EHSV info

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zveřejnil kompletní program své nové předsedkyně Christy Schweng na funkční období 2020–2023, který je nyní k dispozici on-line ve všech úředních jazycích EU.

Christa Schweng v něm nastínila smělou vizi silnější a odolnější Evropy po pandemii COVID-19 a také to, jakým způsobem může EHSV významně přispět k procesu oživení v Evropě a k participativní demokracii.

Motto nové předsedkyně zní „Jednejme jednotně pro budoucnost Evropy“ a v tomto duchu se nese celý její program. Na jednotu se v něm klade velký důraz – EHSV se podle ní musí transformovat, tak aby byl jednotnější a mohl účinněji ovlivňovat přípravu politik EU.

V programu jsou stanoveny čtyři priority, které odrážejí představu předsedkyně o podobě Evropy po skončení pandemie, tj. Evropy, jejíž občané budou moci vést kvalitní život v otevřené společnosti založené na hodnotách.

První prioritou je Evropa, která hospodářsky prosperuje. V prvé řadě je třeba pomoci členským státům, podnikům, pracovníkům a celé společnosti, aby tuto krizi přečkali a byli následně schopni oživit ekonomiku. Mimoto je nutné provázat přechod na digitalizovanější a ekologičtější hospodářství se sociálním oživením.

Druhou prioritou je sociálně inkluzivní Evropa, která dbá na to, aby se v rámci ekologické a digitální transformace pamatovalo na každého. Zcela zásadní je, aby si všichni pracovníci mohli udržet své pracovní místo a příjmy a aby byla v tomto ohledu věnována zvláštní pozornost zranitelným skupinám. V programu se upozorňuje na to, že za žádných okolností nesmí dojít ke zpochybnění společných hodnot EU. Dále se v něm uvádí, že je nezbytné vytvořit zdravotní unii, což má velký význam z hlediska solidárního postupu.

Třetí prioritou je environmentálně udržitelná Evropa. Hybnou silou evropského plánu na podporu oživení totiž bude ekologická a digitální transformace hospodářství. Avšak má-li se toho dosáhnout, musí být podniky považovány za součást řešení a musí být pobídnuty k tomu, aby se aktivně podílely na uskutečňování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, v němž budou účinně využívány zdroje.

Čtvrtou prioritou je zajistit, aby EHSV sehrál stěžejní roli během konference o budoucnosti Evropy. Jedná se o významnou iniciativu, jejímž účelem je zlepšit fungování EU a zapojit při tom evropské občany do diskuse o nejdůležitějších záležitostech EU, aby ji tak považovali za svou a pociťovali za ni spoluodpovědnost. EHSV, který je neúnavným zastáncem participativní demokracie, bude moci při této příležitosti prokázat svou přínosnost a podpořit tato jednání. Jeho členové totiž působí v organizacích, které zastupují všechny složky občanské společnosti a aktivně se angažují na místní úrovni ve všech členských státech. (ll)

V rámci výroční konference konané zcela online ve dnech 3.–⁠4. listopadu vyjádřil EHSV své odhodlání přispět k tomu, aby se tato platforma pro oběhové hospodářství stala skutečným centrem společného úsilí o vybudování oběhového hospodářství v Evropě.

Akci společně zahájili Christa Schweng, předsedkyně EHSV, a Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise, kteří se ohlédli za prvními třemi roky Evropské platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství, jež funguje jako databáze osvědčených postupů a diskusní fórum pro odborníky z praxe, a poté přešli k tématu nového funkčního období po přijetí akčního plánu EU pro oběhové hospodářství.

„Poslední tři roky ukázaly, že toto je způsob, jakým lidé chtějí spolupracovat,“ uvedla Christa Schweng. „Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství je skvělým příkladem toho, jak politika a praxe fungují v součinnosti.

Pokračujte tedy prosím ve sdílení získaných poznatků a inspirujících příkladů, ať už se jedná o spotřební výrobky navržené tak, aby odpovídaly zásadám oběhového hospodářství, inovativní nápady, jak snižovat objem odpadu a jak s odpady nakládat, šperky navržené z recyklovaných materiálů, vládní strategie oběhového hospodářství, nebo o školy formující novou generaci.

