EHSV info

EHSV ve svém průzkumném stanovisku, které vypracoval u příležitosti 30. výročí vzniku jednotného trhu, podpořil myšlenku Komise, aby byl místo uvolnění pravidel hospodářské soutěže vytvořen zvláštní fond EU, v němž by byly sdruženy prostředky na investice do klíčových projektů v oblasti zelených technologií.

Uvolnění pravidel státní podpory, jež má ochránit evropský průmysl před americkou konkurencí poté, co byl ve Spojených státech přijat zákon o snížení inflace, by mohlo vést k asymetrii mezi bohatšími členskými státy, jako je Německo, které mohou dotovat svůj průmysl, a členskými státy s omezenějším fiskálním prostorem, které si to nemohou dovolit. K tomuto závěru dospěl EHSV ve své nové zprávě, v níž hodnotí 30 let existence jednotného trhu a zamýšlí se nad jeho budoucností.

„Nejlepším způsobem, jak evropské průmyslové politice a investicím do zelených technologií dodat nový impuls, je vytvořit Evropský fond suverenity,“ prohlásil zpravodaj Felipe Medina Martín ze skupiny Zaměstnavatelé v EHSV. Zdůraznil při tom, že stávající pravidla státní podpory je třeba přezkoumat a upravit.

„Je třeba důkladně analyzovat kritéria pro přidělování státní podpory, jejich účinky a užitečnost,“ dodal zpravodaj. „Víme, že v některých odvětvích bylo možné využít státní podpory a také příslušných odchylek a výjimek, v jiných však nikoli. Uvědomíme-li si, že tato podpora je navíc mezi členskými státy nevyvážená, je jasné, proč v rámci EU existují obrovské rozdíly v konkurenceschopnosti.“

EHSV ve své zprávě zdůrazňuje, že jednotný trh představuje nepochybně jeden z největších politických, hospodářských a sociálních úspěchů EU, je však zapotřebí jej i nadále soustavně rozvíjet a přizpůsobovat měnícím se podmínkám a novým výzvám.

V prvé řadě je zapotřebí podporovat otevřenou strategickou autonomii. Za naprostou prioritu by v tomto ohledu měla být považována oblast dodávek a obchodu a odvětví energetiky a kritických surovin, přičemž jedním ze způsobů, jak této autonomie dosáhnout, je uzavírat dohody se zeměmi, které vyznávají stejné zásady a hodnoty jako my.

Pokud jde o situaci na vnitřním trhu, EHSV upozorňuje na znepokojivou skutečnost, že většina regulační zátěže je i nadále vytvářena na úrovni členských států. Vnitrostátní předpisy totiž někdy vstupují v platnost dříve, než jsou předloženy příslušné iniciativy EU, což brání harmonizaci a může vést k narušení jednotného trhu. Máme-li této situaci zabránit, je podle EHSV nutné, aby EU postupovala proaktivněji a právní předpisy navrhovala včas.

Z hlediska zaměstnanců se EHSV domnívá, že by bylo vhodné, aby opatření na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků byla doplněna o opatření, která by ochránila kvalitu práce a zajistila občanská práva, ochranu spotřebitelů a spravedlivé podmínky pro menší podniky.

„Svět se mění a máme-li překonat nové geopolitické výzvy, bude se tedy muset změnit – a pravděpodobně radikálně – také paradigma, na němž byl jednotný trh založen v uplynulých 30 letech,“ upozornil spoluzpravodaj Angelo Pagliara ze skupiny Zaměstnanci v EHSV. „Chceme-li zajistit skutečnou konkurenceschopnost, musíme bojovat proti všem formám dumpingu, ať už sociálnímu, daňovému nebo jakémukoli jinému. Jde totiž o nástroj, který narušuje hospodářskou soutěž.“

Na tuto souhrnnou zprávu naváží další stanoviska, jež budou zaměřena na konkrétní aspekty jednotného trhu. (dm)

Evropský hospodářský a sociální výbor u příležitosti letošního Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vybídl Evropskou unii, aby přijala závazné právní předpisy, které by umožnily předcházet psychosociálním rizikům na pracovišti. Stále více se totiž ukazuje, že nekvalitní zaměstnání se neblaze podepisuje na duševním zdraví pracovníků.

