EHSV info

Evropský hospodářský a sociální výbor jakožto zástupce občanské společnosti uspořádal ve svých prostorách dvoudenní „panel evropských občanů“ (5. a 6. května), jehož se zúčastnilo přes sto občanů odrážejících rozmanitost 27 členských států (s výjimkou Spojeného království).

Tuto akci podnítila Evropská komise z iniciativy francouzské vlády v partnerství s Výborem, v jehož sídle tento historicky první panel proběhl.  

Účastníci panelové diskuse pohovořili o svých obavách a nadějích týkajících se budoucnosti Evropy a stanovili dvanáct hlavních otázek, které znepokojují evropské občany. Tyto otázky se vztahují na všechny oblasti života, jako je nezaměstnanost, vzdělávání, migrace, životní prostředí, klima, zdraví, obrana a bezpečnost. Stručně řečeno měl každý občan možnost se vyjádřit k budoucnosti Evropy.

Od 9. května bude dotazník, jenž se stal „celoevropským nástrojem“ a Evropská komise ho využila ke konzultaci, zpřístupněn na internetových stránkách pro všechny evropské občany za účelem summitu pořádaného v květnu 2019 v Sibiu. 

Předseda EHSV Luca Jahier zdůraznil jedinečnost tohoto projektu, který „nás má k tomu, abychom hledali směr cesty, po které jsme se vydali“, a také upozornil na to, že je důležité vést dialog na témata, která navrhují občané v Evropě. Předseda rovněž účastníky panelové diskuse ujistil, že na jejich názory bude brán ohled: „Bohatstvím našeho evropského prostoru je rozmanitost názorů a kulturní a jazykový kontext.“

Podle člena skupiny III Thierryho Libaerta musí panelová diskuse s evropskými občany pokračovat i po té, co se přesune z Bruselu. Musí proběhnout všude tam, kde se setkají zájemci, a členové EHSV v tomto projektu musí pokračovat ve svých členských státech.

Myšlenka uspořádat panelovou diskusi s evropskými občany vznikla na zasedání EHSV v únoru 2018. Paní Nathalie Loiseau, francouzská ministryně pro evropské záležitosti, která byla pozvána na plenární zasedání Výboru, prezentovala proces evropských konzultací, jenž navrhl prezident Macron. V této souvislosti Georges Dassis (odstupující předseda EHSV) a Luca Jahier (předseda nastupující do funkce) navrhli, aby se Výbor okamžitě do tohoto procesu aktivně zapojil, a poukázali na úspěšné výsledky konzultací, které Výbor uspořádal v roce 2017 v členských státech v rámci bílé knihy o budoucnosti Evropy J.-C. Junckera. (ehp)

EHSV ve svém stanovisku Hospodářská a sociální soudržnost a evropská integrace zemí západního Balkánu, jež bylo přijato na plenárním zasedání dne 19. dubna, poukazuje na to, že rozšíření EU a především šíření demokratických hodnot EU a jejích právních norem v oblasti západního Balkánu je v zájmu jak zemí tohoto regionu, tak Unie.

„Je zásadně důležité, aby byl vstup západního Balkánu do EU i nadále prioritou EU,“ prohlásil zpravodaj stanoviska EHSV Andrej Zorko. „Prosazování hodnot EU v tomto regionu zaručuje bezpečnost a stabilitu a posiluje sociální a hospodářský rozvoj, stejně jako demokracii a právní stát v těchto zemích. A to zase znamená stabilitu a bezpečnost pro EU. Je velice důležité, aby občanská společnost i sociální partneři plnili v tomto procesu aktivní úlohu.“

Mezi problémy, jimž čelí země západního Balkánu, lze jmenovat korupci, organizovaný zločin, celkové oslabení státních orgánů a právního státu a diskriminaci menšin. I když jejich hospodářství stále roste, patří těchto šest zemí stále k nejchudším v Evropě. Odhaduje se, že úplné sblížení s životní úrovní v EU může trvat až 40 let. EHSV se proto domnívá, že by Evropská komise měla vytvořit specifické programy pro rychlejší sociální a hospodářskou konvergenci západního Balkánu.

