EHSV info

Projev Lucy Jahiera, předsedy EHSV

Tým #vonderleyen dostal zelenou. Začněmě uskutečňovat udržitelnou Evropu v zájmu jejích občanů!

27. 11. 2019

Dnešní hlasování v Evropském parlamentu otevírá Evropě cestu k nové éře. Jsem přesvědčen, že nová předsedkyně Komise Ursula von der Leyen a její tým výkonných místopředsedů, místopředsedů a komisařů propůjčí našemu kontinentu v návaznosti na povzbudivé výsledky květnových voleb do Evropského parlamentu novou dynamiku. Naši občané nám dali pět let na vybudování Evropy zítřka, a tuto příležitost bychom neměli promarnit.

Agenda pro Evropu, kterou předložila nová předsedkyně Komise a jejíž součástí je Zelená dohoda coby naše nová strategie růstu pro udržitelnou Evropu, rovnost žen a mužů a základní práva, věrně odráží priority Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV). Naše instituce zastupující evropskou občanskou společnost je pevně přesvědčena, že je nejvyšší čas, aby EU přijala a provedla ambiciózní agendu udržitelnosti. To bude vyžadovat změnu našeho myšlení.

EHSV na svém říjnovém plenárním zasedání představil svůj příspěvek k pracovnímu programu Evropské komise na příštích pět let. Zdůraznil v něm, že se EU musí zaměřit na změnu klimatu, digitalizaci, právní stát a globalizaci a že musí zavést nový systém správy, který více zapojí organizace občanské společnosti.

EHSV doporučuje Evropské komisi, aby svůj budoucí pracovní program na období po roce 2020 postavila právě na tomto pilíři. Výbor rovněž vyzývá k vypracování zastřešující unijní strategie pro udržitelnost do roku 2050 s cílem provádět Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje, k jejichž splnění do roku 2030 se EU zavázala.

Musíme jednat na všech úrovních současně a přijmout dynamická opatření k řešení naléhavých environmentálních, hospodářských a sociálních výzev. Prvořadý význam pro spravedlivý přechod má provádění sociálního pilíře. Výbor dále zdůrazňuje, že EU nevyhnutelně potřebuje novou strukturu správy a také nová pravidla a nové nástroje ke koncipování a provádění svých politik. Zejména je zapotřebí posílit úlohu Evropského parlamentu, a zvýšit tak demokratickou odpovědnost.

Cíl udržitelnosti ve všech jejích aspektech vyžaduje značné úsilí a zapojení všech zúčastněných stran. Otevřená demokratická diskuse opírající se o strukturované zapojení občanské společnosti je proto pro zajištění spravedlivého a účinného přechodu zásadní.

Vzali jsme rovněž na vědomí, že se předsedkyně Komise von der Leyen rozhodla dát evropské demokracii nový impuls tím, že bude uspořádána konference o budoucnosti Evropy. Tato konference musí být zorganizována s plným zapojením EHSV jakožto instituce EU, která je nejblíže občanům a je nejlepším ztělesněním participativní demokracie. Závěrem konstatuji, že jsem potěšen skutečností, že je dnes kultura považována za most mezi naší minulostí a budoucností a že tvoří – pod novým názvem – součást portfolia komisařky Mariji Gabriel.

Jsme dnes více než kdy jindy odhodláni podporovat Unii, která si klade vyšší cíle.

Jak řekla nová předsedkyně, dejme se SPOLEČNĚ do práce!

Dne 30. října se v rámci plenárního zasedání EHSV uskutečnila diskuse s hlavním vyjednavačem Evropské unie pro jednání o brexitu Michelem Barnierem. Pan Barnier při této příležitosti vyzval k tomu, aby i po vystoupení Spojeného království tato země a EU udržovaly těsné partnerství. Připomněl, že prioritou musí být mír v Irsku a že „o integritě jednotného trhu nelze diskutovat“.

Michel Barnier členům EHSV nastínil svůj pohled na stav jednání o brexitu a zdůraznil, že Evropská komise je odhodlána dospět k dohodě o spořádaném vystoupení, poněvadž „ještě stále hrozí, že k brexitu dojde bez ratifikované dohody“. Upozornil rovněž na to, že „brexit je pouze jednou z fází, nikoli konečným cílem“, a nyní je nejdůležitějším úkolem vybudovat nové partnerství mezi EU a Spojeným královstvím, které se bude opírat o dva pilíře – hospodářskou výměnu a spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany.

Předseda EHSV Luca Jahier na úvod diskuse uvedl, že představitelé občanské společnosti by mohli po brexitu sehrát významnou roli. „Je naprosto nezbytné nejenom zachovat, ale také posílit vztahy s britskými organizacemi občanské společnosti, jež byly vybudovány za posledních 44 let. Máme před sebou ještě dlouhou cestu, která nebude snadná, EHSV však bude vždy na vaší straně,“ prohlásil pan Jahier.

Evropský hospodářský a sociální výbor vybral pět finalistů z téměř 180 inspirativních projektů, které se přihlásily do soutěže o jeho Cenu pro občanskou společnost za rok 2019, zasvěcenou posílení postavení žen a boji za rovnost žen a mužů.

