EHSV info

Dne 18. července se 18. plenárního zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) zúčastnila finská ministryně sociálních věcí a zdravotnictví Aino-Kaisa Pekonen, která představila program finského předsednictví EU. Tento program se specificky zaměřuje na udržitelnost a dobré životní podmínky občanů. Paní Pekonen rovněž prohlásila, že mezi další priority předsednictví patří i prosazování právního státu a hodnot EU. 

Předseda EHSV Luca Jahier na úvod k projevu Aino-Kaisy Pekonen pohovořil o hlavních výzvách, které finské předsednictví EU musí řešit. Uvedl, že „za účelem provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 bude nutný ucelený přístup, jenž vyžaduje, aby byly hospodářské a sociální výzvy řešeny společně.“ Paní Pekonen na to zareagovala: „Finsko chce přispět k budoucnosti EU, který by měla být udržitelná ze sociálního, ekonomického a ekologického hlediska.“

Čelní postavení EU v boji proti změně klimatu je tedy pro finské předsednictví klíčovou prioritou. Za tímto účelem hodlá – v souladu s požadavky Evropské rady – dospět do konce roku 2019 k dohodě ohledně hlavních prvků dlouhodobého plánu, v němž se EU zaváže k dosažení klimatické neutrality.

Finské předsednictví rovněž zintenzivní dialog nejen s globálními subjekty, ale také s dalšími institucemi a partnery v rámci EU. Paní Pekonen na závěr prohlásila: „Dialog se sociálními partnery je jednou z priorit finského předsednictví. EHSV plní klíčovou úlohu a jsme potěšeni, že připravuje důležitá stanoviska, která jsou v souladu s našimi návrhy.“ (dgf)

Na plenárním zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) proběhla diskuze s Connym Reuterem, spolupředsedou styčné skupiny EHSV pro evropské organizace a sítě občanské společnosti.

Pan Reuter prezentoval závěry a doporučení ze Dnů občanské společnosti 2019, které se konaly v polovině června v Bruselu a zabývaly se udržitelnou demokracií. Rovněž hovořil o úloze styčné skupiny, která vznikla v roce 2004 a je jediným orgánem v rámci EU, jenž byl zřízen proto, aby zajišťoval stálý dialog mezi orgány a institucemi EU a evropskou sítí organizací občanské společnosti na úrovni EU.

„Musíme podpořit občanský dialog o progresivní a inkluzivní Evropě,“ prohlásil pan Reuter před plenárním shromážděním a zdůraznil, že skupina hraje důležitou úlohu, neboť poskytuje unijní pohled na zásadní otázky a politiky a přesahuje zájmy jednotlivých států.

Předseda EHSV Luca Jahier vyzdvihl kvalitní práci styčné skupiny EHSV: „Snažíme se budovat mosty a nikoli zavírat dveře. Musíme společně pracovat na lepší Evropě,“ zdůraznil.

Na znamení své úzké spolupráce styčná skupina a EHSV každý rok organizují Dny občanské společnosti s cílem zdůraznit přínos organizací občanské společnosti k budování Evropské unie, která více odpovídá očekáváním občanů. Jednalo se o desátý ročník této akce. Pan Jahier uvedl, že Dny občanské společnosti se staly jednou ze stěžejních akcí Výboru. V červnu se akce zúčastnilo více než 250 účastníků. (ll)

EHSV podporuje akční plán EU pro baterie, který vypracovala Evropská komise, zdůrazňuje však, že vyžaduje větší podporu a rychlé provedení.

Reálně hrozí, že velmi velká část evropského automobilového průmyslu přesune svou výrobu do oblastí, které jsou blízko výrobnám bateriových článků, zejména do Asie. EHSV ve svém stanovisku, které vypracoval Colin Lustenhouwer a jež bylo přijato na červencovém plenárním zasedání, vyjadřuje podporu strategickému akčnímu plánu pro baterie, který připravila Evropská komise, varuje však, že vyžaduje vylepšení a že musí být proveden rychle, aby se zabránilo možnému odlivu evropských automobilových továren mimo EU.

„Jde o hodně. Je řeč o zhruba 13 milionech evropských pracovníků v tomto odvětví,“ uvedl pan Lustenhouwer. „Je zřejmé, že tvůrci politik, vědci a podniky vnímají situaci velmi naléhavě. Uvědomují si, že je pozdě, nebo dokonce příliš pozdě. Potřebujeme účinné a bezpečné baterie šetrné k životnímu prostředí.“

Bez baterií si náš každodenní život nelze představit. EU v současnosti zaostává v oblasti vývoje i výroby a je závislá na zemích mimo EU, zejména na asijských zemích. V první zprávě o pokroku v provádění strategického akčního plánu pro baterie, která byla zveřejněna v dubnu 2019, Komise uvádí, že byla zahájena řada kroků k vybudování důležitého odvětví baterií v EU. V nadcházejících letech je však v EU třeba udělat pro rozvoj tohoto odvětví mnohem více a je třeba se zaměřit na investice a inovace. (mp)

Doposud byla opatření na podporu rozvoje oběhového hospodářství v Evropě zaměřena na výrobu a motivovala průmyslová odvětví k zavádění oběhových obchodních modelů a k uvádění oběhových alternativ na trh. Podle červencového stanoviska EHSV nyní dozrál čas k tomu, aby se spotřebitelé zapojili a aby měli možnost činit v každodenním životě rozhodnutí o udržitelném nakupování.

V tomto stanovisku, které nese název Spotřebitelé v oběhovém hospodářství, požaduje Evropský hospodářský a sociální výbor strategickou změnu, díky níž by se spotřebitelé stali jádrem veřejných politik v oblasti oběhového hospodářství na všech úrovních správy věcí veřejných v Evropě.

V první fázi oběhového hospodářství plnili spotřebitelé pouze funkci městského obyvatelstva aktivního v oblasti recyklace odpadů z domácností a důraz se kladl na podniky. EHSV poukazuje na to, že iniciativy Evropské komise byly zaměřeny na regulaci a výrobu, na zvýšení míry recyklace a zavádění koncepce ekodesignu.

„Nyní nastal čas, aby oběhové hospodářství 2.0 zapojilo i spotřebitele,“, říká zpravodaj stanoviska EHSV Carlos Trias Pintó a naléhá na Komisi, aby se v rámci svých nadcházejících iniciativ ujala role průkopníka změn.

Tato druhá fáze bude podle něj záviset na informování spotřebitelů. Informování a vzdělávání jsou klíčovými faktory nasměrování spotřebitelů ke vzorcům oběhového chování. Proto je třeba zavést vzdělávání a celoživotní učení a poskytovat spotřebitelům co nejobjektivnější informace.

EHSV prosazuje dobrovolné označování, jež by tvořilo přechod k povinnému označování. Na označení výrobků musí být uvedena jejich sociální a ekologická stopa – tj. informace týkající se snižování emisí, zachování biologické rozmanitosti, efektivního využívání zdrojů nebo nepoužívání součástek s velkým dopadem na životní prostředí, odhadované trvanlivosti, možností získat náhradní díly a možností oprav.

Ačkoli informování a vzdělávání může významně pomoci nasměrovat spotřebitele k ekologickým a opravitelným výrobkům s dlouhou životností, mnoho lidí si je nebude moci dovolit. EHSV se domnívá, že určitou pobídkou by mohlo být to, kdyby členské státy přijaly model odměn a místní správní orgány využívaly zadávání veřejných zakázek k podpoře udržitelných dodavatelů. (dm)