Občanskou společnost tvoří v podstatě skupiny osob, které jsou schopny se samostatně organizovat a stanovit si určité cíle a poté je uskutečňovat. V demokratických systémech se tato uskupení vyskytují v hojném počtu a mají různorodý charakter, aby mohla co nejlépe zastupovat rozmanité hlasy a názory svých členů. V nedemokratických režimech stojí nevládní organizace většinou v opozici k vládnoucím složkám. Hybnou silou činnosti občanské společnosti je aktivní zapojení občanů a snaha spolupracovat ve prospěch obecného blaha, nezávisle na státních institucích.
Když byla v Polsku u moci strana Právo a spravedlnost, mobilizovaly se organizace občanské společnosti proti změnám, které ohrožovaly státní zřízení a lidská práva. Ve zprávě Helsinské nadace pro lidská práva s názvem „Tlak a mobilizace – občanská společnost a krize právního státu“ se uvádí, že nevládní subjekty uspořádaly v letech 2016 až 2022 řadu masových akcí, během nichž protestovaly proti porušování zásad právního státu a ústavních hodnot. Poskytovaly rovněž právní pomoc skupinám, které čelily diskriminaci a represím. Nevládní sektor soustavně hledal nové možnosti, jak se zapojit do rozhodovacích procesů. Podařilo se mu mj. dát dohromady úspěšné koalice v souvislosti s volbou veřejného ochránce práv či veřejného ochránce práv dětí a také panely občanů.
O tom, jakou má občanská společnost v Polsku sílu, svědčí výsledky parlamentních voleb, které proběhly 15. října 2023. K urnám se dostavil rekordní počet voličů (74,38 %) a opozice získala ve volbách převahu, což je důkazem účinné mobilizace občanů, která pomohla změnit vládu. Strana Právo a spravedlnost získala 35,38 % hlasů. Stala se tak od roku 1989 první stranou, která potřetí za sebou vyhrála parlamentní volby, na rozdíl od voleb v roce 2015 a 2019 však nedosáhla na potřebnou většinu křesel, aby mohla vytvořit vládu. Do polského Sejmu se dostaly také Občanská koalice (30,7 %), Třetí cesta PSL-PL (14,4 %), Nová levice (8,61 %) a Konfederace Svoboda a nezávislost (7,16 %). Tři koaliční strany – Občanská koalice, Třetí cesta PSL-PL a Nová levice – obdržely celkem 51,72 % hlasů, tj. většinu potřebnou k vytvoření vlády. Po prvním nezdařeném pokusu strany Právo a spravedlnost pak byla sestavena vláda v čele s premiérem Donaldem Tuskem.
Takto vysokou účast nepředpovídal žádný z volebních průzkumů. Pro srovnání uveďme, že v parlamentních volbách v roce 2019 činila 61,74 % a v prvních svobodných volbách v roce 1989 to bylo 62,7 %. Jak vyplývá například ze šetření nadace CBOS nebo Batoryho nadace, přivedla voliče k urnám touha po změně, která byla vyvolána dlouhodobou frustrací ve společnosti. Je třeba poukázat na to, že volbám předcházela silná mobilizace občanů. Patří sem například nebývale vysoký počet voličů, kteří se zaregistrovali k volbám mimo místo bydliště – do 12. října 15:00 tak učinilo 960 000 osob a zhruba 1 200 000 osob o to požádalo. Zájem o účast ve volbách vyjádřil téměř dvojnásobný počet Poláků žijících v zahraničí – přibližně 600 000, zatímco v předcházejících volbách v roce 2019 jich bylo 350 000.