Pokud se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte, že naše společná přeměna začala, ale budeme muset učinit mnohem více pro to, aby EU byla skutečně v čele globálního přechodu k oběhovému hospodářství.“

Paní Schweng zdůraznila, že oběhové hospodářství bude klíčem k úspěchu Zelené dohody pro Evropu, stěžejního plánu EU pro nadcházející roky. Poukázala rovněž na prokázané výsledky oběhového hospodářství v oblasti vytváření pracovních míst (přibližně 4 miliony nových pracovních míst mezi lety 2012 a 2018), a to v době, kdy se snižování počtu pracovních míst dotýká nás všech, a také na potřebu podporovat podniky při realizaci tohoto přechodu, zatímco se současně potýkají s dopadem pandemie COVID-19.

Druhý den konference zahájil místopředseda EHSV pro komunikaci Cillian Lohan, jeden z iniciátorů platformy, který je pevně přesvědčen o jejím potenciálu. Zdůraznil, že jádrem projektu byla a i nadále musí být spolupráce:

„Od samého počátku byla tato platforma založena na spolupráci,“ řekl pan Lohan. Tuto, byť velmi nedávnou, historii je důležité si připomínat, jelikož duch projektu spolupráce byl přítomen okamžitě: bylo to něco, čeho jsme chtěli dosáhnout společně, nikoli v konfliktu anebo vzájemné konkurenci. A platforma v tomto duchu funguje i nadále. 

Oběhové hospodářství je přechod, na kterém se touto spoluprací podílejí všichni, se zúčastněnými stranami v čele. Dnes se snažíme posunout oběhové hospodářství vpřed, přičemž vy všichni máte v tomto úsilí vedoucí úlohu.“

Této dvoudenní akce se zúčastnilo více než 700 osob, přičemž se stala i jedním z nejpopulárnějších témat belgického Twitteru.

Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství je společnou iniciativou EHSV a Evropské komise, jejímž cílem je poskytnout „síť sítí“, která by společně se zúčastněnými stranami podpořila přechod na oběhové hospodářství. Jedná se průkopnický projekt, který posloužil jako model pro podobné platformy jak v členských státech EU, tak v USA.

Závěry diskusí vedených na konferenci budou brzy uveřejněny na webových stránkách platformy. (dm)

Integrační politiky členských států EU ne vždy v plné míře zohledňují specifické potřeby žen a dětí, které se snaží překonat diskriminaci a překážky stojící v jejich cestě k začlenění. EHSV ve svém průzkumném stanovisku představeném na říjnovém plenárním zasedání navrhuje, jak tyto nedostatky řešit.

Německé předsednictví Rady Evropské unie požádalo EHSV, aby projednal způsoby usnadnění integrace žen, matek a rodin přistěhovaleckého původu.

Toto stanovisko vypracovala bývalá členka Indrė Vareikytė a na plenárním zasedání dne 29. října ho představil hlavní zpravodaj Ákos Topolánszky.

Ákos Topolánszky upozornil své kolegy, že politiky zaměřené specificky na podporu žen a dětí přistěhovaleckého původu, jež čelí diskriminaci a překážkám bránícím jejich integraci, zavedla méně než polovina členských států. „Tito lidé žijí v izolaci a až příliš často trpí osamělostí a stávají se oběťmi násilí,“ dodal. Pokud jde o řešení, pan Topolánszky podtrhl, že je důležité pojímat politiky v oblasti začleňování komplexně, se zohledněním aspektů pracovního začleňování, vzdělávání, zdraví, spravedlnosti a bydlení.

EHSV má za to, že je třeba migranty lépe informovat o účelu jazykových kurzů a o tom, jaké výhody jim kurzy přinesou z pohledu každodenního života. Výbor rovněž doporučuje dále prozkoumat, zda by bylo možné použít společný evropský referenční rámec pro jazyky k zefektivnění procesu jazykové přípravy migrantů a k zajištění individuálnějšího přístupu.

Ženy přistěhovaleckého původu čelí vícenásobné diskriminaci či diskriminací z důvodu příslušnosti k více skupinám, a to v řadě oblastí společenského života.
EHSV proto vybízí členské státy, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, a dále vyzývá všechny členské státy, aby obětem násilí z řad migrantek zajistily stejný přístup k odpovídajícím službám, podpoře a zařízením, jako ženám z řad domácího obyvatelstva.