EHSV představil 27. dubna v rámci diskuse, které se zúčastnil španělský státní tajemník pro práci a sociální ekonomiku Joaquín Pérez Rey, své stanovisko Nekvalitní zaměstnání a duševní zdraví.

Zpravodaj tohoto stanoviska José Antonio Moreno Díaz zdůraznil, že nekvalitní zaměstnání je prokazatelně faktorem, který prohlubuje riziko zhoršení psychického stavu, a že se tedy jedná o problém z hlediska veřejného zdraví.

Vystavování pracovníků špatným pracovním podmínkám, které zahrnují například nejistotu zaměstnání, zneužívání smluv na dobu určitou, dlouhou pracovní dobu a nemožnost předem si tuto dobu rozvrhnout, je v rozporu s jejich základními právy, a proto je nutné všechny tyto praktiky potírat a vymýtit. A právě za tímto účelem EHSV vyzval k přijetí závazných právních předpisů na úrovni EU a k rozpracování a zmodernizování směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (89/391/EHS).

„Je třeba zajistit pracovníkům kvalitní pracovní prostředí, které jim nebude působit fyzickou ani psychickou újmu. EU by měla přijmout zvláštní směrnici věnovanou otázce psychosociálních rizik,“ prohlásil José Antonio Moreno Díaz.

Předseda EHSV Oliver Röpke upozornil: „Náš Výbor se usilovně snaží přispívat k dalšímu rozvoji sociální agendy EU a k budování udržitelné a konkurenceschopné Evropy, která bude schopna se vypořádat s výzvami 21. století. V této souvislosti je mj. nezbytné vytvořit důstojné podmínky na trhu práce, podporovat zapojení pracovníků a eliminovat nekvalitní formy zaměstnání.“ (ll)

Zavedení evropského průkazu osob se zdravotním postižením je jednou z hlavních priorit organizací zdravotně postižených, neboť těmto osobám umožní uplatňovat své základní právo na volný pohyb v EU za stejných podmínek jako osobám bez postižení.

EHSV iniciativu Evropské komise uvítal. Zavedení evropského průkazu má totiž osobám se zdravotním postižením pomoci se na území Evropské unie volně pohybovat a pobývat.

Ve svém stanovisku, které přijal na dubnovém plenárním zasedání, nicméně EHSV varoval, že úspěšnost průkazu bude záviset na vzájemném uznávání statusu osoby se zdravotním postižením mezi jednotlivými členskými státy EU. To se v současné době neděje, a dotčené osoby tak při cestování do jiných zemí nemohou využívat podpůrná opatření. Jedná se o hrubé porušování jejich svobody pohybu, která patří k základním hodnotám EU.

Zpravodaj stanoviska Ioannis Vardakastanis uvedl: „V současné době existují evropští občané první a druhé třídy, přičemž do první kategorie patří ti, kteří mohou cestovat z jednoho členského státu do jiného za účelem rekreace, práce, studia či usazení, a do druhé ti, kteří tak učinit nemohou. Díky evropskému průkazu osob se zdravotním postižením se tyto rozdíly setřou.“

EHSV ve svém stanovisku konstatoval, že evropský průkaz osob se zdravotním postižením byl pro organizace zdravotně postižených vždy prioritou a že se jeho zavedení požaduje již dlouho. Doporučil, aby byl průkaz zaveden na základě nařízení, neboť právě nařízení je vhodnějším nástrojem k zaručení jeho jednotného a obecného uplatňování a k zamezení rozdílům v provádění na vnitrostátní úrovni.

Dále by měla být přijata doplňující opatření k zaručení bezbariérového přístupu do dopravních prostředků a budov a přístupu ke službám pro všechny. Osobní údaje uvedené na průkazu je nutné chránit prostřednictvím nařízení o ochraně osobních údajů. Průkaz tak bude fungovat jako evropský pas osob se zdravotním postižením.

Podle EHSV však průkaz donutí členské státy k tomu, aby zdokonalily své stávající systémy založené především na lékařském přístupu k otázkám zdravotního postižení a aby je přiblížily modelům, které jsou v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením.

V zájmu zaručení úspěchu průkazu EHSV požádal, aby byly osoby se zdravotním postižením a jejich organizace v plném rozsahu zapojeny do všech fází jeho realizace, včetně fáze monitorování.