Kandidáty (v abecedním pořadí) jsou:

• projekt Pohádky bulharského sdružení NAIA, které prostřednictvím pohádek přibližuje problematiku rovnosti žen a můžu dětem v předškolním věku;
• program #mimmitkoodaa (Ženský kód) finského sdružení zaměřeného na software a elektronické obchodování Ohjelmisto- ja e-business ry, jehož cílem je vyvracet zažitý stereotyp, podle nějž jsou všichni vývojáři softwaru automaticky muži;
• polské hnutí Strajk Kobiet (Stávka žen), které podporuje aktivistky v malých a středních městech v jejich boji za dosažení změn;
• organizace The Brussels Binder z Belgie, která se zasazuje o lepší zastoupení žen v politických debatách v Evropě;
• italský projekt Toponomastica femminile (Ženská toponymie) zaměřený na zvýšení počtu míst, která jsou pojmenována podle významných žen, aby se ženám dostalo veřejného uznání, které si zaslouží.

Slavnostní vyhlášení proběhne 12. prosince na plenárním zasedání EHSV v Bruselu, kde bude oznámeno konečné pořadí. Vítěz první ceny získá 14 000 eur a zbývající finalisté pak každý 9 000 eur.

EHSV zvolil pro Cenu pro občanskou společnost za rok 2019 právě toto téma, neboť chtěl zdůraznit své odhodlání, s nímž přistupuje k otázce rovnosti žen a mužů, která se v Evropě stále ještě nestala skutečností. Ženy i nadále vydělávají méně než muži, trpí diskriminací a jsou často oběťmi násilí páchaného na základě pohlaví. EHSV doufá, že oceněním projektů, které mají hmatatelné výsledky v podpoře rovných příležitostí, upozorní na pokrok, jehož bylo dosaženo na cestě ke spravedlivější společnosti pro ženy a muže, a podpoří další činnost na tomto poli. (ll)

V posledních letech zavedly některé členské státy EU v návaznosti na finanční krizi režimy udělování občanství a povolení k pobytu investorům, aby tak přilákaly investice a zvýšily své příjmy. EHSV ve svém stanovisku přijatém na říjnovém plenárním zasedání upozornil na to, že tento postup s sebou nese vážná rizika a měl by být ve všech členských státech EU zakázán.

Celá řada členských států EU zavedla režimy, díky nimž mohou občané třetích zemí rychleji získat občanství nebo povolení k pobytu v EU výměnou za to, že v daném členském státě učiní rozsáhlé investice (tzv. zlaté pasy či zlatá víza). EHSV tyto praktiky zpochybnil ve svém stanovisku Režimy občanství pro investory a režimy pobytu pro investory v EU, v němž členské státy vyzval, aby tyto režimy zrušily nebo aby náležitě zdůvodnily, proč se tak nestalo.

EHSV v tomto stanovisku podpořil nedávno vypracovanou zprávu výzkumné služby Evropského parlamentu, v níž se rovněž požaduje, aby byly co nejdříve ukončeny všechny tyto režimy. I ve zprávě vydané Evropskou komisí se poukazuje na to, že tyto režimy přinášejí rizika, pokud jde o bezpečnost, praní peněz, daňové úniky a obcházení pravidel EU.

Zpravodaj stanoviska EHSV Jean-Marc Roirant uvedl, že „tyto režimy jsou často v rozporu se základními právy, na nichž je založena evropská spolupráce“, a důrazně vyzval k tomu, aby byly tyto režimy v celé EU zrušeny: „EHSV je nesmírně znepokojen tím, že jsou práva a občanství EU prezentována jako zboží na prodej.“ (dgf)

Udržitelný rozvoj musí být středobodem budoucnosti Evropy. V usnesení, které vypracovali Patricia Círez Miqueleiz, Rudy De Leeuw a Lutz Ribbe a které bylo přijato na říjnovém plenárním zasedání, doporučuje EHSV Evropské komisi, aby svůj budoucí pracovní plán na rok 2020 a na další období zformulovala právě na základě tohoto pilíře. Výbor vyzývá k vytvoření zastřešující unijní strategie pro udržitelnost do roku 2050 s cílem provádět Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích 17 cílů udržitelného rozvoje, které se EU zavázala splnit do roku 2030.

„Jsme rádi, že můžeme takto výrazně a vyváženě přispět ke stanovení politických priorit EU na následujících pět let. Podporujeme Zelenou dohodu, kterou coby hlavní motor změn prosazuje nově zvolená předsedkyně Komise Ursula von der Leyen. Musíme jednat na všech úrovních současně a vytvořit dynamický postup pro řešení naléhavých environmentálních, hospodářských a sociálních výzev,“ prohlásil předseda EHSV Luca Jahier.