Dalším faktorem, který k těmto parlamentním volbám přilákal větší počet voličů, bylo zřejmě vyhlášení a uspořádání celostátního referenda, jehož se zúčastnilo 40,91 % občanů. Výsledek referenda tím pádem nemá nezávazný charakter. K mobilizaci voličů přispěly také četné iniciativy nevládních organizací, které pobízely k tomu, aby lidé přišli odevzdat svůj hlas. Za zmínku stojí především kampaně zaměřené na ženy a mladé lidi – například „Jsou to tvé volby“ (v rámci iniciativy Hlas žen), „Mlčely jsme už dost dlouho“ (organizace Wschód) nebo „Rozhodnutí je na tobě“ (nadace SexEd) –, které pomohly zvýšit volební účast. V parlamentních volbách v roce 2019 hlasovalo 61,5 % žen a 60,8 % mužů. Mezi mladými lidmi ve věku 18 až 29 let dosáhla volební účast 46,4 %. V roce 2023 se k volbám dostavilo větší procento žen (73,7 %) než v případě mužů (72,0 %) a 68,8 % mladých lidí ve věku 18 až 29 let. Organizace občanské společnosti uskutečnily před volbami na 20 kampaní na podporu volební účasti.
Kampaně probíhaly hlavně na internetu, ale s některými bylo možné se setkat také v televizi, rozhlase nebo dokonce v kinech. Zapojily se do nich celebrity, influenceři, herci a veřejné osobnosti, díky čemuž bylo možné oslovit různé cílové skupiny. Dle průzkumu „Motivace a rozhodnutí voličů ve volbách v roce 2023“, který v říjnu 2023 provedla nadace CBOS, se většina voličů (zhruba 70 %) rozhodla minimálně několik týdnů předem. Ostatní tak učinili až v posledním týdnu před volbami (28 %) a někteří teprve v den konání voleb (9 %) nebo v předcházející den (4 %). Pro voliče, kteří odevzdali hlas Občanské koalici, byl důležitý zejména vztah této strany k Evropské unii (80 %). Téměř stejně často uvedli jako důvod záměr této strany změnit způsob vedení státu (77 %). Velká část voličů (64 %) prohlásila, že tato strana ztělesňuje hodnoty a zásady, které jsou jim blízké. Voliči, kteří hlasovali pro Právo a spravedlnost, vyjádřili názor, že tato strana zastupuje jejich zájmy („stará se o lidi, jako jsem já“ – 66 %) a ztělesňuje hodnoty a zásady, k nimž se oni sami hlásí (62 %). Zároveň kladně ohodnotili dosavadní vládnutí této strany (64 %) a její hospodářský program (59 %).
Polští občané budou mít již v červnu 2024 možnost zvolit si své poslance do Evropského parlamentu. Evropské volby je možné brát jako další ze sledu voleb v Polsku, který začal parlamentními volbami v roce 2023, po nichž budou v dubnu 2024 následovat volby do místních zastupitelstev. I v nich se bude v rámci kampaní hovořit o evropských otázkách, byť v menší míře než při volbách parlamentních. Účast v evropských volbách může navíc pozitivně ovlivnit to, že v roce 2024 uplyne 20 let od vstupu Polska do EU. Připomeňme, že při posledních volbách do Evropského parlamentu vykázalo Polsko volební účast ve výši 45,68 %.
Polští občané výrazně podporují členství své země v Evropské unii. Dle ankety nadace CBOS z dubna 2023 s ním souhlasí 85 % z nich, což je sice méně než v minulosti, ale stále jde o velmi vysoké procento. 10 % dotázaných Poláků se vyslovilo proti členství v EU a 5 % na toto téma nemá názor.
Měli bychom mít rovněž na paměti, že to bude poprvé, co se budou volby do Evropského parlamentu odehrávat v nepříznivém kontextu několika současných krizí – války na Ukrajině, klimatické krize, krize hospodářské a vzestupu populistické pravice. V této souvislosti pravděpodobně dojde k nárůstu dezinformačních aktivit, a proto bude nutné uplatnit ve volební kampani účinnou a jednotnou komunikační strategii a uzpůsobit ji jednotlivým skupinám voličů. Zastánci EU ji vzhledem k mezinárodnímu napětí považují za společenství, které nám zaručuje bezpečnost.
Małgorzata Molęda-Zdziech
Vysoká škola ekonomická ve Varšavě – tým centra Europe Direct Polsko
Skrýt