Další požadavek se týkal fyzického oddělení evropského průkazu osob se zdravotním postižením a parkovací karty EU. To by osobám se zdravotním postižením umožnilo snáze využívat systémy veřejné dopravy a získat snazší přístup k veřejným službám. (ll)

EHSV popisuje návrhy Komise na posílení sociálního dialogu v členských státech a v EU jako včasné i nezbytné, avšak vyzývá k dalším krokům. Je nutné přijmout opatření ke zlepšení vnitrostátních konzultací se sociálními partnery, ke zvýšení míry pokrytí kolektivními smlouvami na vnitrostátní a unijní úrovni a k lepšímu provádění dohod sociálních partnerů.

Evropský hospodářský a sociální výbor vítá nedávnou iniciativu Evropské komise na posílení a podporu sociálního dialogu v EU. Poukazuje však na problémy, které je třeba řešit, aby sociální dialog na vnitrostátní a unijní úrovni byl smysluplný a efektivní.

EHSV ve stanovisku, které přijal na plenárním zasedání v dubnu, analyzuje nedávné sdělení Komise o posílení sociálního dialogu a návrh doporučení Rady k témuž tématu.

Upozorňuje na to, že pozitivní výsledky sociálního dialogu by neměly být považovány za samozřejmost, a doporučuje, aby Komise identifikovala úspěšné vnitrostátní, regionální a odvětvové modely a zjistila, odkud jejich úspěšnost pramení.

„Iniciativu Komise lze jen vítat, pokud jde o její záměr posílit sociální dialog. Ve stanovisku se zároveň doporučují další kroky, které se týkají například zlepšení třístranného sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni, většího pokrytí kolektivními smlouvami a využití směrnic Rady k vypracování jasných pravidel pro provádění dohod sociálních partnerů,“ uvedl zpravodaj stanoviska Pekka Ristelä.

EHSV je toho názoru, že účinný sociální dialog musí zahrnovat reprezentativní a legitimní sociální partnery, kteří mají náležité znalosti, technické možnosti a mají včas přístup k příslušným informacím. Vyžaduje rovněž politickou vůli a odhodlání se do tohoto dialogu zapojit. Dále je nutné v jeho rámci respektovat autonomii a práva sociálních partnerů, jako je právo svobodně se sdružovat a kolektivně vyjednávat, a také zajistit příznivý právní a institucionální rámec.

„Jsme přesvědčeni, že navrhované doporučení je vhodným nástrojem, který umožní podporovat tento proces, pokud v něm budou stanovena jasná a účinná ustanovení týkající se monitorování, která Komise původně navrhla. Z diskuse, která proběhla mezi členskými státy, je nám jasné, že to již od samého počátku představuje problém. Konečný text doporučení prokáže, zda existuje skutečná politická vůle tento proces opravdu posílit,“ prohlásila spoluzpravodajka Marija Minčeva.

V některých členských státech je třístranný sociální dialog spíše formální než faktický a EHSV jako řešení navrhuje vytvořit účinný společný rámec pro zapojení sociálních partnerů na vnitrostátní úrovni. Pokud nedojde k jejich účelnému zapojení, EHSV doporučuje, aby Komise začala jednat.

EHSV konstatuje, že občanský dialog, na němž se podílí širší okruh zúčastněných stran a který se může týkat rozmanitější škály témat, je samostatným procesem. Toto rozlišení je třeba uplatnit i v rámci podpory budování kapacit určené sociálním partnerům a občanské společnosti. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor přijal na dubnovém plenárním zasedání stanovisko, které se zabývá dopadem metaverza na společnost. Zdůrazňuje v něm, že je třeba, aby EU urychleně řešila příležitosti a rizika, které s metaverzem souvisejí, a zajistila tak inkluzivní a bezpečné virtuální prostředí.

Již se prokázalo, jaký je potenciál metaverza v oblasti nákladově efektivních řešení, rychlejší výroby, vyšší kvality, nižších rizik a vyšší účinnosti. Splňuje také očekávání týkající se zmírňování dopadů na životní prostředí, a to tím, že umožnilo práci na dálku, omezilo potřebu fyzického cestování a snížilo emise uhlíku.

Zpravodaj stanoviska EHSV Martin Böhme poukázal na to, že „metaverzum a virtuální světy budou mít na naše životy zásadně důležitý vliv. Nesou s sebou příležitosti, ale také potenciální hrozby, kterým musíme předcházet.