„EHSV konstatuje, že proces přistoupení k EU je v zemích západního Balkánu i nadále hlavní motivací k reformám,“ uvedl Dimitris Dimitriadis, spoluzpravodaj stanoviska EHSV. „EHSV upozorňuje na to, že se věnuje málo pozornosti hospodářským a sociálním dopadům prováděných reforem, neboť v úrovni hospodářského a sociálního zajištění občanů členských států EU a kandidátských zemí panují velké rozdíly. EHSV tedy doporučuje, aby v rámci posuzování plnění kritérií pro členství v EU byla hodnocena i sociální, hospodářská a územní soudržnost.“ (sg)

Stanovisko EHSV vyzývá k silné průmyslové a výrobní politice založené na reciprocitě.

„Evropská komise musí přijmout silnou průmyslovou a výrobní politiku založenou na reciprocitě, jinak evropské odvětví námořních technologií nebude schopno konkurovat asijským loděnicím,“ varoval Marian Krzaklewski, zpravodaj stanoviska EHSV ke strategii LeaderSHIP, jež bylo přijato na plenárním zasedání Výboru dne 19. dubna. 

EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzívnila provádění strategie LeaderSHIP 2020 a předložila klíčová doporučení pro novou strategii v tomto odvětví LeaderSHIP 2030.

„Evropa musí k loďařskému průmyslu a výrobě námořních zařízení zaujmout konkrétní postoj. Po vzoru Číny, USA, Japonska a Jižní Koreje musí evropské rozhodovací orgány k tomuto odvětví přistupovat jako k odvětví, jež má v rámci evropského hospodářství strategický význam,“ zdůraznil spoluzpravodaj Patrizio Pesci.

Tento přístup musí zahrnovat:

• globální dohodu v rámci OECD, která stanoví zásady kontroly dotací a případně i cenové kázně;
• reciprocitu mezi Evropou a třetími zeměmi jakožto určující zásadu dvoustranných i mnohostranných obchodních jednání;
• konkrétní finanční nástroj, který by posílil investice do tohoto odvětví s vysokým kapitálovým rizikem, atd.

Evropské odvětví námořních technologií je pro Evropu klíčovým průmyslovým odvětvím, avšak čelí řadě problémů, a to především kvůli protekcionistické politice jihoasijské konkurence.

Přibližně 300 evropských loděnic zaměstnává 200 000 osob a dosahuje ročního obratu zhruba 31 miliard EUR. Námořní zařízení vyrábí a dodává přibližně 22 000 velkých společností a malých a středních podniků, které tak vytvářejí roční obrat ve výši přibližně 60 miliard EUR. Zaměstnávají přímo více než 350 000 osob a jejich podíl na světovém trhu činí asi 50 %. (sma)

EHSV vyzývá k tomu, aby byly na provádění evropského pilíře sociálních práv poskytnuty dostatečné finanční prostředky. Aby se sociální pilíř stal realitou, je zapotřebí dosáhnout zlepšení v členských státech a pevného závazku, pokud jde o rozpočet, investice a běžné výdaje.

Postupné provádění pilíře vyžaduje nejenom odhodlání členských států, ale rovněž aktivní ztotožnění, odpovědnost a účast všech dalších zapojených zainteresovaných subjektů a náležitá finanční opatření, která toto odrážejí.

„Ve financování sehraje klíčovou úlohu větší flexibilita rozpočtových pravidel EU pro veřejné financování, plné využití evropských strukturálních fondů a spravedlivé zdanění,“ uvedla Anne Demelenne (skupina Zaměstnanci, BE), zpravodajka stanoviska k tomuto tématu.

EHSV je přesvědčen, že náležité sociální investice budou zásadní pro zajištění schopnosti členských států naplnit vytyčené cíle. Prostor pro náležité výdaje by mohl být vytvořen v rámci členských států a s pomocí programů na úrovni EU. Stávající evropské nástroje by měly být použity na podporu veřejných investic v členských státech. 

Anne Demelenne prohlašuje: „Zásady sociálního pilíře a potřeba jeho provádění by měly představovat jedno z hlavních témat nadcházejících jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie pro období po roce 2020. V souladu s Evropským parlamentem naléhavě vyzýváme, aby byla současná 1% horní mez pro výdaje EU zvýšena.“

Větší míře veřejných investic v rámci členských států by rovněž mohly napomoci odpovídající daňové politiky a nastavení zlatého pravidla veřejných investic se sociálním cílem. EHSV se domnívá, že kromě vnitrostátních veřejných prostředků a prostředků EU by mohly být v některých oblastech přínosné i investice soukromého sektoru. (jk)

EHSV je pevně přesvědčen, že v tomto kritickém momentě není HMU stále ještě dostatečně odolná a stabilní, aby mohla efektivně čelit budoucím krizím. Jakožto zastánce dokončení HMU naléhá na vedoucí činitele, aby pohotově dospěli k širší politické dohodě o tom, jak dosáhnout prohloubené a skutečné HMU, která je konečným cílem.