S ohledem na to, že krize COVID-19 neúměrně zasáhla zranitelné komunity, jako například migrantky náležející k etnickým menšinám, EHSV důrazně vyzývá Komisi, aby při přípravě své nové iniciativy pro integraci a začleňování zohlednila poznatky získané během této krize v celé Unii a v rámci členských států.

Příloha stanoviska uvádí seznam podnětných sociálních projektů, které podpořily migrantky a děti v procesech začleňování a jazykové přípravy. (ll/tk)

EHSV si je vědom katastrofálních sociálních a hospodářských důsledků krize vyvolané onemocněním COVID-19, a proto se rozhodl formulovat ve dvou stanoviscích své postoje, co se týče současné hospodářské krize a perspektiv oživení v EU.

EHSV považuje návrhy Komise týkající se plánu „Next Generation EU“ za vítané a dobře načasované a domnívá se, že jakékoli zbytečné průtahy při schvalování a provádění tohoto plánu mohou vážně ohrozit hospodářské oživení v EU.

Zároveň však členové této poradní instituce upozorňují na to, že členské státy musí navýšit veřejné investice a zajistit jejich součinnost s investicemi soukromými. Je třeba uplatňovat únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu a co největší flexibilitu v rámci pravidel státní podpory minimálně do té doby, než v plném rozsahu dojde k celkovému hospodářskému oživení a výrazně se sníží nezaměstnanost.

Obecně vzato je nezbytné, aby EU přešla k takové správě ekonomických záležitostí, která bude zaměřená na prosperitu a založená na solidaritě. Opětovné zavedení úsporných opatření by totiž zhatilo veškerý pozitivní dopad nástroje „Next Generation EU“.

Philip von Brockdorff, který byl zpravodajem stanoviska Strategie pro udržitelný růst na rok 2020, prohlásil: „EHSV spatřuje v roční strategii pro udržitelný růst příležitost k tomu, aby byla podstatně zvýšena odolnost a udržitelnost převládajícího hospodářského modelu a aby byl položen stejně velký důraz na hospodářské i sociální cíle.“

Judith Vorbach, která vypracovala stanovisko Doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, pak zdůraznila: „EHSV je toho názoru, že je třeba zaměřit správu ekonomických záležitostí na prosperitu, investovat ve větší míře do udržitelného růstu, prosazovat zásady evropského pilíře sociálních práv a zreformovat daňovou politiku. Jedině tak se nám podaří odvrátit závažné důsledky pandemie COVID-19 a změny klimatu, nebo je alespoň co nejvíce omezit.“

Tato dvě stanoviska, která EHSV přijal na plenárním zasedání v říjnu 2020, jsou jeho příspěvkem k připravovanému podzimnímu balíčku Evropské komise ve věci evropského semestru a k souvisejícím interinstitucionálním jednáním. Celý článek si můžete přečíst zde. (na)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) uspořádaly ve dnech 5. a 6. listopadu Třetí fórum pro zlepšování politiky v oblasti prohlubování dovedností zaměřené na způsoby, jak prohlubovat dovednosti. Sešli se zde sociální partneři a zástupci vlád a občanské společnosti, kteří v této oblasti působí. Upozornili na to, že by současná pandemie mohla ještě více urychlit změny ve světě práce, které již způsobila digitální revoluce. O to důležitější je proto prohlubovat dovednosti a měnit kvalifikace.

Účastníci tohoto fóra tedy zdůraznili, že je naléhavě nutné zavést opatření zaměřená na prohlubování dovedností, která jsou uvedena v legislativním návrhu přijatém jako doporučení Rady v roce 2016. Tento legislativní návrh je základem pro rozvoj agendy dovedností EU, jejímž cílem je, aby všichni občané EU získali dovednosti, jež jim umožní se zapojit do trhu práce, plně využívat svůj potenciál a prosperovat jako jedinci i jako členové společnosti.

Podle výzkumu střediska Cedefop bude muset 128 milionů dospělých v Evropě aktualizovat své dovednosti nebo získat nové, aby si mohli zachovat či získat pracovní místo, jež odpovídá úrovni jejich schopností a dovedností. Jedná se o celkový údaj platný pro EU-27, Island, Norsko a Spojené království, což odpovídá neskutečným 46,1 % obyvatel.

