EHSV info

Organizace a jednotlivci propagující evropskou kulturu a dědictví mají stále čas k tomu, aby podali přihlášku do soutěže o Cenu EHSV pro občanskou společnost za rok 2018, a zviditelnili se tak a získali hotovost na financování svých budoucích projektů.

Potenciální kandidáti se mohou přihlásit do 7. září. Cena je zaměřena na organizace občanské společnosti a jednotlivce, kteří se aktivně zapojili do:

• zvyšování povědomí o mnohovrstevnatosti a pestrosti evropských identit,
• plného využívání potenciálu evropského kulturního bohatství,
• usnadňování přístupu k evropskému kulturnímu dědictví a
• propagace evropských hodnot, k nimž patří respektování lidské důstojnosti a lidských práv, svoboda, demokracie, rovnost a právní stát.

Bude vybráno až pět vítězů, mezi něž bude rozdělena částka v celkové výši 50 000 EUR.

O cenu se mohou ucházet jak organizace občanské společnosti, jež mají sídlo v Evropské unii a působí na místní, národní, regionální či evropské úrovni, tak jednotlivci.

Evropský hospodářský a sociální výbor Cenu pro občanskou společnost udílí již desátým rokem a jejím smyslem je ocenit a podpořit konkrétní iniciativy a výsledky činnosti organizací občanské společnosti či jednotlivců, které podstatnou měrou přispěly k prosazování společných hodnot, jež posilují evropskou soudržnost a integraci. V roce 2017 byla tato cena věnována tématu kvalitních pracovních míst a podnikání.

Kompletní seznam požadavků a přihlašovací formulář on-line naleznete zde. (dm)

Transformace energetiky může být pro evropské regionální ekonomiky přínosná. Přechod na decentralizované, obnovitelné a digitalizované formy zásobování energií by kromě životního prostředí prospěl ekonomicky i regionům Evropské unie. EHSV ve zprávě vypracované Lutzem Ribbem uvádí, že existují nejméně čtyři důvody, proč může inteligentní výroba energie podpořit regionální ekonomiky, a žádá Evropskou komisi, aby regionální politiku a politiku soudržnosti v budoucnosti systematicky propojovala s iniciativou energetické unie.

Přestože se veřejná a politická debata na evropské úrovni zaměřuje spíše na přínosy decentralizované transformace pro životní prostředí nebo na s ní související rizika, Výbor předkládá jinou perspektivu a uvádí, že rozvoj energie z obnovitelných zdrojů by mohl přinést ekonomické výhody regionům EU. Transformace energetiky je obrovskou příležitostí pro místní ekonomiky, zejména pro strukturálně nerozvinuté a venkovské regiony Evropy. Stanovisko EHSV přijaté na plenárním zasedání dne 11. července 2018 zdůrazňuje, že bezuhlíková výroba energie by v regionech mohla:

• snížit potřebu dovozu paliv,
• vytvářet ekonomickou hodnotu, zejména pokud v daném regionu zůstanou vlastnická práva na místní úrovni,
• vytvářet udržitelná a kvalitní pracovní místa v rámci instalace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jejich provozu a údržby
• a v neposlední řadě
• zvýšit regionální daňové příjmy.

Místopředseda Evropské komise odpovědný za energetickou unii Maroš Šefčovič na červencovém plenárním zasedání EHSV při debatě o transformaci energetiky zdůraznil, jak je důležité propojit iniciativy EU v oblasti energetiky s regionální politikou a rozvojem a posílit spolupráci mezi orgány EU a občanskou společností.

„Právě na místní úrovni se plány a politické závazky mění v konkrétní projekty. Energetická unie se nemůže budovat tady v Bruselu, ale v našich městech a vesnicích. Musíme o ni usilovat společně a přicházet s kreativními řešeními,“ uvedl.

Pan Šefčovič znovu potvrdil, že Komise je odhodlána přijmout v budoucnu opatření zaměřená na odstranění současných bariér, jež lidem brání v aktivní a plné účasti na transformaci energetiky v roli „výrobců-spotřebitelů“, a na budování důvěry mezi investory v oblasti zelené energie.