„Další kroky ohledně HMU se musejí zakládat na společném postoji všech členských států, v současné politické debatě však zjevně chybí společná strategická vize,“ uvedl zpravodaj posledního stanoviska EHSV k balíčku předpisů o HMU, jejž předložila Evropská komise, Mihai Ivaşcu.

Stefano Palmieri, předseda specializované sekce ECO a spoluzpravodaj tohoto stanoviska, řekl: „Dokončení HMU si žádá pevné politické odhodlání, efektivní řízení a lepší využívání dostupných financí. Je nutné vytvořit nové finanční nástroje pro předcházení krizi a vyvažování procyklických opatření.“

EHSV ve svém stanovisku mj. jasně uvádí, že nový Evropský měnový fond nesmí fungovat jako zlatý padák. Jeho úloha by měla spočívat spíše v předcházení bankovním krizím, podpoře hospodářského rozvoje a absorpci otřesů.

EHSV dále doporučuje zahrnout do rozpočtu EU nově navrhované rozpočtové nástroje, tj. funkci makroekonomické stabilizace pro eurozónu a specializovaný konvergenční nástroj pro členské státy, které jsou na cestě k přijetí eura.

Výbor vydal v odpovědi na návrhy Komise zvláštní stanovisko Podpora strukturálních reforem v členských státech.

EHSV v tomto stanovisku mj. navrhuje, aby byla vypracována jasná strategie pro program na podporu strukturálních reforem a aby bylo zvýšeno jeho finanční krytí, aniž by však došlo ke snížení rozpočtů jiných, stejně důležitých fondů.

Více informací naleznete na naší internetové stránce. (jk)

Přímé zahraniční investice jsou důležitým zdrojem pro růst, zaměstnanost a inovace a odjakživa představují zásadní faktor, který podporuje hospodářský a sociální rozvoj v EU. Mohou však také ohrozit národní bezpečnost, a proto je nutné zavést odpovídající rámec pro jejich prověřování.

„Zahraniční investice do klíčových technologií a do citlivé infrastruktury, například v oblasti zásobování energií a vodou a v oblasti finančních služeb, musí být kontrolovány,“ prohlásil Christian Bäumler, zpravodaj stanoviska EHSV k tématu prověřování přímých zahraničních investic, které EHSV přijal na svém plenárním zasedání dne 19. dubna.  Prověřování investic do podniků, které mají strategický význam pro národní bezpečnost a veřejný pořádek v EU, je kusé a nekoordinované. Ne všechny členské státy zavedly prověřovací postupy – v zemích, které takové mechanismy nemají, se tyto investice neprověřují. EHSV zdůraznil, že systém na úrovni EU musí odstranit rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a současně zaručit ochranu národních a evropských zájmů.

V uplynulých deseti letech investice ze třetích zemí v EU vzrostly, přičemž většina těchto investic pochází z USA, Kanady, Švýcarska a dále z Brazílie, Číny a Ruska. Panují obavy, že někteří zahraniční investoři, zejména pak státní investoři, chtějí koupit evropské podniky, jež disponují klíčovými technologiemi, a investovat do strategických průmyslových odvětví, infrastruktury a dalších aktiv, která jsou důležitá pro bezpečnost členských států i celé EU.

EHSV uvítal Komisí navrhované nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do EU, poukázal však na to, že ještě není znám celý rozsah problému, neboť Komise neprovedla podrobné posouzení dopadu investičních toků.

