EHSV info

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval Evropský parlament (EP), Radu EU a členské státy, aby co nejdříve pozměnily akt o volbách z roku 1976 tak, aby bylo zaručeno, že všichni občané EU se zdravotním postižením budou mít skutečné právo volit ve volbách do EP v roce 2024.

Ve svém stanovisku Nutnost zaručit osobám se zdravotním postižením reálné právo volit ve volbách do Evropského parlamentu, které bylo přijato dne 2. prosince, vyzval EHSV k tomu, aby ve znění uvedeného aktu byly upřesněny zásady všeobecnosti, přímosti a tajnosti voleb.

Tím by se zabránilo diskriminaci voličů se zdravotním postižením v důsledku stávajících pravidel nebo opatření v různých členských státech, která se mezi sebou značně liší. Mohly by tak rovněž být odstraněny současné právní nebo technické překážky v Evropě, jež připravují miliony lidí o jejich hlasovací práva.

Stanovisko navazuje na informační zprávu EHSV, v níž se uvádí, že kvůli těmto překážkám nemůže ani jedna země EU zaručit, aby volby byly plně přístupné všem.

Zjištění zprávy, zveřejněné dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, byla později potvrzena zprávami o volbách prezentovanými sdělovacími prostředky a organizacemi občanské společnosti.

„EHSV považuje takovou diskriminaci za nepřijatelnou a domnívá se, že je v rozporu se základními hodnotami EU, se Smlouvami a s nejdůležitějšími mezinárodními právními a politickými akty,“ uvedl Krzysztof Pater, zpravodaj zprávy i stanoviska.

„To, co požadujeme, souvisí se zásadou rovných práv pro všechny. Jak je možné, že ve 21. století nemohou miliony občanů EU se zdravotním postižením požívat svého volebního práva a činitelé s rozhodovací pravomocí nedělají takřka nic, aby to změnili? Jedná se o klíčovou otázku demokracie v EU. Především je to však otázka lidské důstojnosti,“ zdůraznil pan Pater.

EHSV se domnívá, že stávající postupy, které diskriminují občany EU se zdravotním postižením, lze rychle odstranit změnou aktu o volbách tak, aby zemím EU ukládal povinnost zavést standardy zaručující těmto osobám skutečné volební právo.

Mezi tyto standardy patří vložení formulace, podle níž žádný občan EU nesmí být na základě vnitrostátních zákonů zbaven práva volit ve volbách do EP z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního stavu.

Tyto standardy, jež mají upřesnit zásady přímosti a tajnosti, zajistí, že všechny osoby se zdravotním postižením, bez ohledu na druh jejich postižení, budou moci volit bez asistence a tajně. (ll)

Společné prohlášení Christy Schweng, předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), a Jacka O’ Connora, předsedy monitorovací skupiny Brexit v EHSV

Gratulujeme vyjednavačům Evropské unie a Spojeného království k úspěšnému uzavření nejkomplexnějšího a nejobtížnějšího vyjednávání o obchodní dohodě, která je životně důležitá pro občany Spojeného království i celé Evropy.

EHSV je nyní připraven vytvořit veškeré možné vazby s občanskou společností ve Spojeném království.

V prvé řadě je velkou úlevou, že po dlouhých a komplexních jednáních nakonec EU a Spojené království dokázaly na poslední chvíli zajistit shodu na dohodě o partnerství.

Poté, co se Spojené království rozhodlo k 31. lednu 2020 vystoupit po 47 letech členství z Evropské unie, bylo naprosto zásadní vědět, jak budou upraveny budoucí vztahy mezi oběma partnery.

Dohoda o partnerství bude základem, na němž budou vystavěny budoucí vztahy mezi EU a Spojeným královstvím.

Jménem EHSV srdečně blahopřejeme panu Michelovi Barnierovi, hlavnímu vyjednavači EU, a jeho týmu, kteří prokázali nespornou profesionalitu, houževnatost a zkušenosti a neúnavně pracovali na udržení jednotného evropského postupu.

Chceme samozřejmě poblahopřát i delegaci Spojeného království, jejíž činnost vedoucí k uzavření dohody byla korunována úspěchem. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že to nebylo vůbec snadné.

Počínaje 1. lednem 2021 si nyní mohou podniky, pracovníci a občané na obou stranách kanálu La Manche sami plánovat své činnosti. Dohoda o partnerství přináší jistotu, tedy prvek, který je pro podniky při plánování investic, pro pracovníky při rozhodování, kde pracovat, a pro občany při rozhodování, kde chtějí žít, zcela zásadní.