Předseda EHSV Luca Jahier na závěr zdůraznil vizi EHSV a jeho úlohu spočívající v tom, že tlumočí názory všech občanů: „EHSV se prostřednictvím nashromážděných poznatků organizované občanské společnosti z celé Evropy snaží zajistit, aby při modernizaci evropského hospodářství nikdo nezůstal stranou, ať už jde o životní prostředí, pracovní místa a příležitosti k vytváření hospodářské hodnoty, nebo o vlastní roli spotřebitele.“ (mp)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval orgány EU a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí v oblasti ochrany žen a dívek se zdravotním postižením, které ve společnosti v EU nadále čelí vícenásobné diskriminaci jak na základě pohlaví, tak kvůli svému postižení, což často vede k jejich sociálnímu vyloučení.

Tato skupina, kterou tvoří 40 milionů žen, sice představuje 16 % celkové ženské populace v Evropě, přesto je však jedním z nejzranitelnějších a nejvíce marginalizovaných segmentů evropské společnosti.

Ve stanovisku přijatém v červenci EHSV uvádí, že EU a jejím členským státům chybí silný právní rámec pro ochranu a zajištění lidských práv všech žen a dívek se zdravotním postižením.

„Ženy se zdravotním postižením potřebují zvláštní podporu, a přece se na ně náležitě nezaměřuje žádná ze strategií EU – ani strategie týkající se žen, ani strategie pro osoby se zdravotním postižením.“ Je to, jako kdyby neexistovaly, jako kdyby byly méně důležité než zbytek obyvatelstva,“ řekla Gunta Anča, zpravodajka tohoto stanoviska.

EHSV vyzval EU a její členské státy, aby se řídily Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, a zejména článkem 6 této úmluvy, který se týká žen se zdravotním postižením.

Zdůraznil, že je nutné, aby země EU přistoupily k Istanbulské úmluvě o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. U žen se zdravotním postižením je totiž třikrát až pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou oběťmi násilí, než je tomu u žen bez postižení.

Stanovisko EHSV bude podkladem pro připravovanou zprávu Evropského parlamentu na totéž téma, jež má být zveřejněna na podzim. (ll)

Všechny varianty zdanění digitálních obchodních modelů navržených na úrovni EU musí být v souladu s obecnou mezinárodní praxí a obecnými mezinárodními dohodami v oblasti zdanění právnických osob, uvedl EHSV ve svém nedávno přijatém stanovisku. Evropská komise však naopak ve svém balíčku právních předpisů zamýšlí zdanit obrat podniků namísto jejich zisku a vybírat daň tam, kde probíhá prodej, nikoli tam, kde se vytváří hodnota.

EHSV má za to, že by tento přístup mohl ohrozit integritu jednotného trhu EU a vést ke dvojímu zdanění. V jeho důsledku by totiž mohla vzrůst složitost mezinárodního daňového systému i nejistota investorů. Vzhledem k těmto obavám vyzývá EHSV Komisi, aby provedla dodatečné posouzení dopadu navrhovaných opatření.

EHSV ve svém stanovisku uvádí, že je velmi důležité vypracovat nové zásady pro přisuzování zisku společností plynoucího z digitálních činností jednotlivým zemím EU a pro jeho zdanění. Podniky působící v oblasti digitálních služeb by stejně jako tradiční podniky měly přispívat do veřejných financí a nést díl daňové zátěže, jež je nezbytná k financování veřejných služeb. Všechna řešení by však měla být spravedlivá a založená na konsenzu a měla by nastolit rovné podmínky pro všechny ekonomiky v EU.