„Navrhovaný celounijní mechanismus prověřování představuje krok vpřed, nedokáže však ještě plně ochránit zájmy EU a jejích členských států. V tom případě nesmí být tento systém v této fázi zatěžující ani časově či finančně náročný,“ uvedl spoluzpravodaj EHSV Gintaras Morkis. (sg)

EHSV velmi podporuje cíle energetické unie a nabádá společnost v EU, aby plně převzala svůj díl odpovědnosti za tento projekt. Energetická unie je důležitá nejen pro sektorové politiky, jako je energetika, doprava a klima, ale nabízí i řadu příležitostí k tomu, aby se Evropa stala demokratičtější, soudržnější, konkurenceschopnější a spravedlivější. Pro tento účel je zcela zásadní účinný dialog o energetice s organizovanou občanskou společností na úrovni EU a jednotlivých členských států a na regionální a místní úrovni.

Toni Vidan a Christophe Quarez ve stanovisku EHSV přijatém na dubnovém plenárním zasedání hodnotí pokrok, jehož bylo dosaženo na cestě k vytvoření energetické unie EU, a to v návaznosti na třetí zprávu Evropské komise o tomto tématu z listopadu 2017.

Organizovaná občanská společnost musí být aktivně a trvale zapojována. Předpokladem účinného dialogu o energetice je, aby všechny orgány EU a jejich členové, ať už v Bruselu nebo na místě v členských státech, vyvinuli společné úsilí s cílem debatovat o výhodách a otázkách souvisejících s energetickou unií, zapojit občany do přípravy plánů transformace energetiky a uspořádat veřejné diskuse o tom, jak si lidé představují budoucnost energetiky v Evropě.

Výbor navrhuje praktická řešení pro překonání stávajících překážek: Sociální pakt pro transformaci energetiky motivovanou občany, Evropskou energetickou informační službu, Evropský fond pro přizpůsobení se transformaci energetiky a zelený program Erasmus Pro. (mp)

EHSV podporuje Komisi v jejím úsilí snížit rozdíly v odměňování žen a mužů, které činí v EU 16,3 %, navrhuje však další opatření. Mimořádný důraz se při tom má klást na potírání zakořeněných sociálních a kulturních stereotypů, které jsou u žen určující pro volbu vzdělání a povolání.

EHSV ve svém stanovisku kakčnímu plánu Komise pro boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů vyzdvihl také důležitost transparentnosti odměňování a auditů odměňování v podnicích. Vyzval rovněž Komisi, aby začala shromažďovat individualizované údaje a umožnila tak vypracování přesnějších statistik o chudobě u žen, která je často zastírána, protože údaje se shromažďují za domácnosti, nikoli za jednotlivé osoby.

Přesnější údaje o mzdách by umožnily vést informovanější kolektivní vyjednávání, která jsou nesmírně důležitá.

„V této souvislosti musí mít rozhodující úlohu sociální partneři, neboť lepší uplatňování sociálního dialogu o 1 % sníží podle odhadů rozdíl v odměňování žen a mužů o 0,16 %,“ říká zpravodajka Anne Demelenne.

Podle spoluzpravodajky stanoviska paní Vladimíry Drbalové by se dosáhlo značného pokroku tím, kdyby ženy začaly pracovat v odvětvích s vyššími platy, jako je věda, IKT, doprava či stavebnictví.

EHSV rovněž tvrdí, že významnou úlohu musí hrát členské státy, které by měly zvýšit počet zařízení péče o děti a starší osoby, a zajistit tak lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Nepřinese-li úsilí Komise do konce roku 2019 žádné výsledky, mohl by EHSV uvažovat o tom, že ji vyzve k přijetí závaznějších opatření, jejichž součástí by mohly být sankce. (ll)

Evropská energetická unie vyžaduje silnější a propojené evropské energetické sítě. Evropské energetické systémy mohou dosáhnout svého cíle – poskytovat lidem v Evropě konkurenceschopným způsobem cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii – pouze tehdy, pokud budou evropské energetické sítě dobře rozvinuty a integrovány.

EHSV ve svém stanovisku, jež bylo přijato na dubnovém plenárním zasedání a které vypracoval Andrés Barceló Delgado, vítá sdělení Komise o posílení evropských energetických sítí a zdůrazňuje skutečnost, že finanční podpora poskytovaná z Nástroje pro propojení Evropy umožňuje stále více projektů v celé EU.

„Čeká nás ještě hodně práce,“ prohlásil pan Barceló Delgado. „Řadě členských států se nepodaří dosáhnout do roku 2020 cíle 10% propojení. Příčiny těchto selhání (složité administrativní postupy, dopady politik, financování, nedostatečná podpora ze strany veřejnosti) se tedy musí náležitě řešit, neboť by mohly ohrozit dosažení cílů do roku 2030,“ pokračoval.

