EHSV info

Aktivisté, kteří se 25. února zúčastnili Dne evropské občanské iniciativy, na základě svých zkušeností s organizací evropských občanských iniciativ varovali před tendencí požadovat od občanů, aby se vyjádřili, jakou Evropu by chtěli, a pak jejich názory ignorovat.

Zklamání, kterým si prošla první generace organizátorů, když absolvovali složitý proces zahajování evropských občanských iniciativ, sbírání jednoho milionu podpisů a jejich ověřování, , jen aby se následně dozvěděli, že nebude následovat žádné opatření , způsobilo podle aktivistů velké rozčarování.

Nová, zjednodušená pravidla, která platí od 1. ledna, spolu s lepší podporou pro organizátory, například prostřednictvím přepracovaného fóra evropské občanské iniciativy, pomohla zmírnit nechuť do dalších petic, což vedlo ke spuštění úctyhodných 16 nových evropských občanských iniciativ. Několik z nich na akci aktivně sbíralo podpisy.

Je však nezbytně nutné vyhnout se těm samým chybám při konferenci o budoucnosti Evropy.

Již nelze dále přehlížet stále důraznější požadavek lidí podílet se nejen na formulování agendy EU, ale i na samotném rozhodování.

Průzkum veřejného mínění, který na akci proběhl, ukázal, že velká většina zúčastněných si myslí, že je nezbytné, aby názory občanů měly skutečný dopad na rozhodovací proces EU, a to i mimo volby.

67 % dotázaných je přesvědčeno, že zapojení občanů na evropské úrovni musí být vždy jasně spjato s formálním rozhodovacím procesem.

69 % souhlasí s názorem, že konference podobné té o budoucnosti Evropy by neměly být jednorázovou záležitostí, ale měly by se konat pravidelně a vést k praktickým výsledkům.

71 % se domnívá, že otázkou budoucího zapojení občanů a demokratických reforem by se kromě zmíněné konference měl zabývat i občany iniciovaný konvent. Ten by měl začít i skončit celoevropským referendem.

Mimo to si 85 % dotázaných myslí, že probíhající evropské občanské iniciativy by měly být propagovány na vícejazyčné online platformě, kterou zřídí Evropská komise jako důležitý zdroj informací pro lidi, kteří se o konferenci o budoucnosti Evropy chtějí dozvědět více.

Vášnivou diskusi vyvolala otázka, jakou úlohu budou z hlediska budoucnosti demokracie, a zejména během konference o budoucnosti Evropy, hrát digitální technologie.

Předseda EHSV Luca Jahier připomněl trvalou hodnotu zastupitelské demokracie a zprostředkujících subjektů a zároveň zdůraznil dlouholeté neochvějné úsilí EHSV podpořit úspěch evropské občanské iniciativy, kterou považuje za cenný doplněk zastupitelské demokracie.

Dubravka Šuica, místopředsedkyně Evropské komise pro demokracii a demografii, která je zodpovědná i za konferenci o budoucnosti Evropy, zdůraznila odhodlání Komise „přiklonit se na stranu otevřené, avšak řádně regulované technologie“, využít její demokratický potenciál (otevřenost, schopnost reagovat, transparentnost, dostupnost), avšak zabránit nebezpečí, jež může představovat (z hlediska manipulace a bezpečnosti údajů).

Výsledky průzkumu, které neodráží pozici EHSV, ale pouze názory účastníků Dne evropské občanské iniciativy, jsou společně s dalšími informacemi o této akci k dispozici zde. (dm)

EHSV důrazně zopakoval svůj požadavek, aby víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 odpovídal 1,3 % hrubého národního důchodu EU-27. Tato výzva přichází v rozhodujícím okamžiku jednání o dohodě o příštím dlouhodobém rozpočtu EU. Evropská rada se přitom stále ještě nedohodla na svém postoji.