„Zdůrazňujeme, že poskytujeme část záchranné výbavy pro zaměstnance i zaměstnavatele, protože situace se od základu změní. Kvalitní dovednosti jsou klíčem k rozvoji konkurenceschopnosti v EU a také k osobnímu a profesnímu naplnění jednotlivců,“ prohlásil předseda sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství EHSV Laurenţiu Plosceanu.

„Musíme zajistit, aby se všem dospělým dostávalo celoživotních příležitostí, a mohli tak aktualizovat svoje současné dovednosti a získávat nové, které jim pomohou překonat nejistá období a prosperovat v životě i v kariéře,“ uvedl výkonný ředitel střediska Cedefop Jürgen Siebel. Dodal, že systémy prohlubování dovedností a změny kvalifikace by rovněž měly zohledňovat potřeby podniků, které se důležitou měrou podílejí na plnění ambiciózních cílů.

Třetí fórum pro zlepšování politiky v oblasti prohlubování dovedností se podrobněji soustředilo na zkušenosti získané při koncipování a realizaci opatření zaměřených na prohlubování dovedností ve Finsku, Irsku a Nizozemsku. Vlády v těchto zemích stanovily ambiciózní cíle a komplexní strategie a rovněž provedly reformy v oblasti celoživotního učení a vzdělávání dospělých, které již nesou ovoce.

Toto fórum se také zabývalo programem portugalské vlády, jež docílila toho, že je odborná příprava dospělých v této zemi, kde od roku 2016 polovina obyvatel nedokončila střední školu, pro dospělé dostupnější. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyjádřil svoji podporu účinnému sociálnímu dialogu v členských státech EU, jelikož ten hraje klíčovou úlohu při formování hospodářských, pracovněprávních a sociálních politik, které vytvářejí lepší životní a pracovní podmínky v celé EU. Je proto nezbytný pro prosazování a dosažení hospodářské udržitelnosti.

Ve svém stanovisku Sociální dialog jako důležitý pilíř hospodářské udržitelnosti a odolnosti ekonomik s přihlédnutím k vlivu živé veřejné diskuse v členských státech poskytl EHSV přehled postupů sociálního dialogu v členských státech, přičemž je zkoumal v kontextu předchozích krizí. Rovněž v něm prozkoumal, jak může koncept sociálního dialogu, zejména ve své trojstranné formě, která zahrnuje i veřejné orgány, jít nad rámec kolektivního vyjednávání a představovat tak klíčový nástroj pro řádnou správu jakéhokoli procesu změn.

Stanovisko vypracovaly, na žádost německého předsednictví EU, bývalá členka EHSV Vladimíra Drbalová a současná členka Cinzia Del Rio.

Státy s dobře zavedenými mechanismy sociálního dialogu lépe a rychleji reagují na krize, včetně těch celosvětových, jakou je i pandemie COVID-19. Stanovisko však odhalilo, že v mnoha státech je sociální dialog stále roztříštěný a probíhá jen příležitostně, anebo byl společně s autonomií sociálních partnerů narušen.

Stanovisko uvádí několik doporučení pro řádnou správu v době po pandemii v blízké budoucnosti, včetně doporučení zajistit aktivní zapojení sociálních partnerů do navrhování a provádění národních plánů oživení a podpořit řádnou správu společností, založenou na sociálním dialogu a kolektivním vyjednávání.

Aby byl sociální dialog účinný, musí zahrnovat reprezentativní a legitimní sociální partnery i vlády odhodlané se do něj zapojit. Stejně důležité je respektovat autonomii sociálních partnerů, svobodu sdružování a právo na kolektivní vyjednávání.

Evropský sociální dialog je zakotven ve Smlouvách o EU a evropští sociální partneři by tak měli využít veškerý potenciál, který se jim tím nabízí.

Měli by být zapojeni do správy ekonomických záležitostí v rámci evropského semestru, zejména do rozvoje a provádění politik a reforem v oblasti zaměstnanosti, sociálních a případně i hospodářských politik a reforem.

„Pro sociální partnery potřebujeme v rámci evropského semestru závazný mechanismus konzultací. S ohledem na hospodářský a sociální dopad pandemie je dnes více než kdy jindy důležité zapojit sociální partnery do přípravy plánů na podporu oživení a odolnosti včetně vládních nástrojů pro podávání zpráv,“ uvedla paní Del Rio. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval Evropskou unii a její členské státy, aby zaujaly komplexní přístup k podpoře rozmanitosti a inkluzivnosti ve společnosti a posílily své legislativní a politické úsilí v boji proti rasismu a xenofobii v Evropě.