EHSV tedy v zájmu řešení některých přetrvávajících problémů předkládá několik doporučení, jejichž cílem je provést lepší analýzy, plně zapojit zúčastněné strany v ranější fázi a navýšit rozpočet. (mp)

Systémy učňovské přípravy by měly být formovány s aktivním zapojením přímo dotčených osob, tj. samotných učňů a jejich organizací. To je hlavní výhrada EHSV k navrhovanému rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, o kterém se však EHSV jinak domnívá, že přispěje ke zvýšení standardů napříč EU.

Organizace mládeže a rodičů, studentské svazy a samotní učni nejsou tradičně považováni za přirozené zúčastněné strany vývoje učňovské přípravy, ale jsou hlavními příjemci těchto systémů, a proto by měli být zapojeni do jejich navrhování, správy a provádění, tvrdí EHSV ve stanovisku k návrhu doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, které bylo přijato 19. dubna.

Zásadně důležité je zapojit sociální partnery, jak to činí návrh, ale význam má také získání podpory těchto dalších klíčových skupin, tvrdí EHSV, který k formulaci svého postoje využil odbornosti Evropského fóra mládeže.

Učňovská příprava však nemůže vyřešit nezaměstnanost. Může sice zlepšit šance lidí na nalezení zaměstnání, ale nezaměstnanost je složitý problém, k němuž se musí přistupovat z různých úhlů, zdůrazňuje EHSV.

EHSV celkově návrh vítá, jelikož se v něm uvádí společné chápání toho, co představuje kvalitní učňovskou přípravu, a definují její klíčové prvky: písemná smlouva, pravidla odměňování, čas strávený na pracovišti, sociální ochrana, bezpečnost a zdraví při práci atd.

Vítaným ustanovením je podpora malých a středních podniků při zajišťování kvalitní učňovské přípravy a plus podle EHSV představuje i nadnárodní mobilita pro učně.

EHSV nabízí, že bude sledovat zavádění nového rámce v členských státech z pohledu organizované občanské společnosti.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) žádá Evropskou komisi, aby byla při zlepšování přístupu spotřebitelů k novým, čistším a cenově dostupným formám mobility přísnější a aby zavedla větší finanční podporu veřejné dopravy. Stanovisko Výboru Jak dosáhnout nízkoemisní mobility, jež bylo přijato na plenárním zasedání konaném minulý týden, se vyslovilo k návrhu Komise na účinné snížení emisí skleníkových plynů způsobených silniční dopravou.

EHSV upozorňuje na obecný, technologicky neutrální přístup stanovený Komisí, kterého se však podle zpravodaje Ulricha Samma navrhované iniciativy v plném rozsahu nedrží. Výbor proto doporučuje přijmout flexibilnější přístup místo například pevných prahových hodnot emisí nebo cílů pro zadávání veřejných zakázek. Také zdůrazňuje, že kromě zaměření na nové technologie, jako jsou elektrická vozidla, by Evropská komise měla rovněž zvážit značný potenciál ke zlepšení stávajícího vozového parku. (ia)

Šest let po zavedení evropské občanské iniciativy a v návaznosti na opakovaně vyjadřovanou konstruktivní kritiku a požadavek, aby byla tato iniciativa vylepšena – zejména ze strany Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a dalších orgánů –, Evropská komise konečně navrhla změny tohoto významného nástroje participativní demokracie.

Na sedmém Dni evropské občanské iniciativy, který pořádá EHSV, představil první místopředseda Komise Frans Timmermans nejdůležitější změny, k nimž patří snížení věkové hranice z 18 na 16 let a zjednodušení požadavků ohledně údajů potřebných k podepsání iniciativy.

Den evropské občanské iniciativy byl letos zaměřen na téma Spolupráce, a to s cílem vyzdvihnout význam spolupráce a společné odpovědnosti při prosazování aktivního občanství.

Předseda EHSV Georges Dassis uvítal iniciativu Komise jakožto výrazný posun vpřed, co se týče zjednodušení a snížení byrokratické zátěže, vyjádřil však politování nad tím, že ve stávajícím návrhu nebyla posílena navazující činnost. „Úspěšné evropské občanské iniciativy musí podnítit dialog a odpovídající následné kroky na úrovni EU,“ zdůraznil.