Přes všechny své výhrady však EHSV považuje iniciativy Komise týkající se digitální daně za krok správným směrem a vítá, že Komise usiluje o nalezení globálního řešení. Komise zahájila mezinárodní diskusi a nyní je nanejvýš důležité, aby členské státy dospěly ke společnému postoji a pokročily v probíhajících jednáních, tak aby bylo dosaženo nezbytného globálního řešení na úrovni OECD. (jk)

Opatření, která Evropská komise navrhuje v souvislosti s rozvojem technologií pro finanční sektor v Evropě, musí být přizpůsobena, aby se dosáhlo rovnováhy mezi stimulací trhu a bezpečností a stabilitou finančního a hospodářského systému. EHSV se domnívá, že navržený akční plán je dobrým základem, je však zapotřebí dalších opatření, aby se plně využil potenciál finančních technologií (FinTech) a pro všechny účastníky trhu byla zajištěna jistota, ochrana a rovné tržní podmínky.

EHSV se domnívá, že pro subjekty FinTech musí platit stejné předpisy jako pro finanční odvětví, zejména pokud jde o odolnost, kybernetickou bezpečnost a dohled, a že je zapotřebí předpisů, které zajistí jednotnost ve vývoji FinTech v EU. Komise by měla objasnit odpovědnost společností nabízejících cloudové služby, pokud jde o ochranu osobních údajů, které spravují, a stanovit možné předpisy.

EHSV však akční plán Komise podporuje, neboť by mohl přispět k dokončení unie kapitálových trhů, HMU a jednotného digitálního trhu. EHSV také vítá návrhy Komise na vytvoření podpůrného rámce pro operace skupinového financování, které všem účastníkům trhu poskytnou nové příležitosti a větší jistotu a ochranu. Minimálně zpočátku je ale třeba věnovat ještě více pozornosti rizikovým aspektům operací a trhů skupinového financování, aby je bylo možné lépe zmapovat nebo je omezit tam, kde je to možné, a zajistit tak všem dotčeným stranám jistotu a ochranu.

Kromě toho je třeba se více zabývat otázkami praní peněz, financování terorismu a zdanění souvisejícími se skupinovým financováním. Měla by také být zavedena ustanovení týkající se pravidelného monitorování a posuzování navrhovaného režimu EU. (jk)

EHSV vítá návrhy, které předložila Evropská komise v souvislosti s úvěry v selhání. Ačkoli Výbor doporučuje, aby bylo provedeno posouzení dopadu navrhovaného nařízení, domnívá se, že návrhy přispějí k posílení HMU a dosažení pokroku na cestě k dokončení bankovní unie.

Ke snížení objemu úvěrů v selhání a k zabránění tomu, aby se v budoucnu hromadily, jsou na úrovni EU zapotřebí dodatečná opatření. Je také nezbytné odstranit z rozvah finančních institucí úvěry se sníženou hodnotou, aby se zabránilo důsledkům předlužení v budoucnu, a umožnit bankám zaměřit se na poskytování úvěrů podnikům a občanům. Úvěrové instituce by do budoucna měly zajistit odpovědné poskytování úvěrů.

Stanovisko EHSV k návrhům Komise vyjadřuje pochybnosti ohledně univerzálního přístupu a harmonogramu zajištění rezerv pro nové úvěry v selhání v rámci navrhovaných povinných obezřetnostních jištění. Při uplatňování tohoto jištění by se měly vzít v úvahu rozdíly mezi vnitrostátním občanským právem a délkou řízení u občanskoprávních soudů. Navrhovaný harmonogram by mohl banky donutit, aby nové úvěry v selhání rychle odprodaly, což by bylo pro dotčené podniky nevýhodné.

Proto EHSV důrazně doporučuje posoudit potenciální dopady navrhovaného nařízení na banky, poskytování úvěrů domácnostem, malé a střední podniky a růst HDP, aby bylo možné zjistit, zda je toto nařízení vhodné a účinné.

Návrhy Komise podporují rozvoj sekundárních trhů s úvěry v selhání. EHSV se domnívá, že by regulační orgány neměly podporovat prodej úvěrů v selhání, neboť existuje riziko, že se tyto úvěry budou na sekundárních trzích prodávat za nižší cenu, než je hodnota, jíž by mohly dosáhnout prostřednictvím vymáhání v rámci bank. (jk)

EHSV je přesvědčen, že směrnice o pitné vodě – aktualizovaná v návaznosti na občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“) – by se měla opírat o pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) a mělo by v ní být zakotveno lidské právo na přístup k vodě. Ve svém stanovisku Směrnice o pitné vodě EHSV vyzývá k zastavení privatizace vod a požaduje přijmout opatření, jež by občany motivovala k uváženému využívání tohoto omezeného zdroje. Kromě toho Výbor požaduje, aby byly předjímány potenciální problémy v odvětví minerálních vod.

