíž v kontextu globální obchodní války zůstávají v nejistotě.

EHSV naléhavě vyzývá orgány EU, aby v akčních plánech pro jednotlivá odvětví zavedly rozhodná opatření s cílem zabránit další deindustrializaci a zachovat kapacitu EU pro průmyslovou transformaci.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzývá EU, aby prováděla důkladnou průmyslovou strategii, která zvýší konkurenceschopnost, vytvoří kvalitní pracovní místa a bude v souladu se Zelenou dohodou. Má-li být tato strategie úspěšná, bude třeba ji důkladně monitorovat a přizpůsobovat ji novým výzvám.

„Evropa čelí vážnému riziku deindustrializace. Průmysl musí být neoddělitelně spjatý s opatřeními v oblasti klimatu,“ uvedla Andrea Mone, zpravodajka stanoviska EHSV Budoucnost průmyslu v EU s ohledem na vysoké ceny energií a náklady plynoucí z transformace, které bylo přijato na únorovém plenárním zasedání.

V tomto stanovisku EHSV zdůraznil potřebu silného hospodářského a regulačního rámce pro řešení vysokých nákladů na energii a suroviny, investičních výzev v rámci ekologické transformace, nedostatků v infrastruktuře, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a nízké domácí poptávky. Zásadní význam pro podporu sociální a územní soudržnosti má politika konkurenceschopnosti zaměřená na investice a inovace.

EHSV vyzývá k přijetí naléhavých opatření v souvislosti s rostoucími obavami o hospodářskou bezpečnost Evropy a její vnější závislost.  V této době, která je z geopolitického a obchodního hlediska stále nejistější, potřebujeme odolnou obchodní politiku EU, která zajistí udržitelnost průmyslu v kontextu asymetrických cílů oblasti dekarbonizace, celosvětové nadměrné kapacity a rostoucího napětí v oblasti obchodu. Pro dosažení tohoto cíle má klíčový význam větší autonomie při zajišťování kritických surovin.

Zásadně důležité je navýšení investic, jak je uvedeno v Draghiho zprávě, a reformy v oblasti správy. Hospodářství EU lze posílit dokončením jednotného trhu, zejména v oblasti energetiky. Transformaci průmyslu podpoří snížení regulační zátěže, zdokonalení rámců pro trh s elektřinou a zlepšení finančních nástrojů, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny.

Má-li být transformace spravedlivá, je nutný silný sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Průmyslová politika musí být v souladu se strategiemi v oblasti vzdělávání a pracovních sil a musí klást důraz na výzkum, inovace a vytváření dovedností. Ke splnění cílů v oblasti klimatu přispějí investice do energetické infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a iniciativ v oblasti oběhového hospodářství.

EHSV rovněž přijal doplňující stanovisko Budoucnost energeticky náročných průmyslových odvětví v EU, v němž předkládá uzpůsobená řešení k zajištění dlouhodobé udržitelnosti těchto odvětví. Řešení konkrétních výzev, jimž tato odvětví čelí, má zásadní význam pro budoucnost průmyslu EU. (ll)

Našim vzácným hostem je francouzský novinář, autor a odborník na otázky týkající se obrany a zahraničních věcí Nicolas Gros-Verheyde. Budeme s ním hovořit o pěti návrzích, které nedávno ve svém plánu ReArm Europe předložila Evropská komise a které mají vzhledem k rostoucím pochybnostem ohledně toho, zda jsou USA připraveny se podílet na udržení bezpečnosti na evropském kontinentu, zlepšit obranyschopnost Evropy.

Francouzský novinář Nicolas Gros-Verheyde působí od roku 1989. Pracoval pro Ouest France, ARTE, LCI a France Culture jako zpravodaj v EU a NATO. V evropských kruzích je znám a ceněn díky svým rozsáhlým znalostem evropských záležitostí a zahraniční a obranné politiky. Je šéfredaktorem v B2, což je hlavní a největší portál pro zpravodajství o evropské obraně a diplomacii. Byl založen v roce 2008, je řízen neziskovým sdružením ve formě družstva novinářů a je financován z předplatného. https://club.bruxelles2.eu/

Nicolas Gros-Verheyde je autorem knih Défense européenne à l'heure de la guerre en Ukraine. Des tabous tombent (Evropská obrana v čase války na Ukrajině. Prolomit tabu), La politique européenne de sécurité et de défense commune: „Parce que l'Europe vaut bien une défense“ (Společná evropská bezpečnostní a obranná politika: „Protože Evropu stojí za to bránit“) a L'Europe de la Défense à l'heure de la guerre en Ukraine (Evropská obrana v čase války na Ukrajině). Je také politickým komentátorem v LN24, France-Info a RTBF.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Hospodářská, sociální a kulturní rada Africké unie (AU ECOSOCC) daly u příležitosti 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku opět najevo, že jsou jednoznačně odhodlány prosazovat genderovou rovnost a posílení postavení žen.

V době, kdy si mezinárodní společenství připomíná 30. výročí přijetí Pekingské deklarace a ustavení Pekingské akční platformy, EHSV i AU ECOSOCC uznávají, že sice bylo dosaženo pokroku, nicméně stále přetrvávají problémy, jež brání úplnému zajištění genderové rovnosti.

Ve svém druhém společném prohlášení vyzdvihují klíčové priority, mezi něž patří zajištění většího zastoupení žen na vedoucích pozicích pomocí genderových kvót, potírání genderově podmíněného násilí prostřednictvím mezinárodních úmluv, odstranění genderové digitální propasti a podpora posílení ekonomického postavení žen.

Obě strany v prohlášení požadují, aby byla zavedena účinnější opatření týkající se neplacené pečovatelské práce, aby byly ženy zapojeny do mírového úsilí a aby byla příslušná opatření připravována na základě dostupných dat. Poukazují také na význam globální spolupráce při odstraňování systémových nerovností a prosazování práv žen. EHSV zároveň vyzývá EU, aby potírala genderově podmíněné násilí, zajistila paritu mezi ženami a muži a hájila úlohu občanské společnosti při prosazování rovnosti.

Předseda EHSV Oliver Röpke v této souvislosti uvedl: „Od přijetí Pekingské deklarace uběhlo již 30 let, a je tedy nejvyšší čas proměnit slova v činy. Genderová rovnost není výsadou, nýbrž základním právem, a její dosažení je pro udržitelnou a inkluzivní společnost naprostou nutností. EHSV je i nadále pevně odhodlán odstraňovat překážky, a zajistit tak plnou účast žen na rozhodování a podpořit posílení jejich ekonomického postavení. Nastal čas, aby vlády, instituce a občanská společnost podnikly rozhodné kroky – bez odpovědnosti není rovnosti.“

Komise pro postavení žen je hlavním mezinárodním a mezivládním orgánem, který bojuje za genderovou rovnost. EHSV se tohoto největšího každoročního setkání OSN věnovaného posílení postavení žen zúčastnil již podruhé. (tk)

Člen EHSV Marcin Nowacki, zpravodaj stanoviska Financování obrany v EU, nám přiblížil doporučení EHSV týkající se posílení bezpečnosti v EU. Ten vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám a měnícím se spojenectvím vyzývá k vytvoření jednotného a silného obranného mechanismu EU. Evropa již nemůže být tak silně závislá na dodavatelích zbraní ze zemí mimo EU, jak je tomu v současnosti. Není to však jen otázka zvýšení výdajů, ale také rozumného a efektivního vynakládání dostupných prostředků.