Vyjednávání o brexitu jsme v EHSV pozorně sledovali, a to i prostřednictvím pracovních skupin ad hoc, které jsme vytvořili.

Naší úlohou bude zaměřit se na úsilí o optimalizaci spolupráce s ostatními institucemi EU a s klíčovými zainteresovanými stranami a o vybudování veškerých možných vazeb s občanskou společností ve Spojeném království. Více než kdy jindy se domníváme, že právě to musí být v následujících letech úkolem EHSV.

Christa Schweng

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

Jack O’Connor

předseda monitorovací skupiny Brexit v EHSV

EHSV vítá, že hlavy států a předsedové vlád EU schválili dne 10. prosince 2020 víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027. Kompromis ohledně evropského rozpočtu a fondu na podporu oživení spolu s mechanismem právního státu zohledňuje proaktivní a komplexní příspěvek EHSV usilující o ambicióznější VFR pro EU.

Výbor podporuje oživení v Evropě a napomáhá vybudovat silnější, ekologičtější a více digitální Evropskou unii, což znamená, že i nadále jedinečným způsobem přispívá k tvorbě politik v EU. Znovu prokázal, že jako zprostředkovatel názorů organizací občanské společnosti poskytl důležitý příspěvek, o čemž svědčí to, že ostatní instituce EU zohlednily řadu jeho stanovisek k otázce dlouhodobého rozpočtu EU.

„Naší povinností je informovat o pozitivním přínosu, jaký má navýšení rozpočtu na období 2021–2027 pro občanskou společnost. S potěšením konstatuji, že příspěvek EHSV byl velice důležitý. Dohoda o novém víceletém finančním rámci a o nové facilitě na podporu oživení a odolnosti přichází právě včas. Doufáme, že v Evropě zahájí rychlé oživení a stane se základním kamenem silnější a ekologičtější Unie. Rovněž doufáme, že konečný výsledek bude v souladu s cíli a potřebami EU,“ prohlásil Cillian Lohan, místopředseda EHSV pověřený komunikací.

Přečtěte si prohlášení předsedkyně EHSV Christy Schweng o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a o fondu na podporu oživení.

Informace o stanoviscích EHSV, která jsou zohledněna ve VFR, naleznete v této příloze. (mp)

„Nejnovější iniciativy Evropské komise v oblasti regulace digitálních služeb a trhů zajistí odpovědnost poskytovatelů za jimi nabízené služby. Zajistí také, že digitální obři nebudou na evropských trzích diktovat svá vlastní pravidla,“ řekla na prosincovém plenárním zasedání EHSV výkonná místopředsedkyně Komise Margrethe Vestager.

„Akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, které Evropská komise zveřejnila 15. prosince, pomohou evropské demokracii, aby dohnala posledních dvacet let digitálního rozvoje, a určí, jakým způsobem by měly být poskytovány digitální služby a fungovat digitální trhy,“ uvedla Margrethe Vestager v rámci plenárního zasedání EHSV během debaty na téma „Evropa připravená na digitální věk“.

Předsedkyně EHSV Christa Schweng zdůraznila, že digitální transformace se stala důležitější než kdy dříve, neboť je spolu s ekologickou transformací jedním ze dvou stavebních kamenů evropského oživení po krizi COVID-19.

Předsedkyně EHSV citovala z nedávné studie, v níž se odhaduje, že by kumulativní dodatečný přínos nových digitálních technologií k HDP mohl do roku 2030 dosáhnout v EU 2,2 bilionu EUR, což odpovídá HDP Španělska a Nizozemska za rok 2019 dohromady.

Christa Schweng pokračovala: „Potřebujeme evropský, na člověka zaměřený přístup k digitalizaci. Bez důvěry občanů a podniků nebudeme moci využít příležitostí, které digitalizace nabízí. Za tímto účelem je důležité vytvořit skutečný evropský datový prostor, v němž budou chráněny naše údaje a bude zaručeno soukromí a informační autonomie. Musíme rovněž vybudovat technologickou suverenitu EU a současně zachovat globální digitální obchod.“

Margrethe Vestager informovala o klíčových prvcích digitální strategie Komise, jejím zaměření na využívání soukromých investic, o tom, že se spoléhá na stěžejní iniciativy (k digitálním dovednostem, digitálním veřejným službám a kybernetické bezpečnosti) a budování a využívání digitálních kapacit.