EHSV lituje, že v návrhu Komise nebylo výslovně uznáno všeobecné právo na přístup k pitné vodě a k hygienickým zařízením, jak požaduje evropská občanská iniciativa a stanoví cíle udržitelného rozvoje. Schůdnou možností by mohl být model WHO založený na minimálních množstvích vody na osobu a den.

„Pitná voda je základním statkem, zásadním pro zdraví, blahobyt a důstojnost všech lidí. Má určující význam pro ekonomické aktivity a pro výrobu a nemělo by již docházet k její privatizaci,“ říká zpravodaj stanoviska Gerardo Larghi.

Měla by se přijmout odpovídající opatření zaměřená na jednotlivce i na průmysl a zemědělství, která by odrazovala od nepřiměřeného užívání vody.

Předjímající opatření, včetně restrukturalizace odvětví a rekvalifikace jeho pracovníků, by měla pomoci zmírnit předpokládaný dopad na výrobce minerálních vod. (sma)

Jedním z hlavních témat během vystoupení Gernota Blümela, rakouského ministra pro záležitosti EU, umění, kulturu a sdělovací prostředky, který na plenárním zasedání EHSV dne 11. července prezentoval program rakouského předsednictví EU, byla migrace.

„EU by mohla selhat, pokud jde o problém migrace, Schengen a prosazování základních hodnot. Spíše než o Evropu, která chrání, bychom měli usilovat o Evropu, která chrání, podporuje a sdílí,“ prohlásil předseda EHSV Luca Jahier.

Gabriele Bischoff, předsedkyně skupiny Zaměstnanci, uvedla, že pracovníci jsou pro jiné pojetí Evropy, která chrání. „Zejména v době, kdy důvěra v Evropu slábne, musejí občané vědět, že Evropa může zajistit dodržování jejich práv a svobod,“ dodala.

Arno Metzler, předseda skupiny Různorodá Evropa, řekl: „Doufám, že rakouské předsednictví bude hájit humánnost a postará se o to, abychom pracovali společně. Migrace je pouze jedním z aspektů, musíme však spolupracovat i v jiných záležitostech, jako je digitální obchod, volný obchod, zapojení občanů a víceletý finanční rámec.“

Jacek Krawczyk, předseda skupiny Zaměstnavatelé, zdůraznil, že Evropa znamená především evropské hodnoty, o nichž nelze diskutovat. Prohlásil: „Evropa dosud stojí na rozcestí. Musí být jasno v tom, kterým směrem se chceme vydat. Oslabování koncepce schengenského prostoru by mělo zničující důsledky pro podniky a pro všechny občany.“

Ministr Blümel hájil myšlenku plánovaných migračních středisek mimo Evropu. „Dokud bude možné dostat se na loď, která by mohla představovat jízdenku do Evropy, budou ve Středozemním moři lidé dále umírat,“ uvedl. (sma)

Úloha dopravy je pro realizaci udržitelného rozvoje klíčová. Je nejen přínosem pro hospodářství, obchod a zaměstnanost, ale jsou s ní rovněž spojeny otázky týkající se životního prostředí, dopravního provozu a bezpečnosti. EHSV ve zprávě, kterou vypracovala Tellervo Kylä-Harakka-Ruonala, přezkoumává cíle udržitelného rozvoje OSN a v rámci průřezového přístupu zahrnujícího ekonomické, sociální a environmentální aspekty naléhavě vyzývá Komisi, aby připravila nový, integrovaný rámec pro budoucí politiku EU v oblasti dopravy.

