Členské státy EU by měly zvýšit veřejné investice do celoživotního učení, a to zejména do vzdělávání dospělých. Zároveň by měly vyčlenit více finančních prostředků na vzdělávání v neformálním i informálním prostředí, kde mohou účastníci vzdělávání rozvíjet dovednosti sociálnějšího rázu, jako je kritické myšlení a týmová práce, nebo charakterové rysy, jako je vedení a zvídavost.

Čím dál více je zřejmé, že stejně jako základní gramotnost a digitální dovednosti budou lidé potřebovat i tyto sociální dovednosti, aby se mohli přizpůsobit dopadu celosvětového digitálního a technologického pokroku. Ten v současnosti mění svět práce a kvalifikační profily řady profesí tak rychle, že je často obtížné předvídat, jaké dovednosti budou v budoucnu zapotřebí.

To jsou závěry průzkumného stanoviska, které na žádost chorvatského předsednictví EU vypracoval EHSV. Výbor v něm rovněž vyzval členské státy EU, aby vyčlenily cílené finanční prostředky na trvalé prohlubování dovedností a změnu kvalifikace nejzranitelnějších skupin ve společnosti, a umožnily tak všem lidem bez rozdílu získávat nové dovednosti, jež budou odpovídat pracovním místům budoucnosti.

Zpravodajka stanoviska Tatjana Babrauskienė prohlásila, že pandemie COVID-19 jasně ukázala, že vzdělávání se dokáže velice rychle přizpůsobit novým okolnostem: „Po návratu k „normálnímu“ životu by se měla společnost z této zkušenosti elektronického učení poučit a nadále tyto přístupy a dovednosti rozvíjet a v dostatečné míře do nich investovat, aby byly k dispozici a přinášely užitek všem účastníkům vzdělávání bez ohledu na jejich sociální situaci.“

Spoluzpravodaj Pavel Trantina zdůraznil význam začlenění různých vzdělávacích prostředí do politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení s cílem podpořit individuální a jedinečný potenciál účastníků vzdělávání. EHSV vyzval orgány Unie a členských států, aby se těmito návrhy zabývaly a finančně je podpořily. (ll)