„Akt o digitálních službách nyní zaručí, že poskytovatelé digitálních služeb ponesou odpovědnost za služby, které poskytují, a budou za ně moci být postihováni a že bude možné obnovit důvěru,“ dodala. Problémem jsou ilegální on-line obsah a produkty, které nesplňují pravidla, jež máme pro fyzické výrobky. Oba tyto problémy je nutné napravit, a to na evropské úrovni.“

„Akt o digitálních trzích,“ připomněla dále, „dá digitálním obrům na vědomí: chcete-li v Evropě podnikat a být úspěšní, jste vítáni s otevřenou náručí, máme však seznam toho, co dělat a co nedělat, když dosáhnete tak vlivného postavení, a to proto, aby nezanikla spravedlivá hospodářská soutěž a byla spotřebitelům co neprospěšnější. Zásadní myšlenkou v této souvislosti je to, že trh by měl sloužit nám, spotřebitelům, a že chceme technologii, které můžeme skutečně důvěřovat.“ (dm)

EHSV prosazuje soubor společných zásad pro poskytování veřejných služeb s cílem pomoci členským státům jednat plně v souladu s demokratickými hodnotami a právním státem.

Ve svém stanovisku přijatém na plenárním zasedání dne 2. prosince EHSV konstatuje, že veřejné služby přispívají k sociálnímu pokroku a podporují dynamickou společnost, neboť zajišťují všem lidem včetně zranitelných a znevýhodněných skupin rovný a všeobecný přístup ke službám. Při zvládání krizí, kterých je v oblastech, jako je bezpečnost, hospodářství, azyl, životní prostředí, klima a zdraví, v posledních letech stále více, mohou tyto služby hrát klíčovou úlohu „automatických stabilizátorů“.

Jak vysvětlit zpravodaj EHSV Christian Moos, „veřejná správa a veřejné služby představují nejdůležitější pojítko mezi vládou a občanskou společností. Jsou nezbytné pro zajištění odolnosti liberální demokracie v Evropě. EU potřebuje účinné mechanismy, aby zajistila plné dodržování zásad právního státu a nestrannost veřejné správy ve všech členských státech.“

Soubor společných zásad

EHSV přichází s návrhem souboru společných zásad pro veřejné služby a správní orgány:

• Právo na řádný úřední postup posiluje společenskou důvěru. Transparentní veřejné služby umožňují nezávislou kontrolu a přispívají k boji proti korupci.
• Veřejné služby plní funkci ochrany, pokud jde o právní stát. Zaměstnanci veřejných služeb musí mít zaručenou ochranu, aby mohli odmítnout protizákonné pokyny. 
• Veřejné služby musí bez ohledu na digitalizaci zaručit svobodný přístup k informacím a být přímo k dispozici všem lidem.

Veřejné služby by podle EHSV měly být interoperabilní také na evropské úrovni. Měly by být umožněny výměny zaměstnanců mezi členskými státy a zaměstnanci veřejných služeb by měli mít také možnost přejít v rámci služby na jiné pracovní místo. Je nezbytné, aby všechny veřejné služby, které se podílejí na poskytování evropských prostředků, dodržovaly a uplatňovaly zásady poskytování veřejných služeb. (na)

Nový pakt EU o migraci a azylu se stal předmětem ostré kritiky na konferenci na vysoké úrovni, kterou uspořádal EHSV. Podle zástupců občanské společnosti, analytických středisek a Evropského parlamentu totiž nepřináší změny, které jsou zapotřebí k vytvoření skutečně společného evropského migračního a azylového systému.

Virtuálního slyšení o novém paktu o migraci a azylu, které se konalo 26. listopadu, se zúčastnili zástupci zúčastněných strany z řad Evropské komise, Parlamentu a Rady, analytických středisek, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Akci uspořádala sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství (SOC), jež působí v EHSV, s cílem prozkoumat, zda nový pakt přináší systémové změny nezbytné k překonání současné patové situace a vytvoření udržitelné, racionální a na právech založené azylové a migrační politiky EU.

Účastníci se ve své kritice zaměřili na tři hlavní aspekty: zvolený legislativní postup, který je založený na mezivládním přístupu a umožňuje zahájit jednání ještě předtím, než Komise předloží legislativní návrh; dvojí pojetí migrantů, a to buď jako skutečných uprchlíků, nebo jako nelegálních osob, které je zapotřebí vyhostit; a nově zavedený mechanismus patronátu nad návraty, podle nějž může jeden členský stát provést v zájmu solidarity řízení o vyhoštění jménem jiného státu EU.