Vzhledem k rostoucímu počtu útoků a nenávistných verbálních projevů vůči migrantům a etnickým menšinám a k současné pandemii, jež prohlubuje strukturální diskriminaci, které tyto osoby čelí, musí EU naléhavě zintenzivnit svou činnost v této oblasti. Může především podporovat řízení rozmanitosti.

EHSV předložil své návrhy v tomto směru ve svém stanovisku na téma Řízení rozmanitosti v členských státech EU, vypracovaném na žádost německého předsednictví EU. V rámci přípravy tohoto stanoviska provedl EHSV případové studie ve čtyřech zemích (Finsku, Francii, Itálii a Polsku) reprezentujících čtyři odlišné regiony Evropy. Výsledky byly představeny ve stanovisku a jeho příloze.

Tyto případové studie ukázaly, že migrující pracovníci zastávají ve všech čtyřech zemích v převážné míře špatně placená a nejistá zaměstnání. Nejextrémnější je situace v Itálii, za níž následuje Francie, a vývoj v Polsku se ubírá stejným směrem. Ženy jiné barvy pleti zažívají ve všech čtyřech zemích ve srovnání s bílými Evropankami a Evropany a muži stejné etnické příslušnosti nejvyšší míru diskriminace v oblasti zaměstnání. Ze všech menšin čelí největší marginalizaci i nadále ve všech čtyřech zemích Romové.

Stanovisko vypracoval bývalý polský člen EHSV Adam Rogalewski a na říjnovém plenárním zasedání jej představil hlavní zpravodaj Carlos Trindade.

„COVID-19 v Evropě prohlubuje strukturální rasismus. Etnické menšiny a migranti jsou nejen více vystaveni tomuto onemocnění, ale jsou také více ohroženi nerovnostmi způsobenými ekonomickými a sociálními důsledky krize. Mají rovněž menší pravděpodobnost získání podpory,“ uvedl Carlos Trindade.

„K odstranění strukturálního rasismu napříč všemi institucemi je zapotřebí zajistit etnickým menšinám a migrantům sociální spravedlnost,“ zdůraznil zpravodaj Trindade a dodal, že EHSV vyzval EU a její členské státy, aby posílily své legislativní a politické úsilí v boji proti rasismu a xenofobii.

EHSV ve stanovisku uvádí, že při řádném řízení rozmanitosti by měl být kladen důraz na všechny aspekty pracovního i každodenního života migrantů a etnických menšin. To se týká způsobu, jak je s nimi zacházeno na pracovišti, jejich vzdělávání, přístupu k veřejným službám, jejich sociálních práv a jejich začlenění do místních komunit. (ll)

Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) vedla dne 9. listopadu v rámci své schůze na dálku diskusi na téma ocelářského průmyslu EU Vedl ji Pietro Francesco De Lotto, nový předseda CCMI, a členové se v ní zaměřili na otázky nadměrné kapacity a dekarbonizace mezinárodního ocelářského průmyslu. Řečníci se zabývali výzvami, kterým čelí evropský ocelářský průmysl: plánem na podporu oživení v období po skončení pandemie COVID-19, dekarbonizací výrobních procesů, ochrannými opatřeními EU a obchodem.

Ocel je nepostradatelným zbožím ve všech vyspělých i rozvojových zemích. Pandemie COVID-19 vyvolala otázky ohledně závislosti na globálním dodavatelském řetězci, a to zvláště za situace, kdy je mnoho států závislých pouze na jedné zemi.

Nadprodukce čínského ocelářského průmyslu je zdrojem obav, jelikož Čína nyní dominuje více než polovině světového trhu. Spojené státy zavedly v roce 2018 protekcionistické daně, aby americké hospodářství bylo méně závislé na čínských materiálech. Toto opatření v konečném důsledku vážně poškodilo trh EU, protože USA jsou důležitým odběratelem oceli vyráběné v EU.

Státy po celém světě se současně snaží snížit své emise skleníkových plynů a stále více iniciativ podporuje přechod na oběhové hospodářství.