Nový předseda EHSV Luca Jahier ve svém hlavním proslovu vyzdvihl význam článku 11 Smlouvy o EU, který evropským orgánům ukládá právní povinnost vést konzultace a udržovat dialog s občanskou společností a občany. „Řádně fungující evropská občanská iniciativa by měla posílit postavení občanů – měla by jim dát prostor, aby vyjádřili svůj názor, a také pocit sounáležitosti a identity a měla by jim pomoci opět získat důvěru a znovu si uvědomit, že evropský projekt je postaven na solidaritě. EHSV proto evropskou občanskou iniciativu vždy výrazně podporoval.“

V rámci tří workshopů se účastníci shodně vyslovili pro to, aby EU byla participativnější, a vyzvali vedoucí představitele na evropské a vnitrostátní úrovni, aby naslouchali svým občanům. (sma)

Cillian Lohan, člen Evropské platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství a člen EHSV, uvedl během slyšení na téma Strategie EU pro plasty v oběhovém hospodářství, které EHSV uspořádal, že k uskutečnění této transformace nebudou stačit pouze technologie, nýbrž současně bude nutné celkově změnit naše zvyklosti. Vyjádřil přesvědčení, že tuto změnu zvyklostí můžeme podpořit, nabídneme-li vhodné a cenově dostupné alternativy. Zamyšlení se nad naším spotřebitelským chováním bude mít zásadní význam pro to, čeho budeme moci dosáhnout v budoucnu. Ohledně nezbytného přechodu k oběhovému hospodářství prohlásil, že v souvislosti s nadměrnou spotřebou a plýtváním se jeví nutné přejít od pojetí zaměřeného na „spotřebitele“ k pojetí zaměřenému na „uživatele“.

O těchto důležitých otázkách diskutovala řada expertů z různých oborů a hlavní závěry budou jakožto relevantní příspěvek občanské společnosti využity v připravovaném stanovisku EHSV, které se výše uvedenou strategií a směrnicí zabývá.

skupina Zaměstnavatelé v EHSV

Plenární shromáždění Evropského hospodářského a sociálního výboru si minutou ticha připomnělo 75. výročí povstání ve varšavském ghettu, které bylo nejrozsáhlejší ozbrojenou židovskou vzpourou během 2. světové války.

Členové EHSV si při této příležitosti připnuli žluté narcisy z papíru, jež na toto povstání upomínají. V tentýž den byly podobné papírové symboly rozdávány ve varšavských ulicích v Polsku.

„Je paradoxní, že čím déle Evropané žijí v míru a prosperitě, tím méně si pamatují, co bylo obecným cílem vytvoření Evropské unie. Zakladatelům EU šlo o to, zamezit navždy válkám,“ zdůraznil předseda skupiny Zaměstnavatelé Jacek P. Krawczyk, na jehož podnět tento vzpomínkový akt proběhl. „Tyto žluté narcisy ztělesňují nejenom oběti války. Jsou rovněž symbolem vzdoru vůči jakémukoli pokusu rozštěpit lidské společenství, postavit mezi lidi zeď, rozdělit je na základě jejich původu,“ dodal.

Jean-Pierre Haber, zakládající člen Evropského židovského informačního střediska (CEJI), vyzval ve svém projevu k tomu, aby všichni představitelé evropské občanské společnosti podnikli kroky s cílem zajistit, že budou všichni Evropané moci žít ve svobodné a mírové Evropě.

Historikové odhadují, že v průběhu povstání a brutální likvidace ghetta, které trvaly přes 20 dní, bylo 7 000 Židů zastřeleno na místě, 7 000 jich bylo převezeno do vyhlazovacího tábora v Treblince a 36 000 bylo deportováno do pracovních táborů. (lj)

Dne 18. dubna se předsedou skupiny III na funkční období 2018–2020 oficiálně stal Arno Metzler.

Od roku 1983 měl svou vlastní právní praxi v Německu a od roku 2002 rovněž zastupoval německá svobodná povolání v EHSV. Předtím, než se stal předsedou skupiny, vykonával funkci místopředsedy pověřeného malými a středními podniky, svobodnými povoláními a jednacím řádem.