Členové studijní skupiny, kterou v této souvislosti zřídil EHSV, vyjádřili politování nad tím, že většina návrhů uvedených v novém paktu je zaměřena na správu vnějších hranic, přičemž otázkám, jako jsou legální způsoby přistěhovalectví, bezpečné cesty pro azyl nebo začleňování a integrace státních příslušníků zemí mimo EU v rámci Unie není věnována náležitá pozornost. „Obsah tohoto paktu nás poněkud zklamal,“ prohlásil zpravodaj EHSV pro stanovisko k novému paktu o migraci a azylu José Antonio Moreno Díaz. „Rádi bychom viděli ambicióznější a konstruktivnější pakt, který bude s ohledem na lidská práva realističtější. (na)

Evropská komise a subjekty z oblasti letectví by se měly vrátit k jednacímu stolu, aby vyjasnily ambice nového nařízení o jednotném evropském nebi, stojí v nedávno přijatém stanovisku EHSV.

Stále totiž není jasné, zda návrh Komise umožní dosáhnout původních cílů jednotného evropského nebe, pokud jde o snížení emisí CO₂ a efektivnější uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (ATM/ANS).

EHSV na to upozorňuje ve svém stanovisku, jež bylo přijato na plenárním zasedání a které vypracoval Dumitru Fornea.

Ten během rozpravy uvedl: „Je třeba jasněji vymezit úlohu manažera struktury vzdušného prostoru, zejména pokud jde o celkový rozsah a jeho dopad na plánování leteckých společností, uspořádání kapacit letového provozu, navrhování vzdušného prostoru, životní prostředí a stanovení priorit požadavků. Všechny zúčastněné strany v oblasti letectví by se měly podílet na přijímání důležitých rozhodnutí; zásada smysluplné konzultace musí tvořit součást rámcového návrhu.“

Mimoto se Komise ve svém návrhu vůbec nezmiňuje o tom, jak dramaticky toto odvětví postihla pandemie COVID-19. EHSV tedy doporučuje, aby byl dopad pandemie důkladně prozkoumán, a bylo tak možné náležitě zohlednit sociální a hospodářské důsledky koronavirové pandemie jak pro pracovníky, tak pro uživatele služeb. (mp)

Technologie blockchain by mohla v budoucnu nabídnout užitečná řešení pro těžební průmysl, avšak digitální transformace by měla zohledňovat sociální důsledky. K tomuto závěru dospěli účastníci kulatého stolu, který on-line uspořádala Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) v EHSV dne 14. prosince 2020.

„Těžební společnosti, které začaly uskutečňovat digitální transformaci, zlepšily svou bezpečnost, udržitelnost, produktivitu a zisky. Technologie blockchain představuje budoucnost tohoto odvětví, ale je třeba diskutovat o jejím řízení. Musíme rovněž co nejvíce omezit sociální a územní nerovnováhu, kterou způsobí transformace činností v rámci nové Zelené dohody a oběhového hospodářství,“ prohlásil předseda CCMI Pietro De Lotto.

K tomuto názoru se připojila členka CCMI Hilde Van Laere: „Technologie blockchain je středobodem digitální transformace a může transformovat nejen těžební průmysl, ale i podniky a celou společnost. Proměnila všechny podniky ve všech odvětvích a změnila i podmínky v těžebním průmyslu. Používání této technologie je pro těžební průmysl nesmírně přínosné, jelikož zajišťuje bezpečnost a transparentnost obchodních transakcí a umožňuje zaznamenávat změny v dokumentech a obchodních dohodách.“

Do diskuse se zapojila široká řada operativních a institucionálních zainteresovaných subjektů: Švédská těžební organizace, Minespider, Kamni Chain, IndustriALL Norsko, Mezinárodní středisko pro sledování surovin, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropská komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ).

Tento webinář proběhl jako součást monitorování stanoviska CCMI/176 Digitální těžba v Evropě – nová řešení pro udržitelnou produkci surovin, jež vypracovali Marian Krzaklewski a Hilde Van Laere a které EHSV přijal na zářijovém plenárním zasedání. (mp)

EHSV vítá, že jeho doporučení byla zohledněna v návrzích Evropské komise týkajících se evropského klimatického paktu, který podporuje stávající a nová opatření v oblasti klimatu prostřednictvím vzájemného učení, vzdělávání, budování kapacit, odstraňování překážek a snazšího přístupu k financování.