Virtuální světy představují různá rizika, zejména pro děti a zranitelné skupiny. Výbor vyzývá provozovatele platforem, aby zavedli přísné kontrolní mechanismy pro filtrování a odstraňování škodlivého obsahu a záruky pro předcházení obtěžování, zneužívání a vykořisťování. Uživatelé se rovněž obávají problémů týkajících se závislosti, zachování soukromí a duševního zdraví.

Aktuálně platné právní předpisy nemusí k regulaci virtuálních světů stačit. EHSV vyzývá orgány EU, aby zajistily, že metaverzum bude podléhat právním a daňovým předpisům skutečného světa, a řešily specifické potřeby pomocí nových opatření.

Ve stanovisku se poukazuje na to, že průmyslové metaverzum má značný potenciál pro evropské společnosti, které usilují o optimalizaci svého provozu, shromažďování údajů a zlepšení výkonnosti. Průmysl bude čelit novým výzvám, jako je nutnost širšího přijetí těchto nových technologií, změna kvalifikace pracovní síly a zajištění etických a bezpečných zkušeností.

Budování metaverza pro podniky vyžaduje zvláštní druh dovedností a Evropa musí vyvinout úsilí, aby se znovu stala komunitou, kde jsou vítáni výzkumní pracovníci, a tak si zajistila náskok,“ prohlásil spoluzpravodaj EHSV Hervé Jeannin.

EHSV v současné době připravuje druhé stanovisko k tématu metaverza, které bude přijato v druhé polovině roku. (gb)

Je možné vybudovat dlouhodobě udržitelný dopravní systém, ale pouze pod tou podmínkou, že občané, průmysl a sektor dopravy přijmou dva cíle. Jedná se o cíl snížit emise v dopravě do roku 2050 o 90 % a o závazek, že k dosažení konečného výsledku budou využity dohodnuté způsoby a prostředky.

Takové jsou závěry stanoviska EHSV, které vypracoval Stefan Back a Mateusz Szymański. Stanovisko bylo přijalo na plenárním zasedání dne 27. dubna 2023.

Ke splnění cíle dlouhodobě udržitelné ekologické dopravy „musí být přechod atraktivní a realistický, aby jej občané a podniky přijali ze tří hledisek – finančního, sociálního a praktického,“ uvedl Stefan Back.

Mateusz Szymański k tomu doplnil, že „se jedná o jediný způsob, jak může společnost tento přechod aktivně podporovat. Pokud se tak nestane, hrozí nám nejen neúspěch, ale i sociální nepokoje.“

Podle EHSV musí být konkrétně splněny určité podmínky, aby transformace uspěla.

Podniky musí především cítit, že nejsou zatíženy nadměrnými náklady a že si udrží konkurenceschopnost, a to nejen v rámci EU.

Zadruhé musí být pro zaměstnance přechod v praxi přijatelný a musí jim být dána možnost přizpůsobit se novým pracovním podmínkám sociálně přijatelným způsobem.

Zatřetí musí být všem občanům – v aglomeracích i ve venkovských oblastech – zajištěna dostupnost a mobilita za rozumnou cenu a za dobrých všeobecných podmínek. (mp)

EHSV znovu vyzývá k revizi evropského semestru. Požaduje při tom, aby EU přijala nařízení, na jehož základě by do jednotlivých cyklů byla povinně zapojena občanská společnost.

Ve stanovisku, které bylo projednáno a přijato na dubnovém plenárním zasedání, EHSV zdůrazňuje, že hospodářské reformy by již neměly být založeny pouze na hospodářských ukazatelích, ale měly by vycházet také ze sociálních faktorů. Zároveň Výbor podtrhuje, že je nutné revidovat také proces přípravy doporučení pro jednotlivé země, a motivovat tak členské státy k tomu, aby k jejich provádění přistupovaly proaktivně.

Evropský semestr je šestiměsíční cyklus koordinace hospodářské, sociální a fiskální politiky mezi členskými státy, který probíhá každý rok a v rámci nějž se sleduje také pokrok při plnění národních plánů pro oživení a odolnost. Od svého zavedení v roce 2011 hraje sice důležitou úlohu, má však také značné nedostatky.

