autor: skupina Zaměstnanci v EHSV

Neutuchající hrozba spočívající v šíření koronaviru a dramatické události v rámci uprchlické krize, k nimž momentálně dochází na hranicích mezi Tureckem a Řeckem, nám opět ukázaly, jak je nezbytné reagovat společně na evropské úrovni na problémy, které členské státy v žádném případě nemohou zvládnout samostatně. Nyní je více než kdy dříve zapotřebí, aby se evropské orgány nejenom dohodly na celounijních opatřeních a strategiích, ale především aby tyto iniciativy podpořily odpovídajícími prostředky.

Nová Evropská komise si zvolila motto „Unie, která si klade vyšší cíle“ a má velké ambice v sociální, environmentální a politické oblasti. Záměrem jejích návrhů, například těch na zavedení minimální mzdy v EU a Zelené dohody pro Evropu, je obnovit důvěru občanů v Unii díky tomu, že se budou řešit palčivé otázky a průmyslová a ekologická transformace bude prováděna ze sociálního, hospodářského a environmentálního hlediska co nejudržitelnějším způsobem. Aby bylo možné tyto cíle realizovat, měly by členské státy podle Evropského parlamentu do rozpočtu EU přispívat 1,3 % svého HND, což je v souladu s doporučeními EHSV a Výboru regionů. 

Jedná se o naprosté minimum potřebné k naplnění tohoto programu, které však bylo výrazně zredukováno v Radě – některé členské státy se pokoušejí srazit víceletý finanční rámec (VFR) na 1 % svého HND, čili ještě mnohem méně než skrovných 1,11 %, jež požaduje Komise. To by pravděpodobně znamenalo, že by bylo k dispozici méně prostředků na politiku soudržnosti (o 12 %) a na SZP (o 14 %), a z nových plánů a velkých ambicí by tak zbyla jen prázdná slova.

Snížení VFR, které je v současnosti navrhováno, by mohlo vést k tomu, že se Zelená dohoda pro Evropu mine účinkem, nebude možné uskutečnit zásadní opatření EU na podporu soudržnosti a Unie a její členské státy si nedokážou poradit se společnými výzvami. Je teď o to důležitější, aby si Evropský parlament neochvějně stál na svém a členské státy měly na paměti, že v Evropské unii nejde jen o peníze. V okamžiku, kdy se svět potýká se stále větším množstvím problémů a populisté využívají existujících nerovností ve svůj prospěch, nikomu nepomůže, jestliže se některé tradiční strany snaží prezentovat jako umírněně euroskeptické. (prp)