Bez migrantů je hospodářský a sociální model Evropy ohrožen, říká EHSV

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) přijal dne 12. prosince 2018 stanovisko z vlastní iniciativy Náklady neexistence imigrace a neprováděné integrace, které pojednává o vlivu přistěhovalectví a integrace migrantů na každodenní život v evropské společnosti.

Prosperující společnost EU je bez (především bezpečného, legálního a Evropskou unií podporovaného) přistěhovalectví za prací nemyslitelná. Dostupné údaje naznačují, že nedostatek migrantů by měl negativní dopady na pracovní sílu a demografický růst a přispěl by k dalšímu nárůstu rasismu a xenofobie, jak EHSV uvádí ve svém stanovisku.

Musíme změnit způsob, jakým je migrace prezentována, a používat přesvědčivé argumenty, uvedl zpravodaj Pavel Trantina. Někteří politici migrace jako tématu zneužívají, nicméně EHSV již od samého začátku prohlašoval, že je třeba se vrátit k racionální diskusi a ke konkrétním krokům. Podle pana Trantiny lze mylné představy nejlépe vyvrátit s pomocí fakticky podložených poznatků.

Náklady neexistence imigrace

Evropská diskuse se často točí kolem negativních aspektů přistěhovalectví, její pozitivní stránky jsou na programu jednání jen zřídka.

Hlavním problémem, o němž se diskutuje, je stárnutí populace EU. V roce 2060 budou na každou starší osobu připadat dva lidé v produktivním věku, zatímco v současnosti to jsou čtyři. S tím souvisí vážné riziko, pokud jde o zachování evropského sociálního modelu. Přistěhovalectví sice definitivně nevyřeší důsledky stárnutí evropského obyvatelstva, může však vyvážit obecný nedostatek pracovních sil i nedostatek specifických dovedností.

Podle stanoviska by scénář neexistence imigrace v Evropě znamenal následující:

• ekonomiky členských států by značně utrpěly. Trhy práce by se dostaly pod možná nezvládnutelný tlak, celá odvětví by začala kolabovat, zemědělská výroba by se propadla, stavebnictví by nebylo schopno držet krok s poptávkou,

• důchodové systémy by se mohly stát neudržitelnými, odvětví zdravotnictví a pečovatelství by se mohla zhroutit, vylidňování některých oblastí by pokračovalo rychlým tempem, a ohrozila by se tak sociální soudržnost,

• rasismus a xenofobie by vzkvétaly ještě více než v současnosti.

EHSV uznává, že nedostatek dovedností i rozdíly v důchodech, s nimiž se Evropa v současné době potýká, lze zčásti řešit pracovní migrací.

Migranti mohou tyto rozdíly pomoci překonat, ovšem pouze tehdy, uznáme-li jejich dovednosti a kvalifikace. V tomto směru mají EU a členské státy před sebou ještě hodně práce, varuje pan Trantina. Nejnovější údaje ukazují, že kvůli nesouladu mezi dovednostmi pracovníků a potřebami trhu práce ztrácí evropská ekonomika každoročně více než 5 % produktivity.

Ve zdravotnictví je zároveň nedostatek pracovních sil na trhu práce v mnoha členských státech „časovanou bombou“. Zejména jihoevropské zdravotnické systémy spoléhají výraznou měrou na domácí pečovatele z řad migrantů. Tento sektor se bude se stárnutím evropského obyvatelstva rozšiřovat.

Venkovské, horské a ostrovní oblasti se vylidňují. V některých oblastech EU, například v Irsku a v německém Braniborsku, se to řeší usazováním migrantů.

Náklady neprováděné integrace

Migrace nemůže dobře fungovat, nejsou-li migranti řádně začleňováni do hostitelské společnosti. EHSV ve svém stanovisku uvádí tato rizika a náklady scénáře „neprováděné integrace migrantů“:

• vyloučení migrantů z formálního trhu práce (a prudký nárůst nehlášené práce),
• nemožnost migrantů plně rozvinout svůj potenciál (což se často přenáší i na následující generace),
• nedostatečné ztotožnění se s hodnotami a normami hostitelské země a jejich nedostatečné přijetí,
• vyostření sociálně-kulturních rozdílů mezi migranty a hostitelskými komunitami,
• šíření xenofobie a vzájemné nedůvěry,
• územní segregace vedoucí až ke vzniku ghett,
• nárůst počtu nenávistně motivovaných verbálních projevů a trestných činů,
• zhoršení vymahatelnosti práva a případné zvýšení kriminality, zejména v sociálně vyloučených lokalitách,
• potenciální radikalizace a zvýšená podpora extremistických ideologií (jak ze strany migrantů, tak ze strany hostitelské společnosti).

EHSV se domnívá, že integrace migrantů je úzce spojena s celou řadou politik, které se týkají mj. ochrany na pracovišti, bydlení, zdravotní péče, vzdělávání, práv žen, rovnosti a nediskriminace.

Jak těmto dvěma scénářům předejít

EHSV tvrdí, že nejlepší pojistkou proti případným budoucím nákladům, problémům a napětím [je] investice do integrace migrantů, vyzývá členské státy, aby tomu věnovaly přednostní pozornost, a doporučuje komunitně založený přístup a individuálně uzpůsobenou a zacílenou podporu, než přístup univerzální. EHSV zdůrazňuje odpovědnost členských států za zlepšování legálních cest pro vstup do Evropy a poukazuje na to, že bezpečné a legální cesty mohou zmírnit tlak na azylový systém EU.

Členské státy by měly spolupracovat na výměně osvědčených postupů za účelem zavedení migračního a integračního systému, který bude účinný a pro všechny přínosný. Například ve Švédsku rostou podniky provádějící nábor zaměstnanců přistěhovaleckého původu rychleji než ostatní srovnatelné podniky. Zaměstnanci přistěhovaleckého původu ze zemí mimo EU/EHP každoročně přispívají švédskému HDP více než 1 000 miliony EUR a více než 400 miliony EUR na daňových příjmech.

Je nezbytné postavit se ke společenské debatě s pádnými důvody a údaji, jimiž se bude čelit falešným zprávám a stereotypům, dodává José Antonio Moreno Díaz, spoluzpravodaj stanoviska. Ukažme společnosti v EU, čím jí přistěhovalci přispívají nyní a čím se očekává, že přispějí v blízké budoucnosti. Jde o kolektivní a společný úkol, do nějž se musí zapojit všechny části občanské společnosti.

V souvislosti s přijetím globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci v marockém Marrákeši se výzva EHSV, aby členské státy migraci vrátily její význam a smysl, stává ještě relevantnější. Extremistické síly by neměly dostat možnost, aby z fenoménu migrace udělaly problém. Migrace je zdroj a je na členských státech, aby jej patřičně využily.

Souvislosti

EHSV vždy považoval otázku migrace za prioritní. Toto stanovisko je vlastně součástí řady stanovisek, která byla k této tematice přijata. Patří mezi ně tato stanoviska: Azylový a migrační fond (AMF) a Fond pro integrovanou správu hranic, přijaté na posledním plenárním zasedání EHSV, Podniky sociální ekonomiky / migranti, Úloha Turecka v uprchlické krizi, Zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci, Na cestě k ucelené politice EU v oblasti přistěhovalectví za účelem zaměstnání s ohledem na modrou kartu EU, a Nelegální přistěhovalectví po moři v evropsko-středomořském regionu.