„Musíme zajistit konkurenceschopnost odvětví ocelářského průmyslu, která dodržují environmentální normy nezbytné pro tento přechod, ale která zároveň čelí konkurenci z jiných regionů světa, kde takovéto normy neexistují, nebo jsou nedostatečné,“ uvedl Pietro Francesco De Lotto na závěr diskuse. „To se týká také norem, jež upravují pracovní podmínky a práva pracujících.“

EHSV proto požaduje rovné podmínky pro výrobce, kteří vyvážejí své zboží z Evropy i ze třetích zemí. (tk/ks)

V tomto čísle otvíráme novou rubriku,

v níž Vám každý měsíc představíme jednoho vzácného hosta. Půjde o známou osobnost z prostředí evropské kultury, o níž se mluví a která se s námi podělí o svůj pohled na svět, aby nám tak poskytla nové podněty k zamyšlení, rozšířila naše obzory, podnítila naši představivost a vykouzlila úsměv na rtech.

Jako prvního jsme pozvali belgického karikaturistu a kreslíře deníku Le Soir Pierra Krolla,

který je znám svým smyslem pro humor a jedinečným stylem svých karikatur a kreseb, v nichž originálním a netradičním způsobem reaguje na dění v Evropě i ve světě.

Na naši žádost, aby okomentoval nejžhavější otázku, která dnes hýbe světem, nám laskavě poskytl tuto karikaturu. (ehp)

skupina Zaměstnavatelé v EHSV

Skupina Zaměstnavatelé vydala z iniciativy svého předsedy Stefana Malliy prohlášení reagující na hospodářskou prognózu z podzimu 2020, již nedávno zveřejnila Evropská komise. Skupina v něm vyjádřila souhlas s touto prognózou, v níž Evropské komise zdůrazňuje, že hospodářskou obnovu Evropy přerušila další vlna pandemie. Zdůraznila však, že vlivem současné vysoké míry nejistoty by nemusela být podzimní hospodářská prognóza zcela přesná a že by ekonomika mohla být zasažena ještě více, než předpokládá Evropská komise.

K opětovnému nastartování ekonomiky jsou podle skupiny Zaměstnavatelé zapotřebí tato opatření:

• Podpora inovací a upevňování postavení startupů pomohou jednak ochránit současná pracovní místa, ale také vytvořit nová, čímž se sníží rozdíly mezi těmi, kteří práci mají, a těmi, a kteří ji nemají.
• Zvláštní pozornost se musí v náležitých případech věnovat nástrojům solventnosti. Je potřeba podpořit firmy, jimž se nedostává likvidity, a pomoci společnostem, které zastaraly, řádně ukončit činnost. Souhlasíme s tím, že nejlepší politickou reakcí je naplnit očekávání spojená s nástrojem Next Generation EU.
• Je zapotřebí synchronizovaný fiskální stimul, který zlepší vyhlídky všech. Fiskální politika musí hrát v oživení vedoucí úlohu a musí zaručit, že výše výdajů zbytečně neohrozí fiskální stabilitu.
• Je naprosto nezbytné, aby obě strany v jednáních mezi EU a Spojeným královstvím sledovaly i nadále cíl dospět k rychlé dohodě, která společnostem zajistí zdravé konkurenční prostředí díky kombinaci řádného přístupu na trh a ustanovení zaručujících rovné podmínky.

Celé prohlášení naleznete na tomto odkazu: https://europa.eu/!nK46cT

skupina Zaměstnanci v EHSV

Naprostou prioritou veškerých plánů oživení a rekonstrukce v období po pandemii COVID-19 musí být zachování práv zaměstnanců. Základní zásadou těchto plánů pak musí být solidarita. Na své mimořádné schůzi dne 24. listopadu se skupina Zaměstnanci zabývala tím, jak tyto cíle přetavit v konkrétní priority a kroky.

Jednalo se o závažných výzvách, před nimiž Evropa stojí, a o možnostech, jak je překonat, která by tvorbě a zabezpečení kvalitních pracovních míst, ochraně zaměstnanců a sociálnímu oživení přikládala stejnou váhu jako ekonomickým záležitostem, a to s cílem dosáhnout nového, udržitelného sociálního, environmentálního a ekonomického modelu.

Na programu byla klíčová témata, jež pomohou aktualizovat a formulovat priority skupiny na příštích pět let i na období poté a mají zásadní význam pro EU i pro její občany. Jde například o vzrůstající míru chudoby a nerovnosti, pracovní podmínky a pracovněprávní vztahy, sociální dialog, udržitelnost, spravedlivou transformaci atd.