Při diskusi o aktuálním stavu jednání o VFR, kterou v únoru uspořádala sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost (ECO) s předsedou Rozpočtového výboru Evropského parlamentu Johanem Van Overtveldtem, vyzvali členové EHSV Evropský parlament, aby trval na ambiciózním rozpočtu EU. Vzhledem k současné politické a ekonomické nejistotě, globálním megatrendům, společenským výzvám a nové Zelené dohodě pro Evropu musí Evropská unie přijmout solidní rozpočet, který bude odpovídat opatřením, jež se chystá zavést.

„Je nezbytně nutné zajistit na období po roce 2020 koherentní VFR, který Evropské unii umožní zvládat nové výzvy, jako jsou nová Zelená dohoda, změny, jež přináší digitální ekonomika, nebo potřeba zachovat účinnou politiku soudržnosti,“ prohlásil předseda sekce ECO Stefano Palmieri.

Podle členů EHSV nyní Evropská unie více než kdy jindy potřebuje důvěryhodný a ambiciózní nový rozpočet, aby byla schopna naplnit očekávání lidí.

Jak však ve svém vystoupení upozornil Johan Van Overtveldt, není jisté, jak se jednotná podpora Evropského parlamentu, pokud jde o požadavek na dosažení 1,3 % HND, vyvine během dalších jednání s Radou. „Co však můžu říct s jistotou, je fakt, že Evropský parlament je pevně odhodlán vést o případném kompromisu tvrdá jednání,“ dodal dále. Parlament bude v každém případě trvat na tom, aby byl připraven nouzový plán, neboť nelze vyloučit, že se do 1. ledna 2021 nedospěje k dohodě, což by mělo nepříznivý dopad na včasné zahájení nových programů.

Závěrem řečníci vyzvali hlavy států a předsedy vlád, aby v rámci Evropské rady co nejdříve dosáhli takové dohody, s níž by mohl souhlasit i Evropský parlament.

Bližší informace naleznete ve stanovisku EHSV na toto téma. (jk)

EHSV podpoří úsilí Komise o sladění ambicí s opatřeními, aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality a aby se udržitelnost stala středobodem naší individuální a kolektivní odpovědnosti. Předseda EHSV Luca Jahier podpořil na plenárním zasedání dne 20. února 2020 v Bruselu letošní pracovní program Evropské komise a jeho zaměření na udržitelný rozvoj pro zelenější Evropu.

Luca Jahier při debatě s místopředsedou Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Marošem Šefčovičem zdůraznil, že EHSV vítá ambice obsažené v prvním pracovním programu Komise, jehož cílem je dosáhnout spravedlivé, klimaticky neutrální a digitální Evropy. „Plně podporujeme Zelenou dohodu pro Evropu, která je klíčem ke změně, a EHSV by proto chtěl zahájit trvalý dialog o udržitelném rozvoji,“ prohlásil.

Maroš Šefčovič s potěšením konstatoval, že hlavní priority pracovního programu Komise na rok 2020 se shodují s prioritami Výboru, konkrétně jde o digitální a klimatickou transformaci, výzvy související s demografickými změnami a potřebu zajistit, aby naše podniky a průmysl mohly i nadále inovovat a obstát v konkurenci v komplikovanějším globálním kontextu. „Pracovní program na rok 2020 bude nejen základem naší práce pro první rok funkčního období, ale rovněž vytyčí vizi, směr a tempo na příštích pět let a další roky. Jedná se o ambiciózní program zahrnující 43 politických cílů nebo souborů opatření,“ zdůraznil. (mp)

Evropský hospodářský a sociální výbor uspořádal konferenci na vysoké úrovni, na níž se setkali přední aktéři politiky v oblasti zdravotního postižení, aby jednali o nové strategii EU v této oblasti. Tato strategie je ve fázi přípravy a očekává se, že bude mít v nadcházejícím desetiletí výrazný dopad na všechny oblasti života milionů občanů EU se zdravotním postižením.

Cílem konference s názvem „Utváření agendy EU v oblasti práv osob se zdravotním postižením na období 2020–2030“ bylo předložit doporučení a návrhy EHSV k nové strategii a zároveň poskytnout příležitost k výměně názorů a informací, jež budou součástí rozsáhlých konzultací, které přispějí k přípravě a finalizaci strategie ze strany Evropské komise v prvních měsících roku 2021.