„Doprava je klíčovou politikou Evropské unie, vytváření politik v oblasti dopravy je však bohužel stále založeno na uzavřených postupech, což činí přístupy a iniciativy poněkud roztříštěnými. Například tržní otázky jsou součástí dopravní politiky, zatímco otázky klimatu a energií spadají do energetické unie,“ prohlásila paní Kylä-Harakka-Ruonala.

Je třeba náležitě nakládat i s příležitostmi a výzvami, jež přináší digitalizace a robotizace. „Aby doprava usnadňovala mobilitu osob a zboží, musí být přístupná, cenově dostupná, musí hladce a účinně fungovat a být bezpečná a spolehlivá. Z tohoto důvodu a v souladu s cíli udržitelného rozvoje potřebujeme značné investice do odpovídající infrastruktury, inovací a účinných dopravních systémů, včetně veřejné dopravy,“ uvedla na závěr Tellervo Kylä-Harakka-Ruonala.

Stanovisko zároveň zdůrazňuje, že je zásadní zapojit do přípravy a provádění dopravní politiky občanskou společnost. Veřejný sektor musí hrát ústřední roli, musí být však umožněny i iniciativy a partnerství vycházející zdola. (mp)

Digitální transformace v EU by se měla opírat o dodržování evropských hodnot a měla by být podporována silnějšími sociálními politikami, aby se zajistilo, že nikdo nebude opomenut. Evropská společnost jako celek – pracovníci, podniky i široká veřejnost – by naopak měla být schopna těžit z obrovského potenciálu, který přinášejí nové technologie, uvedl Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) na svém červencovém plenárním zasedání.

Výbor ve svém stanovisku Koncepce EU v oblasti řízení transformačních procesů v digitalizovaném světě práce, které si vyžádalo rakouské předsednictví EU, uvedl řadu priorit pro EU, jejichž pomocí by se zajistilo, že bude možné využívat přínosy digitalizace. Mezi tyto přínosy patří aktualizace dovedností evropských pracovníků, posílení systémů sociálního zabezpečení a zajištění rozmanitosti na pracovišti, aby například pracovním místům v odvětví digitálních technologií již nedominovali muži.

EHSV však varuje, že na investice do sociálních politik jsou vyčleněny pouhé 0,3 % celkových veřejných výdajů v EU, a tvrdí, že by tato částka měla být navýšena.

EHSV zopakoval, že podporuje takový přístup k digitalizaci, při němž bude ve velení člověk, a uvedl, že prosazuje rozvoj sociálně odpovědné a veřejně prospěšné umělé inteligence.

„Neprůhlednost fungování algoritmů a způsob, jakým provádějí rozhodnutí, která unikají lidské kontrole, představují pro EU obrovské výzvy a zároveň vyvolávají zásadní otázky ohledně toho, v jaké společnosti chceme žít,“ uvedl na závěr EHSV. (ll)

Členové Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) se dne 17. července v Podgorici sešli s představiteli občanské společnosti Černé Hory, aby prodiskutovali současný stav jednání o přistoupení této země k EU a nadcházející úkoly a přijali společné prohlášení.

Smíšený poradní výbor EU-Černá Hora vyzval černohorskou vládu, aby zintenzivnila úsilí o splnění vytyčených kritérií pro uzavření jednotlivých kapitol jednání, zejména pak prozatímních kritérií týkajících se právního státu.

Pokud jde o sociální politiku a zaměstnanost, zdůraznil smíšený poradní výbor význam pracovního práva jakožto základu pro strukturální reformu trhu práce, která by prospěla celkové hospodářské a sociální situaci v této zemi. V rámci příprav na volný pohyb pracovníků vybídl smíšený poradní výbor černohorské orgány k tomu, aby se včas začaly připravovat na to, že se zapojí do koordinace systémů sociálního zabezpečení a do sítě služeb zaměstnanosti EURES, a také na používání evropského průkazu zdravotního pojištění. Co se týče situace sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti v této zemi, vyjádřil smíšený poradní výbor znepokojení ohledně svobody tisku, zejména ve vztahu k veřejnoprávní stanici RTCG.

