V plánu pro průmysl pro nulové čisté emise chybí vize, jak udržet konkurenceschopnost evropského průmyslu a přilákat investice.
EHSV se domnívá, že průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu a akt o průmyslu pro nulové čisté emise jsou celkově dobrými návrhy, měly by však být konkrétnější co do opatření, jež mají zlepšit lokalizační faktory, posílit konkurenceschopnost evropského hospodářství a umožnit, aby se EU odlišila od svých systémových konkurentů.
„Stavíme se velice kriticky ke zjištění, že nebýt zákona ke snížení inflace v USA, EU by snad nezačala jednat,“ uvedla zpravodajka stanoviska EHSV k průmyslovému plánu Zelené dohody a aktu o průmyslu pro nulové čisté emise Sandra Parthie. „Mělo k tomu dojít dříve. EU měla podle našeho názoru reagovat razantněji a rozhodněji, a ukázat tak podnikům a společnostem, že opravdu chceme, aby Evropa byla i nadále relevantní průmyslovou lokalitou s kvalitními pracovními místy a dobrými platy pro pracovníky.“
Evropský průmysl zaznamenal v posledních desetiletích oproti svým hlavním rivalům pokles konkurenceschopnosti. HDP na obyvatele v EU poklesl z přibližné výše 70 % HDP na obyvatele v USA v nultých letech 21. století pod 66 %. Mezi lety 1999 a 2020 poklesl podíl USA na světových hrubých investicích z 29 % na 20 % a podíl EU z 23 % na 15 %.
Zvrátit tento klesající trend by podle doporučení EHSV měl pomoci audit s cílem zjistit, jak může EU řídit a zlepšit své hodnotové řetězce a vyhnout se nadměrné závislosti. Doporučuje též podrobit veškerou připravovanou legislativu EU testu konkurenceschopnosti.
K problémům, které je podle mínění EHSV nutno řešit rázněji, patří byrokracie a zdlouhavé procesy. Například veřejné financování – schvalování finanční podpory projektů a přístupu k financování trvá příliš dlouho. EHSV namítá, že chceme-li zabránit investorům v odchodu jinam, musíme učinit kroky k zajištění včasného a přístupného financování jak provozních nákladů, tak kapitálových výdajů, a to pro všechny typy podniků od velkých až po malé.
Jiným příkladem, kde má průmyslový plán Zelené dohody mezery, je povolování – vymezuje několik technologií s nulovými čistými emisemi, které by měly profitovat z rychlého povolování a vyšší finanční podpory projektů, zatímco zbývající odvětví to mají obtížnější.
Podle názoru EHSV se průmyslový plán i akt o průmyslu pro nulové čisté emise příliš úzce zaměřují na prosazování zelených technologií a výběr těch nejúspěšnějších projektů. Místo toho by však měly mít za cíl podporovat rozmanitý průmysl se širokou škálou různých odvětví.
V Evropě máme mnohá energeticky náročná odvětví těžkého a primárního průmyslu, která je nutno dekarbonizovat a na něž se v průmyslovém plánu Zelené dohody nedostalo.
Další možnou pastí je uvolnění pravidel EU pro státní podporu, které může prohloubit propast mezi bohatšími členskými státy a jejich chudšími protějšky, které nemají dostatečný fiskální prostor k investicím do ekologické transformace a podpoře svých špičkových průmyslových odvětví a vlastních domácností. Proto je nutno vážně prodiskutovat možnost vytvoření Evropského fondu suverenity, který by na tuto transformaci poskytl další finanční prostředky na úrovni EU.
Z výpočtů Evropské komise vyplývá, že v oblasti technologií pro nulové čisté emise existuje značný potenciál tvorby pracovních míst, protože k výrobě vodíkových palivových článků bude zapotřebí 180 000 pracovníků, 66 000 k výrobě fotovoltaické solární energie a 800 000 k výrobě baterií.
Průmyslový plán podporuje rozvoj ekologických dovedností, dle mínění EHSV by však měl podporovat rozvoj celého spektra dovedností potřebných v průmyslu. Měl by rovněž urychlit a standardizovat pracovní povolení pro kvalifikované pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. (dm)
Skrýt