Nástup nové Komise a Parlamentu a nové rozpočtové programovací období jsou vhodnou příležitostí k vytvoření nové strategie pro osoby se zdravotním postižením. „EHSV předložil své stanovisko, a stal se tak první institucí, jež přispěla do diskuse, kterou na toto téma zahájila Komise,“ prohlásila na zahájení konference místopředsedkyně EHSV pro komunikaci Isabel Caño Aguilar.

Zpravodaj stanoviska EHSV Yannis Vardakastanis, který je rovněž předsedou Evropského fóra zdravotně postižených, při prezentaci návrhů EHSV uvedl: „Nová agenda by měla být komplexnější a ambicióznější než ta stávající.“

EHSV vyzývá k tomu, aby nová strategie byla plně v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a evropským pilířem sociálních práv. Plné provádění agendy by mělo být zajištěno tak, že členské státy budou prostřednictvím evropského semestru motivovány k tomu, aby samy vytvářely strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením.

Yannis Vardakastanis zdůraznil, že při vytváření a provádění politik v rámci této agendy je třeba naslouchat organizacím osob se zdravotním postižením.

Komisařka pro rovnost Helena Dalli uvedla, že Komise bude při přípravě nové agendy vycházet z výsledků probíhajícího hodnocení stávající strategie, a občanům se zdravotním postižením se tak díky nové agendě dostane v každodenním životě spravedlivějšího zacházení.

Komise plánuje, že hodnocení stávající strategie dokončí do července 2020 a na základě návrhu agendy pak bude ve spolupráci s ostatními institucemi, orgány a partnery pořádat v souvislosti s novou strategií formální konzultace. Jakmile obdrží zpětnou vazbu, vydá během prvních tří měsíců 2021 sdělení o nové strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uspořádal diskusi s Mezinárodní organizací práce (MOP) o budoucnosti práce a evropském pilíři sociálních práv, jejímž cílem bylo prozkoumat další možnosti spolupráce a zintenzívnit úsilí o to, aby se rychle měnící svět práce stal pro příští generace spravedlivým, důstojným a inkluzivním.

Diskuse proběhla v Bruselu během plenárního zasedání EHSV, který v EU zastupuje evropskou občanskou společnost. EHSV přivítal generálního ředitele MOP Guye Rydera, který prezentoval Deklaraci o budoucnosti práce přijatou u příležitosti 100. výročí založení MOP.

Předseda EHSV Luca Jahier nejprve poblahopřál Guyovi Ryderovi ke 100. výročí založení MOP a následně vyjádřil odhodlání Výboru pokračovat ve stávající diskusi o budoucnosti práce.

Guy Ryder před plenárním shromážděním prohlásil, že MOP je odhodlána pracovat na utváření budoucnosti práce v souladu s našimi hodnotami, neboť mnoho lidí pociťuje ohledně budoucnosti své práce obavy.

Dále uvedl, že deklarace MOP se do značné míry shoduje s evropským pilířem sociálních práv. Zdůraznil, že je důležité chránit úlohu kolektivního vyjednávání, a vyjádřil přesvědčení, že EHSV má v tomto ohledu klíčovou úlohu. Poukázal i na to, že stanoviska EHSV by mohla mít dopad na globální zaměstnanost a sociální normy, jakož i na spolupráci se zeměmi mimo EU.

V souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu Guy Ryder prohlásil, že přechod k uhlíkové neutralitě v roce 2050 „neznamená utváření budoucnosti pro občany, ale ve spolupráci s nimi“.

V očekávání další spolupráce EHSV a MOP si členové a Guy Ryder dále vyměnili názory na největší hospodářské výzvy.

Krátce před zahájením plenárního zasedání místopředsedkyně EHSV pro komunikaci Isabel Caño Aguilar slavnostně otevřela výstavu s názvem „100 let sociální ochrany poskytované Mezinárodní organizací práce“. (ll)

Evropský hospodářský a sociální výbor přivítal na posledním plenárním zasedání předkladatele evropské občanské iniciativy „Eat Original. Unmask Your Food“ (Jezte původní potraviny – Odhalte původ potravin), která vyzývá Evropskou komisi, aby pro všechny potraviny zavedla povinné označování původu, což by zabránilo podvodům a zaručilo spotřebitelům právo na informace.

