Spotřebitelé středobodem finančního odvětví

Přeshraniční digitální finanční služby nejsou u evropských spotřebitelů příliš oblíbené. Ještě stále je upřednostňován osobní kontakt, který nabízejí vnitrostátní retailové banky. Je zapotřebí větší úsilí, aby evropští spotřebitelé měli lepší výběr, jasně srozumitelné produkty a finančně dostupné služby, a zároveň je nutné zajistit větší bezpečnost a lepší ochranu přeshraničních transakcí. To byly hlavní závěry diskuse, která se uskutečnila dne 26. září v EHSV.

Akci nazvanou Spotřebitelé středobodem finančního odvětví v Evropě pořádala specializovaná sekce EHSV věnující se vnitřnímu trhu (INT) ve spolupráci s fórem ERFF (European Retail Financial Forum). Sešli se na ní mimo jiné členové EHSV Ariane Rodert (předsedkyně specializované sekce INT), Petru Sorin Dandea (zpravodaj pro akční plán pro finanční technologie) a Carlos Trias Pintó (zpravodaj pro akční plán pro udržitelné financování a pro nařízení o zveřejňování informací a poradenství a spoluzpravodaj pro akční plán finančních služeb pro spotřebitele), zástupci spotřebitelů Evangelia Kekeleki a Claude Mader, poslanci EP Othmar Karas a Molly Scott Cato, zástupce Evropské komise Renatas Mažeika (vedoucí oddělení pro spotřebitelskou politiku) a představitelé fóra ERFF a zástupci spotřebitelských organizací a vnitrostátních orgánů.

Rozprava sestávala ze dvou panelových diskusí:

  • Přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení
  • Budování transparentnosti a důvěry v zájmu udržitelné budoucnosti

Účastníci se shodli na tom, že evropští spotřebitelé neakceptují kompletní digitalizaci, neboť je pro ně stále velmi důležitý fyzický kontakt. Přeshraniční finanční transakce využívá pouhých 7 % současných uživatelů. Nedostatek důvěry je ještě umocněn nerovnoměrným prováděním právních předpisů EU na ochranu spotřebitele v jednotlivých státech. Závěrem konference bylo, že spotřebitelé nejsou ani zdaleka středobodem finančního odvětví, avšak toto odvětví by se na ně mělo zaměřovat v prvé řadě.

V první panelové diskusi bylo zdůrazněno, že by členské státy měly své občany informovat jak o potenciálu, tak o rizicích v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, aby se jednotný digitální trh mohl stát skutečností. Byla vyzdvižena potřeba podporovat budování důvěry prostřednictvím poskytování poradenství spotřebitelům ohledně jejich práv a prostřednictvím zaručení snadného přístupu k mechanismům právní ochrany, přičemž bylo uvedeno, že 74 % ze 48 000 žádostí o pomoc, kterými se zabývala síť evropských spotřebitelských center (ESC), se týkalo elektronického obchodu.

Řečníci konstatovali, že finanční technologie přinášejí příležitosti pro posílení hospodářské soutěže a snížení nákladů pro spotřebitele, avšak vyvolávají obavy ohledně automatizovaného poradenství, využívání umělé inteligence a dat velkého objemu a fungování finančních platforem.

V rámci první panelové diskuse bylo rovněž poukázáno na to, že by návrh Komise mohl vytvořit sekundární trh úvěrů v selhání s velkou mírou rizika pro spotřebitele, kteří již nesli náklady související s finanční krizí. Spotřebitelé díky finančnímu poradenství doufali, že si budou moci vybrat ty pravé finanční produkty, z údajů však vyplývá, že se finanční služby, pokud jde o důvěru a spokojenost spotřebitelů, umístily na úplně posledním místě ze všech odvětví.

Druhá panelová diskuse poukázala na to, že klíčem k udržitelné ekonomice je udržitelné financování. Studie ukazují, že pro 70 % investorů je důležité životní prostředí. Bylo zdůrazněno, že by ratingové agentury hodnotící kvalitu finančních produktů měly rovněž podávat jasné informace o tom, jak byly využity investice.

Jedním z doporučení bylo definovat jednoduché, srovnatelné a transparentní „vlajkové produkty“ pro spotřebitele v celé EU prostřednictvím různých digitálních distribučních systémů a podněcovat důvěru spotřebitelů v ně.

K překážkám, jež je třeba odstranit, patří lingvistické a právní odlišnosti, vyšší sazby pro nerezidenty a nedostatečný přístup nerezidentů k některým finančním službám a produktům, rozdíly v daňové oblasti, rizika převodu měn atd. V kontextu toho, že 60–70 % spotřebitelů je proti zpřístupňování jejich údajů třetím stranám, byla zdůrazněna nutnost toho, aby digitální distribuční kanály uplatňovaly zásady technologické neutrality, proporcionality a integrity. (dm)

Na snímku (zleva doprava): členové EHSV Carlos Trias Pintó, Ariane Rodert a Michael Ikrath, poslanec EP Othmar Karas a zástupkyně fóra ERFF Fiona Murray