Na debatu se členy skupiny Zaměstnanci věnovanou sociálním, ekonomickým a environmentálním výzvám v souvislosti s budoucností Evropy bylo pozváno několik důležitých osobností. Po diskusi o sociálních výzvách, které se zúčastnili předseda skupiny Zaměstnanci Oliver Röpke a místopředsedkyně sekce EHSV Zaměstnanost, sociální věci, občanství Cinzia del Rio, následovala prezentace, kterou přednesla portugalská ministryně práce, solidarity a sociálního zabezpečení Ana Mendes Godinho a která se týkala priorit portugalského předsednictví.

Odpolední část schůze moderoval novinář Jorge Valero (EURACTIV). Panelu zaměřenému na ekonomické výzvy předsedal Stefano Palmieri, předseda sekce EHSV Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost. Podnětné příspěvky přednesli dva hlavní řečníci, kterými byli koordinátor skupiny S&D a člen Hospodářského a měnového výboru EP Jonás Fernández a emeritní profesor na Warwické univerzitě prof. Colin Crouch.

Závěrečnou diskusi na téma environmentálních výzev a Zelené dohody pro Evropu zahájil předseda sekce EHSV Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí Peter Schmidt. V jejím průběhu pak promluvili komisař pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans a místopředsedkyně skupiny Zaměstnanci Lucie Studničná.

skupina Různorodá Evropa v EHSV

Skupině Různorodá Evropa bude v novém funkčním období EHSV (2020–2025) předsedat Séamus Boland. Do této funkce byl zvolen na první schůzi skupiny v tomto období dne 27. října.

Séamus Boland se hodlá zaměřit na otázku chudoby a na to, jak mohou organizace občanské společnosti přispět k jejímu zmírnění. V souvislosti s tím bude mít skupina během jeho mandátu v letech 2020–2023 tyto priority:

• řešit důsledky, které má pandemie COVID-19 pro společnost,
• provádět Zelenou dohodu pro Evropu se zapojením všech zainteresovaných stran v souladu s cílem udržitelného rozvoje „Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě“,
• zapojit organizace občanské společnosti a také evropské platformy do práce skupiny,
• zaručit, aby se na činnosti skupiny podíleli všichni její členové, a důsledně při tom dbát na vyvážený poměr mezi ženami a muži,
• efektivněji o činnosti skupiny informovat ostatní orgány a širokou veřejnost.

Důvodem, proč se irský člen Séamus Boland o funkci předsedy ucházel, bylo odhodlání angažovat se v zájmu občanské společnosti a posílit její vliv. Dle jeho názoru je třeba se zabývat celkovými potřebami občanské společnosti a zajistit, aby EHSV v tomto ohledu odváděl kvalitní práci a uplatňoval účinné postupy.

Spolu s ním stanulo v čele skupiny Různorodá Evropa sedm místopředsedů:

Pietro Vittorio Barbieri (IT), Jan Dirx (NL), Kinga Joó (HU), Rudolf Kolbe (AT), Ariane Rodert (SE), Simo Tiainen (FI) a Ioannis Vardakastanis (EL).

Na ustavujícím plenárním zasedání EHSV v říjnu byli někteří členové skupiny Různorodá Evropa jmenováni do významných pozic. Například Cillian Lohan byl zvolen místopředsedou EHSV pro komunikaci.

Podrobné informace naleznete na internetových stránkách skupiny.

EHSV hostí výstavu fotografií francouzského fotografa Bruna Ferta nazvanou Útočiště: soukromé světy v exilu.

Tvoří ji soubor panelů s portréty, svědectvími a snímky vnitřku obydlí v uprchlických táborech a provizorních přístřešků v Řecku a ve Francii, mj. v „džungli“ v Calais.

Výstavu pořádá ředitelství pro komunikaci a interinstitucionální vztahy v partnerství se sekcí Zaměstnanost, sociální věci, občanství (SOC). Cílem je poukázat na činnost, kterou EHSV vykonává v oblasti migrační politiky a v souvislosti s paktem EU o migraci.

Z důvodu pandemie bude výstava probíhat pouze v on-line formátu. Nenechte si ji ujít!

Výstavu můžete shlédnout na tomto odkazu:

https://www.eesc.europa.eu/en/agenda/our-events/events/refuge-private-worlds-exile (ck)