EHSV tak ve svém stanovisku opět požaduje, aby byla provedena reforma evropského semestru s cílem posílit nejen transparentnost a demokratičnost, ale také zapojení organizované občanské společnosti a účinnost jeho fungování. Konkrétně EHSV doporučuje:

• přezkoumat, doplnit a vzájemně sladit stávající systémy ukazatelů, což přispěje ke zlepšení postupů hodnocení,
• zajistit, aby se doporučení pro jednotlivé země, která jsou jedním z hlavních nástrojů v rámci semestru, vztahovala na období tří let, přičemž by měla být každoročně vyhodnocena a přezkoumána a jejich plnění a financování by mělo být vázáno na rozpočet EU, neboť jde o nejlepší způsob, jak podnítit jejich realizaci,
• zapojit sociální partnery a organizace občanské společnosti prostřednictvím strukturovaného formálního konzultačního postupu a zvláštního subjektu, který by byl tímto úkolem formálně pověřen. Důležitou úlohu by v tomto procesu měly hrát i stávající národní hospodářské a sociální rady,
• stanovit v rámci nařízení EU zásady a obecné charakteristiky strukturovaného a trvalého zapojení organizované občanské společnosti do jednotlivých fází evropského semestru.

Tisková zpráva

Plné znění stanoviska (tk)

Válka na Ukrajina způsobila značné přeshraniční škody, které vzbuzují závažné obavy. EHSV naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo jednání Ruska klasifikováno jako trestný čin podle práva EU, a zdůrazňuje, že k zaručení základních práv je nutné chránit životní prostředí.

Ekosystémy na Ukrajině vážně postihlo rozsáhlé ničení lesů a znečištění ovzduší a vody. To ohrožuje pestrou biologickou rozmanitost, ekosystémy, lidské zdraví a zemědělskou produkci této země. EHSV se spolu s Evropským parlamentem zasazuje o to, aby byla ekocida v unijním právu uznána jako trestný čin, a Rusko tak bylo pohnáno k odpovědnosti. Zároveň by to zabránilo budoucím environmentálním katastrofám.

Zpravodajka Ozlem Yildirim prohlásila: „EHSV poukazuje na to, že je bezodkladně nutné zlepšit ochranu životního prostředí z hlediska zaručení základních práv v Evropské unii a mimo ni. Je to tím naléhavější, že válka na Ukrajině způsobila závažné škody na životním prostředí.“

Výbor rovněž vyzývá k tomu, aby byly tyto dopady zdokumentovány a změřeny a aby byla v souladu s mezinárodními normami zajištěna právní ochrana, odpovědnost a spravedlivá obnova po skončení války.

Vzhledem k tomu, že mnoho pracovních míst závisí na zdravém klimatu, má právo na zdravé životní prostředí zásadní význam pro sociální a hospodářský blahobyt. EHSV naléhavě vyzývá členské státy a orgány EU, aby posílily stávající právní nástroje a důsledněji chránily právo na zdravé životní prostředí, zejména s ohledem na křehký stav ekosystémů, který během konfliktu na Ukrajině vyšel najevo. (ks)

Členové se mohli zblízka seznámit se sofistikovaným ekosystémem, který chrání životní prostředí, napomáhá hospodářskému úspěchu, podporuje postupy oběhového hospodářství v zemědělství a posiluje sociální soudržnost.

Delegace členů Evropského hospodářského a sociálního výboru navštívila dne 5. května obec Wildpoldsried v německém regionu Allgäu, jež využívá udržitelnou energii.

Obec je známá úspěšným využíváním místních obnovitelných zdrojů energie a silnou účastí veřejnosti.

Členy EHSV zaujala infrastruktura obce, jež zahrnuje větrné turbíny, zařízení na výrobu bioplynu, kogenerační zařízení s místní sítí vytápění a fotovoltaický systém s baterií.

Inovativní a udržitelný přístup obce Wildpoldsried slouží jako ukázkový příklad sofistikovaného ekosystému, který chrání životní prostředí, napomáhá hospodářskému úspěchu, podporuje postupy oběhového hospodářství v zemědělství a posiluje sociální soudržnost díky účasti občanů.

Pro EHSV, který poskytuje orgánům EU poradenství v otázkách občanské společnosti a snaží se překlenout propast mezi zapojením společnosti a politikami EU, tak byla tato návštěva mimořádně zajímavá. (ks)