K evropské občanské iniciativě „Eat Original. Unmask Your Food“ se do 2. října 2019, kdy skončila lhůta pro shromažďování podpisů, připojilo 1,1 milionu osob ze všech 28 členských států.

Paolo di Stefano, vedoucí kanceláře organizace Coldiretti (největší italské organizace sdružující zemědělce) pro styk s EU, který tuto iniciativu koordinoval, prohlásil: „Na tuto iniciativu jsme čekali dlouho a svědčí o tom, že si občané EU přejí vědět, co skutečně jedí.“

Předseda EHSV Luca Jahier uvedl: „Tato evropská občanská iniciativa má pro EHSV velký význam. Výbor vyjádřil svůj názor na toto téma v několika stanoviscích a důrazně podpořil stanovení jasnějších pravidel a lepší informování spotřebitelů. A doporučil také zprůhlednit označování původu potravin.“

Problémem je, že v EU je v současnosti označování původu povinné pouze u některých potravin, avšak u všech ostatních je dobrovolné, a proto informace do značné míry chybějí.

Povinné označování původu na potravinách pomáhá zabraňovat padělání a nekalým obchodním praktikám.

Předkladatelé této iniciativy jsou přesvědčeni, že by tyto nesmírně potřebné harmonizované právní předpisy zvýšily bezpečnost potravin a transparentnost v celém potravinovém řetězci. Zcela jasně se totiž ukázalo, že bez zavedení povinného označování původu je systém nedostatečný.

Stanovisko EHSV Podpora zdravého a udržitelného stravování v EU, které bylo přijato v únoru 2019, tuto problematiku pojalo ještě komplexněji, protože se v něm doporučovalo rozšířené označování potravin zahrnující i environmentální a sociální aspekty. (mr)

Na Evropské úrovni musí být bezodkladně přijata nová dohoda v oblasti migrace, a EHSV je proto připraven podpořit stávající úsilí Komise v této oblasti. Předseda EHSV Luca Jahier ve svém projevu v Bruselu dne 3. března 2020 jasně uvedl, že problematika migrace je pro EHSV prioritou. Dokladem toho je skutečnost, že se EHSV v této oblasti již dlouhá léta angažuje. „EU musí urychleně přijmout opatření k vypracování nového paktu o migraci a azylu a spolupracovat s členskými státy v otázkách začleňování. Musíme zavést skutečně společné azylové řízení, které bude spolehlivé, flexibilní a efektivní,“ řekl.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johansson se účastnila diskuse, kterou téhož dne pořádala sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství (SOC) v EHSV a během níž vyzdvihla současnou práci Komise v oblasti migrace a azylu a její záměr oživit díky této nové dohodě tvorbu politik EU. Prohlásila: „Nový pakt o migraci a azylu potřebujeme v prvé řadě proto, že na něm závisí nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, ale také proto, že legální migrace je pro přínosem pro naše hospodářství i společnost. Náš sociální systém musí být dlouhodobě udržitelný a naše podniky potřebují kvalifikované zaměstnance.“

Komisařka rovněž upozornila na skutečnost, že je nutné posílit důvěru a odstranit rozdíly mezi členskými státy, aby byly jejich vlády schopny dospět ke společnému postupu. „Musíme mít jasno v tom, že migrace je normální jev. Do EU přichází každý rok 2 až 2,5 milionu lidí, přičemž 140 000 z nich, tj. 5 %, jsou nelegální migranti. To znamená, že 95 % lidí přichází řádným, sledovaným a řízeným způsobem,“ dodala. (mp)

EHSV přijal v únoru stanovisko Strategie pro udržitelný růst na rok 2020 (ECO/502) a stanovisko Doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (ECO/503). Tato stanoviska představují jeho příspěvek do diskuse o hospodářských prioritách, které byly vytyčeny pro nadcházející rok i pro roky následující a které formálně schválí v březnu Evropská rada.

