Celoživotní učení vyžaduje rozsáhlejší veřejné financování

This page is also available in

Aby se lidé mohli přizpůsobit novému světu práce, budou potřebovat řadu souborů dovedností získávaných v různých vzdělávacích prostředích.

Podle Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) by členské státy EU měly zvýšit veřejné investice do celoživotního učení, a to zejména do vzdělávání dospělých. Zároveň by měly vyčlenit cílené finanční prostředky na trvalé prohlubování dovedností a změnu kvalifikace nejzranitelnějších skupin ve společnosti, a plošně tak lidem umožnit získávat nové dovednosti, jež budou odpovídat pracovním místům budoucnosti.

Aby se zabránilo akutnímu nedostatku kvalifikované pracovní síly, bude muset Evropa rovněž překročit rámec formálního vzdělávání a vyčlenit více prostředků na vzdělávání v neformálním prostředí (například v organizacích mládeže) i v informálním prostředí (například prostřednictvím médií), kde mohou účastníci vzdělávání rozvíjet dovednosti sociálnějšího rázu, jako je kritické myšlení a týmová práce, nebo charakterové rysy, jako je vedení a zvídavost.

Čím dál více je zřejmé, že stejně jako základní gramotnost a digitální dovednosti budou lidé potřebovat i tyto sociální dovednosti, aby se mohli přizpůsobit dopadu celosvětového digitálního a technologického pokroku. Ten v současnosti mění svět práce a kvalifikační profily řady profesí tak rychle, že je často obtížné předvídat, jaké dovednosti budou v budoucnu zapotřebí.

Podle současných odhadů si však bude muset během pěti let polovina nynějších pracujících osvojit nové dovednosti, aby přežila na trhu práce.

EHSV vyzval Evropskou komisi a členské státy, aby prováděly zásady evropského pilíře sociálních práv, které se zabývají vzděláváním a odbornou přípravou, a zajistily tak dodržování práva na kvalitní a inkluzivní celoživotní učení pro všechny občany EU na pracovišti i mimo něj, a aby po konzultaci se sociálními partnery a občanskou společností pro tento účel zabezpečily udržitelné veřejné financování.

EHSV uvítal návrh EU týkající se individuálních vzdělávacích účtů, neboť se domnívá, že to je jeden ze způsobů, jak umožnit lidem v produktivním věku shromažďovat nároky na odbornou přípravu, jež mohou být využívány na odbornou přípravu zaručené kvality. Jak ale zdůraznil, návrh je ve velmi rané fázi a je třeba jej dále rozpracovat.

EHSV předložil své návrhy ve stanovisku Udržitelné financování celoživotního učení a rozvoje dovedností v souvislosti s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Toto stanovisko bylo vypracováno na žádost chorvatského předsednictví EU a přijato na prvním plenárním zasedání EHSV od vypuknutí pandemie COVID-19 (koronaviru), které se konalo na dálku dne 7. května.

Zpravodajka stanoviska Tatjana Babrauskienė prohlásila, že pandemie COVID-19 jasně ukázala, že vzdělávání se dokáže velice rychle přizpůsobit novým okolnostem. Účastníci vzdělávání uplatňují řadu nových přístupů, k nimž patří například samostatné nebo projektové učení, nebo zlepšili své dovednosti v oblasti informačních technologií, aby se mohli vzdělávat na dálku.

Po návratu k „normálnímu“ životu by se měla společnost z této zkušenosti elektronického učení poučit a nadále tyto přístupy a dovednosti rozvíjet a v dostatečné míře do nich investovat, aby byly k dispozici a přinášely užitek všem osobám bez ohledu na jejich sociální situaci, uvedla zpravodajka Babrauskienė.

Spoluzpravodaj Pavel Trantina zdůraznil význam začlenění různých vzdělávacích prostředí do politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení s cílem podpořit individuální a jedinečný potenciál účastníků vzdělávání a zajistit jim, aby mohli hrát aktivní úlohu ve formování svého vzdělávacího procesu, který bude vycházet především z jejich potřeb.

Musíme uznat hodnotu vzdělávacích prostředí mimo formální vzdělávání a investovat do podpory spolupráce mezi formálním, informálním a neformálním učením. EU a její členské státy musí považovat uznávání neformálního a informálního učení za naléhavou prioritu, uvedl spoluzpravodaj a dodal, že EHSV vyzval orgány Unie a členských států, aby se těmito návrhy zabývaly a finančně je podpořily.

Je prokázáno, že veřejné výdaje na vzdělávání dospělých tvoří jen asi 0,1 až 0,2 % HDP, přičemž celkové výdaje se pohybují mezi 1,1 a méně než 0,6 % HDP. Podle posledních odhadů Cedefop bude 46 % dospělé populace v EU-28 potřebovat prohloubit své dovednosti nebo změnit svoji kvalifikaci. V současnosti se však pouze 11,1 % dospělých účastní vzdělávání dospělých, což znamená, že se EU nepodařilo dosáhnout jejího cíle 15% účasti.

EHSV vybídl členské státy, aby využívaly dostupných fondů EU, jež je třeba podpořit také pomocí vnitrostátních zdrojů. Přílišné spoléhání se na tyto fondy však může vzbuzovat obavy ohledně udržitelné povahy financování, neboť financování EU je přidělováno na projekty a je ze své povahy dočasné.

EHSV se v každém případě domnívá, že příští víceletý finanční rámec (VFR) by měl řešit omezení rozpočtových možností u celoživotního učení na úrovni členských států i EU. Zároveň zdůraznil zásadní úlohu evropského semestru při poukazování na to, na co by se financování mělo zaměřit, mají-li být vnitrostátní a regionální politiky v oblasti celoživotního učení účinně prováděny.

EHSV uvítal, že zprávy Evropské komise o jednotlivých zemích (2019) coby součást procesu evropského semestru vyzvaly k navýšení investic do vzdělávání a odborné přípravy v 16 zemích a do dovedností ve 24 zemích, aby se vyvážilo desetiletí rozpočtových škrtů a nedostatku finančních prostředků ve vzdělávacích systémech, které mají dobře zdokumentovaný škodlivý vliv na kvalitu vzdělávání, pedagogické pracovníky i infrastrukturu.

EHSV vyzval budoucí předsednictví a Evropskou komisi, aby pokračovaly v iniciativě započaté finským předsednictvím Rady, které uspořádalo společná zasedání Rady ministrů financí a ministrů školství EU za účelem diskuse o významu veřejného financování vzdělávání a odborné přípravy. V tomtéž duchu ocenil skutečnost, že k prioritám současného chorvatského předsednictví Rady EU patří investice do výzkumu a inovací, větší dostupnost kvalitního a celoživotního vzdělávání a rozvoj nových dovedností přizpůsobených pracovním místům budoucnosti.