EU naléhavě potřebuje novou, ambiciózní a jasnou strategii do budoucna, která bude sladěna s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030, cíli udržitelného rozvoje a dalšími mezinárodními závazky. Její nedílnou součástí musí být politika soudržnosti. Tato nová strategie by rovněž poskytla vizi pro samotnou budoucí politiku soudržnosti. EHSV ve svém průzkumném stanovisku Budoucnost politiky soudržnosti naléhavě žádá, aby byly v rámci nových předpisů týkajících se politiky soudržnosti po roce 2020 vyhrazeny dostatečné prostředky a aby byla zaručena lepší účinnost a viditelnost této politiky.

EHSV ve svém stanovisku naléhavě žádá, aby konkrétní výzvy současnosti neupadly v zapomnění, a vyzdvihuje význam vytvoření politiky soudržnosti pro období 2021–2027. Politika, která obstojí i v budoucnu, by měla být otevřená všem regionům a poskytovat nezbytné nástroje k řešení budoucích výzev, jako je zavádění nových technologií, dosažení vysoké úrovně konkurenceschopnosti a řízení přechodu k udržitelnému rozvoji za současného vytváření kvalitních pracovních míst.

EHSV odmítá snížení rozpočtu v podobě, kterou navrhla Komise, neboť politika soudržnosti je hlavním pilířem pro přiblížení EU jejím občanům a pro zmírnění rozdílů mezi regiony EU a nerovností mezi lidmi. V této souvislosti a také s ohledem na nově se objevující výzvy by rozpočet měl zůstat přinejmenším na úrovni předchozího období.

Stanovisko rovněž zdůrazňuje, že je třeba účinněji informovat o dopadu politiky soudržnosti. Musí se tedy zásadním způsobem posílit stávající povinnosti týkající se propagace financovaných projektů, aby veřejnost zřetelněji vnímala přidanou hodnotu integrace EU obecně, a zejména politiky soudržnosti.

Podle EHSV může silný územní přístup, větší soudržnost a návaznost mezi unijními a vnitrostátními strategiemi a výraznější zjednodušení a zapojení občanské společnosti přispět k větší účinnosti této politiky. (jk)

 Na fotografii: celkový pohled na náměstí v polském Lubaczowě s budovami radnice, jež byly nedávno zrekonstruovány díky fondům EU