Výbor vítá přístup, který byl ve strategii zaujat, zohlednění cílů udržitelného rozvoje, větší zaměření na dlouhodobé cíle a navržené investice. Oceňuje také skutečnost, že byl položen důraz na sociální práva, a požaduje, aby se věnovala zvláštní pozornost genderové otázce.

EHSV naléhavě vyzývá členské státy EU, aby zajistily, že hlavní prioritou evropských a vnitrostátních hospodářských politik v roce 2020 a poté bude udržitelný hospodářský růst. Zastává názor, že Zelená dohoda pro Evropu znamená nejen zásadní změnu pro hospodářství EU, ale že je také příležitostí ke zvýšení hospodářské prosperity a k většímu hospodářskému sbližování v eurozóně i v EU jako takové. Zelená dohoda pro Evropu by měla být páteří budoucí hospodářské politiky EU a eurozóny a měla by vést k zavedení nového modelu hospodářství. Proto se jí musí přizpůsobit hospodářské priority.

Uskutečnění Zelené dohody pro Evropu a dosažení udržitelného růstu bude vyžadovat reformy a investice. EHSV se domnívá, že navrhované finanční prostředky pro Fond pro spravedlivou transformaci a mechanismus pro spravedlivou transformaci nebudou dostačující. Proto navrhuje, aby byly finanční prostředky na tyto nástroje navýšeny, a požaduje přijetí dalších opatření, která usnadní a zvýší soukromé i veřejné financování.

EHSV také doporučuje doplnit stávající expanzivní měnovou politiku ECB obezřetnou ofenzivní fiskální politikou na úrovni eurozóny. Měla by být zajištěna rovnováha mezi hospodářskou politikou a jednotlivými pilíři HMU a mělo by být přijato „zlaté pravidlo“ pro veřejné investice.

Podle EHSV je rovněž důležité zajistit stabilitu finančního trhu zavedením zbývajících nosných prvků, zásadních pro dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů, a přizpůsobením daňové soustavy budoucím potřebám. (jk)

Evropská unie musí co nejdříve zajistit stálý přístup k surovinám, aby se rozvinulo silné odvětví výroby baterií pro elektrická vozidla. Varování v tomto ohledu zaznělo během diskuse, kterou dne 5. března 2020 v Bruselu uspořádala sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost (TEN).

Rozsáhlá elektromobilita s nulovými emisemi CO₂ je následujícím zásadním krokem k realizaci udržitelné dopravy a klimatické neutrality. Evropa se však bude moci oprostit od fosilních paliv a přijmout elektrifikaci za svou jen tehdy, budou-li suroviny pro výrobu baterií trvale dostupné.

Colin Lustenhouwer, zpravodaj loňského stanoviska EHSV, které se zabývalo bateriemi, zdůraznil, že je nezbytné zvýšit povědomí o naléhavých opatřeních, jež je nutné přijmout, a dodal: „Musíme okamžitě jednat. Dostupnost surovin je přetrvávajícím problémem v oblasti, v níž má Evropa jen málo zdrojů a chtěla by mít jejich zaručený přísun. Elektrifikace je z hlediska udržitelných pohonných látek jediným řešením a k tomu jsou zapotřebí baterie.“

Suroviny nejsou v Evropě v potřebném množství dostupné a je nutné je dovážet. Lithium, nikl, mangan a kobalt pocházejí zejména z Jižní Ameriky a Asie, což znamená, že nebude-li Evropa jednat, bude stále závislejší na třetích zemích, jako jsou Brazílie a Čína.

Pierre Jean Coulon, předseda sekce TEN, na závěr řekl: „V zájmu naší udržitelné budoucnosti musíme vzít v úvahu celou životnost baterií a vybavit se zdroji, které potřebujeme. Evropské podniky se stanou významnými subjekty v oblasti vývoje a zavádění baterií na celosvětovém trhu jen tehdy, učiní-li v příštích několika letech obrovský skok kupředu.“ (mp)

EHSV ve své zprávě dospěl k názoru, že situace v oblasti stálé domácí péče není udržitelná, jelikož pracovní podmínky pečovatelů se blíží naprostému vykořisťování a příjemci této péče jen obtížně shánějí cenově dostupné a kvalitní služby. K této situaci došlo proto, že v tomto odvětví chybí státní podpora a bylo politicky zanedbáno.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vydal zprávu o budoucnosti stálé domácí péče v Evropě, v níž poukazuje na to, že je naléhavě nutné, aby stát v této oblasti důrazněji zasáhl a aby byly přijaty účinné kroky na vnitrostátní i unijní úrovni, jež by umožnily legalizovat nejistou situaci pečovatelů i příjemců péče v tomto odvětví, které se výrazně rozrůstá.