Jakožto velmi proevropsky založený člověk hluboce věří v přínos EU coby doplňující úrovně správy a identity. Domnívá se, že je vrcholně důležité věnovat velké úsilí propagaci Evropy a jejích hodnot, jako je tolerance, pluralita a inkluze.

Vzhledem k tomu, že různorodost je silnou stránkou naší skupiny, bylo jedním z jeho prvních rozhodnutí změnit název ze skupiny Různé zájmy na skupinu Různorodá Evropa – „nový název, který je jasnější, přitažlivější a odráží hrdost na naši různorodost“.

Jednou z hlavních priorit jeho funkčního období bude bojovat proti předsudkům a populismu odpovědností a různorodostí. Bylo zadáno vypracování studie o nárůstu populismu v nemetropolitních oblastech, která EHSV umožní lépe pochopit faktory, jež mají vliv na přitažlivost populismu pro veřejnost, a způsoby, jakými se organizace občanské společnosti snaží s ním bojovat, přičemž pak bude možné lépe podpořit jejich činnosti. Zjištění této studie budou představena na konferenci skupiny, která se bude konat v říjnu v Rakousku. Pan Metzler se během svého funkčního období zaměří i na boj proti předsudkům a podporu různorodosti prostřednictvím vzdělávání.

V následujících dvou a půl letech ho při práci bude podporovat sedm nově zvolených místopředsedů: B. MILTOVIČA (Lotyšsko), K. BALON (Polsko), S. BOLAND (Irsko), A. GAJDOSIK (Rakousko), M. MACIULEVIČIUS (Litva), P. TRANTINA (Česká republika), I. VARDAKASTANIS (Řecko).(ih)

 skupina Zaměstnanci

Statistiky o zaměstnanosti neustále zaplňují titulky. Téměř stejně důležité jako počet zaměstnaných jsou však i podmínky, za nichž tito lidé pracují. To je důležité zejména z hlediska nedávného vývoje na trhu práce a nárůstu nestandardních smluv, kdy bylo například zapotřebí, aby Evropský soudní dvůr rozhodl, že řidiči společnosti Uber jsou zaměstnanci a nikoli osoby samostatně výdělečně činné.

Pojem „pracovní podmínky“ zahrnuje mnoho rozměrů, od mzdy, pracovní doby, zdraví a bezpečnosti až po benefity, specifické úkoly atd. Zahrnuje i „zkušební doby“, které v některých případech již neslouží svému účelu, ale jsou spíše jednoduchým způsobem, jak získat levnou a flexibilní pracovní sílu. Pro pracovníky je však i nadále důležité, aby předem znali tyto podmínky a rozuměli jim – ne vždy tomu tak je – a aby byli upozorněni na jakoukoli změnu co nejdříve, a jejich situace tak byla předvídatelná.

Evropská komise proto navrhuje nařízení, které by vytvořilo koherentní rámec pro právo pracovníků na tyto informace. Tento návrh však vyvolává i nadále některé otázky, například ohledně rozsahu definice „pracovníků“. Rychle se vyvíjející trh práce přináší množství „nových forem práce“, jako je práce na poukaz nebo práce v rámci platforem, a příslušní pracovníci s nestandardními pracovními smlouvami pak nejsou zahrnuti do tradiční definice zaměstnance.

Neomezuje se to však jen na „nové formy práce“, nestandardní smlouvy, jako jsou smlouvy na nulový počet hodin, a vyslaní pracovníci a pracovníci v cizí domácnosti existují už dlouho, předvídatelnost pracovních podmínek většiny z těchto pracovníků je jen velmi malá, a v praxi proto mají velmi špatnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Předvídatelnost také umožňuje nalézt rovnováhu mezi prací a studiem nebo vykonávat další práci na částečný úvazek.

Ve všech těchto případech je klíčem k zajištění řádných pracovních podmínek kolektivní vyjednávání a odkaz na něj v návrhu je vítán. Vzhledem k tomu, že se zejména v souvislosti s rozšířením nových forem práce vyskytují tyto „flexibilní“ podmínky stále častěji, je třeba stanovit jasné a inkluzivní definice pracovníků a zaměstnanců, aby bylo zajištěno, že přísná ustanovení v zájmu pracovníků nebudou novými formami práce jednoduše obcházena a že nové skutečnosti (jako například celoživotní učení a s ním související odborná příprava hrazená zaměstnavatelem) nebudou pro pracovníky znamenat další zátěž.