Pařížská dohoda zavedla pojem globální uhlíkové neutrality, čímž změnila politický diskurz a orientovala vlády a zainteresované strany na provádění opatření. Tento výsledek by nebyl možný bez bezprecedentní mobilizace všech zúčastněných stran občanské společnosti. Aktivní zapojení „všech složek společnosti“ je nezbytným předpokladem k úspěchu politiky v oblasti klimatu v EU.

Člen EHSV Peter Schmidt uvedl: „Klimatický pakt je významnou příležitostí k vytvoření inovativního a participativního přístupu, jenž bude odrážet, podporovat a podněcovat činnost, kterou již uskutečňuje občanská společnost a k níž dochází v rámci komunit, měst a regionů.“

EHSV si přeje ve spolupráci s Evropskou komisí a dalšími institucemi EU vytvořit platformu zainteresovaných stran evropského klimatického paktu založenou na zásadách inkluzivnosti, transparentnosti a skutečné účasti a odpovědné úlohy subjektů působících v oblasti klimatu na všech úrovních.

K tomu by vytvoření fóra pro financování opatření v oblasti klimatu na úrovni EU jakožto součásti tohoto paktu stimulovalo skutečné vzájemné učení a umožnilo by podpořit přístup k finančním prostředkům a odstranit překážky. Nedílnou součástí tohoto paktu by měl být mechanismus pro zapojení mládeže v oblasti klimatu a udržitelnosti, který by byl podobný kulatým stolům mládeže v otázkách klimatu a udržitelnosti, které EHSV navrhuje. (mr)

15. prosince se v návaznosti na prezidentské volby v USA sešel monitorovací výbor EHSV Transatlantické vztahy, aby znovu navázal pevné partnerství s občanskou společností této země.

Již zanedlouho nastoupí do úřadu nově zvolený americký prezident. Po značném oslabení vztahů, k němuž došlo v posledních letech, tak mají EU a Spojené státy jedinečnou příležitost obnovit své partnerství a přátelství založené na společných demokratických hodnotách, společné minulosti a společných zájmech.

15. prosince se uskutečnila schůze monitorovacího výboru EHSV Transatlantické vztahy, jejímž účelem bylo oživit dialog občanské společnosti. Na dálku se jí zúčastnili také poslanec Evropského parlamentu Radosław Sikorski a člen Kongresu USA William Hurd.

Radosław Sikorski upozornil na to, že mezilidské kontakty a rozsáhlejší spolupráce občanské společnosti mají v rámci nové transatlantické agendy stěžejní význam. Uvedl rovněž, že „mezi politikou uplatňovanou EU a Spojenými státy sice i nadále existují rozdíly, avšak s pomocí dobré vůle, rovných podmínek a důvěry se nám podaří vykročit správným směrem“.

William Hurd se jednoznačně vyslovil pro vedení transatlantického dialogu: „Amerika nemůže svou přední roli zastávat sama. Musíme dát najevo, že jsme schopni vytvářet aliance.“ EU a USA podle něj musí bezpodmínečně spolupracovat vzhledem ke skutečnosti, že se na mezinárodní scéně stále důrazněji prosazuje Čína.

Peter Chase, vedoucí výzkumný pracovník Německého Marshallova fondu Spojených států, poukázal na to, že se transatlantické hospodářské vztahy musí řídit ambiciózní strategií: „Silná ekonomika podpoří rozvoj občanské společnosti, analytických středisek, podniků a investic.“

Matthias Jørgensen, zástupce Generálního ředitelství pro obchod v Evropské komisi, představil její novou transatlantickou agendu a vyzval USA, aby se připojily ke snaze vybudovat po pandemii COVID-19 zdravější, bezpečnější, prosperující a demokratičtější svět a společnými silami ochránit naši planetu, technologie, obchod a normy.

Garrett Workman, vrchní ředitel pro evropské záležitosti v Obchodní komoře USA, uvedl: „Obchod bude hrát zásadní roli při napravování řady chyb, jichž se americká politika dopustila v uplynulých několika letech.“

EHSV na schůzi rovněž představil ambiciózní projekt s názvem „Budování mostů napříč Atlantikem“, který má zviditelnit to, jakou úlohu hraje v obnoveném transatlantickém partnerství občanská společnost a jak výrazně jej ovlivňuje. Jeho cílem je propojit lidi a jejich aktivity a zajistit, aby se v tomto okamžiku, kdy je o to důležitější se dohodnout a nalézt řešení, na obou březích Atlantiku dostalo sluchu liberálním názorům. (at)