Evropský semestr: cyklus roku 2020 se musí zaměřit na udržitelný růst podporující začlenění

This page is also available in

EHSV čerpá závěry pro budoucnost ze semestru 2019 a ze svých konzultací s občanskou společností v členských státech

V roce 2020 musí vést koordinace hospodářských politik ve všech členských státech k odvrácení rizika recese a k nasměrování hospodářství EU k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Jak naléhavě vyzývá Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV), mělo by to obnášet zvýšené reformní úsilí, veřejné a soukromé investice, dodržování postupu při makroekonomické nerovnováze, jakož i strukturovanější zapojení občanské společnosti do procesu semestru na evropské a vnitrostátní úrovni.

Poradní orgán poskytl svůj politický příspěvek pro další cyklus evropského semestru ve dvou návazných stanoviscích, která se týkala roční analýzy růstudoporučení k hospodářské politice eurozóny, a v jedné informační zprávě o řadě návštěv v členských státech v souvislosti se zapojením organizované občanské společnosti do procesu evropského semestru.

Tyto tři dokumenty byly přijaty na říjnovém plenárním zasedání EHSV. Jsou určeny nejen Evropské komisi a Radě, ale také jednotlivým členským státům. Vítají další rozvoj evropského semestru v roce 2019, jako např. nové zaměření na investice a významnější úlohu sociálních a environmentálních cílů. Dokumenty však rovněž žádají řadu dalších úprav, které by mohly evropský semestr zlepšit, zmírnit současná rizika a zvýšit odolnost a růstový potenciál EU a ekonomik eurozóny.

Jedna z navrhovaných úprav se týká fiskálních politik v eurozóně. Zpravodaj EHSV Petr Zahradník v této souvislosti uvedl: Akomodativní měnovou politiku Evropské centrální banky musí doprovázet celková pozitivní orientace fiskální politiky v rámci eurozóny, při zachování principů fiskální disciplíny.

To by mělo být v rámci příštího cyklu evropského semestru doplněno o další důležitá opatření, která:

  • budou podporovat účinné strukturální reformy prostřednictvím dobře zacílených investičních strategií,
  • budou zaměřena rovněž na sociální, environmentální, makroekonomické a fiskální cíle (je třeba vypracovat odpovídající srovnávací přehledy),
  • budou podporovat další veřejné a soukromé investice,
  • budou řešit nedostatečné dodržování postupů při makroekonomické nerovnováze ze strany členských států.

Pokud jde o reformní a investiční strategie, vítá EHSV návrh rozpočtového nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost a jeho úzké propojení s programem na podporu reforem. Výbor však požaduje, aby byly v příštím víceletém finančním rámci pro EU zajištěny dostatečné zdroje pro odpovídající financování těchto nástrojů. Zároveň zdůrazňuje jedinečný význam soukromých investic a domnívá se, že rychlé dokončení bankovní unieunie kapitálových trhů by mohlo pomoci soukromé investice urychlit a nasměrovat je tam, kde je to nejvíce zapotřebí.

Vyšší investice zlepší konkurenceschopnost evropských podniků a sníží rozdíly mezi regiony a zeměmi, konstatuje EHSV. Produktivní investice a investice do sociální infrastruktury budou klíčové pro podporu udržitelného růstu. Investice budou nutné rovněž k tomu, aby bylo možné provést sociální pilíř, a zabránit tak nárůstu nerovností. Zdanění by mělo být příznivé pro tento druh investic.

Pokud jde o dodržování postupu při makroekonomické nerovnováze, zpravodajka EHSV Anne Demelenne k tomu uvedla: V zájmu hospodářské a politické stability v Evropské unii a v eurozóně je nutné, aby země, které mají přebytek běžného účtu, dostály svým závazkům.

EHSV rovněž opakuje svou výzvu k většímu zapojení občanské společnosti do evropského semestru. Výbor je přesvědčen, že by to mohlo vést k posílení závazku k reformám a větší odpovědnosti za ně na vnitrostátní úrovni, a tedy k jejich účinnějšímu a udržitelnějšímu provádění.

Zpravodajka Anne Demelenne ve svém stanovisku doporučuje zavést minimální normy pro konzultace národních vlád se sociálními partnery z příslušných států v různých fázích evropského semestru.

Informační zpráva EHSV o řadě konzultací s občanskou společností v členských státech jde dokonce ještě dále. Požaduje, aby doporučení pro jednotlivé země podněcovala členské státy, aby konzultovaly s občanskou společností jako celkem a stanovily možné způsoby konzultace s cílem zlepšit stávající úroveň informací o správě ekonomických záležitostí EU v některých z nich.

Zpravodajka Reine-Claude Mader uvedla: Vlády členských států musí zajistit, že organizace občanské společnosti budou mít prostředky a pravomoci, které jim umožní vést smysluplný dialog na vysoké úrovni. Měly by vytvořit struktury, jako je například národní hospodářská a sociální rada, jež usnadní dialog na vnitrostátní úrovni.

EHSV doporučuje, aby byla v každém členském státě a na úrovni EU pod jeho záštitou organizována každoroční konzultace s občanskou společností. To by Výboru umožnilo plnit jeho úlohu zástupce občanské společnosti a přispět k lepšímu zapojení občanské společnosti do semestru.

Základní informace

Návazná stanoviska EHSV týkající se roční analýzy růstudoporučení k hospodářské politice eurozóny jsou příspěvkem evropské občanské společnosti k nadcházejícímu podzimnímu balíčku Evropské komise k evropskému semestru a z něho vyplývajícím interinstitucionálním diskusím. Stanoviska vycházejí ze zkušeností získaných na základě evropského semestru 2019 a předchozí práce EHSV v této oblasti, současné hospodářské situace a perspektivy eurozóny a Evropské unie. Informační zpráva EHSV čerpá z konzultací s občanskou společností ve 12 členských státech, které Výbor uskutečnil v letech 2018 a 2019.