Další, v pořadí již 12. schůze tohoto smíšeného poradního výboru se bude konat ve druhé polovině roku 2018 v Bruselu. Smíšený poradní výbor tvoří dvanáct členů – po šesti za každou stranu –, kteří zastupují EHSV a občanskou společnost Černé Hory.(ks)

Síť hospodářských a sociálních subjektů EU a Afriky považuje mladé Afričany za ústřední aktéry hospodářského a sociálního rozvoje v Africe. Hlavním tématem výročního zasedání této sítě byli mladí obyvatelé Afriky jakožto hybná síla hospodářského rozvoje a věková skupina, které se nejvíce dotýká migrace.

Účastníci zasedání ve svém závěrečném prohlášení poukázali na to, že v rámci vztahů mezi Afrikou a EU má občanská společnost za úkol strukturovaným a pravidelným způsobem přispívat ke strategii EU-Afrika. Kromě toho zdůraznili, že se musí účastnit patřičných platforem, aby mohla formulovat doporučení určená politickým orgánům s cílem zajistit řádnou správu věcí veřejných a zapojení občanů.

Mladí afričtí podnikatelé z Burkiny Faso, Keni, Svazijska a Madagaskaru, jež odrážejí zeměpisnou rozmanitost Afriky, zde prezentovali své úspěšné projekty. Ukázali při tom, jak aktivní a podnikaví mladí obyvatelé tohoto kontinentu jsou a že mohou povzbudit a inspirovat lidi v celé Africe a Evropě.  „Naše hospodářství se rozvíjí. Potřebujeme nástroje, nikoli evropské peníze. Musíme zlepšit situaci v Africe, jinak odtud všichni odejdeme do Evropy,“ prohlásil Fahiz Diallo, mladý podnikatel z Burkiny Faso, který podniká v oblasti prefabrikovaných konstrukcí.

Závěry z tohoto zasedání budou zaslány evropským a africkým institucím a politickým orgánům jakožto příspěvek nestátních subjektů ke vztahům mezi EU a Afrikou.

skupina Zaměstnavatelé v EHSV

Podle nedávné studie zadané Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) přichází evropské hospodářství ročně o více než 2 % produktivity z důvodu nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. To znamená ztrátu ve výši 80 centů za hodinu práce. Pokud nedojde k žádné reformě, tato situace se ještě zhorší.

Podle této studie se podniky ve většině zemí EU setkávají s rostoucím nedostatkem pracovníků s odpovídajícími dovednostmi. U některých povolání, jako jsou odborníci v oblasti informačních a komunikačních technologií, lékaři a odborníci na přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku (STEM) a dále i učitelé, zdravotní sestry a porodní asistentky, je dopad již výrazný. Existuje rovněž nedostatek středně kvalifikovaných pracovníků, jako jsou řidiči nákladních automobilů, kuchaři a svářeči.

Důsledky zahrnují dodatečné výdaje za odbornou přípravu zaměstnanců, ztrátu konkurenceschopnosti a pomalejší výběrová řízení. Více než 70 % společností zaměřených na pracovní, vědecké a technické služby a 67 % společností z oblasti IKT uvedlo, že nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi má na jejich politiku v oblasti lidských zdrojů výrazný dopad.

Dotazované společnosti poukazovaly na nedostatečnou tradici celoživotního učení a (re)kvalifikace jako na klíčové faktory nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Nejvíce se nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi týká osob mladších 24 let a osob starších 65 let. Nejméně je pak pravděpodobný u osob ve věku od 40 do 54 let.

Klíčem k překlenutí této nerovnosti je účinné odborné vzdělávání a příprava, rozšíření celoživotního učení a účinné zprostředkovávání práce, jakož i lepší posuzování dovedností, které umožní předem určit dovednosti, jež budou zapotřebí v budoucnu.

Mezi příčiny nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi z hlediska politiky patří pomalé reformy vzdělávání, přehnaná regulace pracovního trhu, nadměrné zdanění práce a svévolné mechanismy stanovování mezd. Ke změnám musí dojít ze strany jak celostátních, tak místních orgánů i ze strany zainteresovaných stran – vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů a samotných pracovníků.