EHSV zdůrazňuje, že vzhledem k rozsahu a rychlosti změn je zapotřebí neprodleně přijmout opatření v těchto čtyřech oblastech: změna klimatu, digitalizace, právní stát a globalizace. Výbor dále konstatuje, že zcela zásadní význam pro formulování a provádění politik EU má nová struktura řízení EU společně s novými pravidly a nástroji. Zejména je zapotřebí posílit úlohu Evropského parlamentu, a zvýšit tak demokratickou odpovědnost. EHSV je připraven aktivně se podílet na konferenci o budoucnosti Evropy, kterou Ursula von der Leyen navrhla uspořádat v roce 2020.

EHSV kritizuje rozhodnutí Rady nezahajovat jednání o přistoupení se Severní Makedonií a Albánií

EHSV je hluboce zklamaný rozhodnutím vedoucích představitelů EU přijatém na zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. října znovu odložit jednání o přistoupení se Severní Makedonií a Albánií.

Předseda EHSV Luca Jahier vyslovil názor, že se „již podruhé jedná o špatné rozhodnutí a porušení slibu, což dává v sázku důvěryhodnost Evropy“. Usnesení EHSV nazval „tichým příslibem solidarity“.

EHSV ve svém usnesení označuje rozhodnutí nezahajovat jednání jako geostrategickou a historickou chybu. „EU nesmí ignorovat skutečnost, že další globální hráči nabírají síly a jsou v tomto regionu stále aktivnější,“ zdůraznil pan Jahier.

„Evropa pro země západního Balkánu představuje naději, zejména pro mladé lidi,“ dodala Diljana Slavova, předsedkyně sekce EHSV Vnější vztahy, a vyzvala členy, aby na rozšíření pohlíželi jako na znovusjednocení.

V prohlášení ze 7. fóra občanské společnosti zemí západního Balkánu se znovu opakuje, že díky rozšíření se do zemí západního Balkánu dostanou demokratické hodnoty a právní normy. Členové upozornili, že by se neměl podceňovat význam toho, co by zahájení jednání znamenalo pro občany.

„Musíme dodržet svůj slib a dát lidem naději,“ zaznělo jednohlasně. (dgf)

Na říjnovém plenárním zasedání EHSV proběhla diskuse na téma rEUnesance – Kulturní vize pro Evropu.

Předseda EHSV Luca Jahier ve svém úvodním projevu vyzdvihl skutečnost, že se Emmanuel Macron ztotožnil s jeho myšlenkou evropské renesance. „Neměli bychom zapomínat na to, že předtím, než náš kontinent spojila politická myšlenka, spojovala ho kultura. A takový prostor společné kultury není ze své podstaty homogenní, ale vyvíjí se a vzkvétá díky rozmanitosti a pohybu.“

Ředitel Evropské kulturní nadace André Wilkens uvedl, že kulturu lze zneužít k rozdělení komunit, a může se tak stát hrozbou pro evropskou integraci. „Neměli bychom podceňovat schopnost kultury přivodit změnu,“ souhlasil Pier Luigi Sacco, zvláštní poradce komisaře Tibora Navracsicse. Kultura podle něj může být motorem změn, neboť může zmenšit strach lidí z neznámého.

Ředitelka Goethova institutu v Bruselu Elke Kaschl Mohni připomněla úlohu kultury ve vnějších vztazích, přičemž zdůraznila význam spravedlnosti a mezilidských vztahů. „Cílem kulturních vztahů je posilovat důvěru a porozumění,“ uvedla. Umělecký ředitel Festivalu regionů Airan Berg vysvětlil, jak kultura a umění mohou pomoct lidem vybočit ze zajetých kolejí.

Předseda Jahier na závěr konstatoval, že kultura by měla být jednou z priorit při tvorbě politik a navrhl zřídit v rámci EHSV nový orgán, který by se otázkám kultury věnoval. (sma)

Potenciál modré bioekonomiky je v EU stále nevyužitý. EHSV proto doporučuje vytvoření celoevropských pilotních projektů zapojujících místní zainteresované strany a vědeckou obec.

EHSV na žádost finského předsednictví vypracoval průzkumné stanovisko k tématu Modrá bioekonomika, tedy k hospodářským činnostem, které staví na udržitelném využívání obnovitelných vodních zdrojů a souvisejících odborných znalostech. Stanovisko bylo přijato na říjnovém plenárním zasedání EHSV.

Jak vysvětlil zpravodaj Simo Tiainen, „obnovením biologické rozmanitosti moří, jezer a řek vzniknou především nové příležitosti pro podnikání. K tomu jsou zapotřebí technologické inovace a finanční podpora prostřednictvím vhodných nástrojů.“

Modrá bioekonomika by se měla stát ústředním bodem programu spolupráce EU s OSN a sloužit jako prostředek k dosažení cílů Pařížské dohody v oblasti změny klimatu. „Bude to vyžadovat značné úsilí při obnovování biologické rozmanitosti v mořských a vnitrozemských vodách a také při využití jejich potenciálu k zachycování CO₂. Díky tomu budeme také moci vytvořit kvalitní pracovní místa ve venkovských, pobřežních a ostrovních oblastech,“ uvedl na závěr spoluzpravodaj Henri Malosse. (mr)