Studii vypracoval Institut pro tržní hospodářství na žádost skupiny Zaměstnavatelé v EHSV a lze si ji stáhnout na: http://europa.eu/!dM96Ft (jl)

skupina Zaměstnanci v EHSV

Studie skupiny Zaměstnanci v EHSV týkající se vnitrostátních strategií v souvislosti s iniciativou Práce 4.0 ukazuje, že zapojení sociálních partnerů je zcela zásadní a že nejhůře jsou postiženi pracovníci tam, kde bylo kolektivní vyjednávání omezeno.

Rychlost digitální transformace a problémy, jež se objevují v oblasti regulace a kvality pracovních míst, vyžadují komplexní politické reakce. Podle odhadů OECD se vysoká pravděpodobnost automatizace týká 14 % pracovních míst a u 31 % pracovních míst dojde v nadcházejících 15–20 letech k výrazné změně.

Výsledky studie ukazují na budoucí silnou poptávku po kvalifikovanějších pracovnících a na úbytek středně kvalifikovaných pracovních míst a pracovních míst se středním příjmem – jinými slovy: nerovnosti porostou.

Studie odkazuje na zjištění Mezinárodní organizace práce (MOP) ohledně ekonomiky platforem, že mezery a šedé zóny v zákoně poskytly živnou půdu pro rozvoj nestandardních a nekvalitních pracovních podmínek, které vznikly v důsledku nedostatečného kolektivního vyjednávání v některých zemích.

Studie s názvem Přehled národních strategií iniciativy Práce 4.0: komplexní analýza úlohy sociálních partnerů vyzývá k:

• posílení sociálního dialogu přímým zapojením sociálních partnerů do utváření spravedlivého procesu digitální transformace, který zaručí kvalitní pracovní místa a důstojné mzdy,
• vytvoření všeobecných systémů sociální ochrany,
• aktualizaci norem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o nové technologie,
• anticipaci vytváření pracovních míst a
• koncipování programů odborné přípravy.

Studie bude oficiálně představena a projednána dne 18. října 2018 na akci skupiny Zaměstnanci. (prp)

skupina Různorodá Evropa v EHSV

Zasedání věnované strukturované výměně názorů, které uspořádala skupina Různorodá Evropa v EHSV dne 20. července, pobízelo účastníky k inovativnímu přístupu a motivovalo je k tomu, aby předložili své nápady a připomínky, z nichž mají vzejít návrhy pro zasedání v Sibini týkající se budoucnosti Evropy.

Setkání s názvem „Obnovení důvěry občanů v EU“ přineslo následující klíčové otázky:

• Jaké obecné nebo horizontální priority by EU měla mít?
• Jak můžeme obnovit důvěru občanů – prosazovat účinnou evropskou sociální politiku, bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a hájit spravedlivý migrační systém?
• Jak můžeme podněcovat vyrovnaný hospodářský růst a chránit práva?
• Jak můžeme zajistit udržitelné prostředí v rámci partnerství?
• Jak můžeme účinně podporovat a propagovat Evropu a zároveň rozptýlit obavy týkající se bezpečnosti a strach šířený populisty?
• Co dalšího by si Evropané přáli a jak by jim to EU mohla poskytnout?

Setkání bylo prvním krokem k příspěvku skupiny k plánu EHSV s názvem „Z Krakova do Sibině a ještě dále“, což je projekt zahájený rozšířeným užším předsednictvem v Krakově dne 11. června, v němž se všechny orgány EHSV – tři skupiny, specializované sekce, střediska pro sledování a dočasné skupiny – vyzývají k tomu, aby v rámci přípravy na zasedání v Sibini v březnu 2019 stanovily své priority pro budoucnost Evropy.

Během diskuze byly zdůrazněny mnohé nápady a myšlenky týkající se mládeže, udržitelného rozvoje, malých a středních podniků, míru, základních práv, svobodných povolání, nových forem spolupráce, nastavení pravidel, transparentnosti, sociálních inovací a informování o Evropě.

Brzy budou konkrétní doporučení přepracována na kompletní seznam priorit. (ih)