Ve zprávě se uvádí, že vzhledem k tomu, že z důvodu demografické změny, stárnutí evropského obyvatelstva a nárůstu potřeby pečovat o dlouhodobě nemocné stále stoupá poptávka po dlouhodobé a stálé domácí péči, musí stát nejen rozsáhle investovat do pečovatelských služeb a v nejbližší budoucnosti je dotovat, ale musí také plnit klíčovou úlohu při regulaci a profesionalizaci pečovatelské činnosti.

Ve zprávě je stanovena definice stálých domácích pečovatelů jako pracovníků, jejichž zaměstnání spočívá v poskytování pečovatelských služeb starším a zdravotně postiženým osobám, které jsou příjemci péče v soukromých domácnostech. Jsou zde rovněž shrnuty návštěvy, které EHSV uskutečnil ve Spojeném království, Německu, Itálii a Polsku, jež byly vybrány proto, že jsou zeměmi původu stálých domácích pečovatelů z celé EU i jejich cílovými zeměmi.

Návštěvy v těchto zemích a tato zpráva navazují na stanovisko EHSV z roku 2016 Práva stálých domácích pečovatelů, což byl první strategický dokument na úrovni EU, který se zabýval jejich pracovními podmínkami.

„Lidé, s nimiž jsme hovořili, ať už se jednalo o pracovníky, zaměstnavatele či příjemce péče, poukazovali na tutéž škálu strukturálních problémů, které v oblasti stálé domácí péče existují. Nejvíce kritizovali skutečnost, že tento druh péče zneužívá migranty a mobilní ženy. Je to nejen neetické a ostudné, ale i neudržitelné,“ prohlásil člen EHSV Adam Rogalewski, jenž je spoluautorem této zprávy s Karolem Florkem, výzkumným pracovníkem z Cambridge.

Úplné znění zprávy je k dispozici zde. (ll)

autor: skupina Zaměstnavatelé v EHSV

Stále více evropských podniků mění svůj přístup a vedle čistě obchodních aspektů nyní ve své každodenní činnosti zohledňují i aspekty environmentální a sociální. Úspěšný přechod na zelenou ekonomiku může EU zajistit jen tehdy, když svým podnikům poskytne rovné podmínky, čímž se zvýší konkurenceschopnost a investice. To mj. vyplynulo z konference nazvané Přínos podniků pro klimaticky neutrální Evropu – jak co nejlépe využít cílů udržitelného rozvoje a Zelené dohody pro Evropu, která se konala 9. března v chorvatském Splitu.

Předseda skupiny Zaměstnavatelé v EHSV Jacek Krawczyk během zahájení konference prohlásil: „Podniky nejsou problémem, nýbrž součástí řešení, co se týče dosažení klimatické neutrality a plnění cílů udržitelného rozvoje.“

Předsedkyně Chorvatského sdružení zaměstnavatelů Gordana Deranja upozornila na to, že každá země – a dokonce i každý region v EU – má jinou výchozí pozici, a to je třeba vzít při ekologizaci hospodářství v potaz.

Chorvatský ministr životního prostředí a energetiky Tomislav Ćorić podotkl, že „jednotlivé členské státy EU budou při slaďování hospodářství s cíli udržitelného rozvoje postupovat různým tempem. Zejména pro menší ekonomiky to však znamená velkou změnu.“

Tématem první panelové diskuse bylo to, jak podniky zohledňují cíle udržitelného rozvoje ve své každodenní činnosti. Účastníci se shodli, že otázky udržitelnosti a životního prostředí mají stále větší vliv na rozhodování zákazníků. V budoucnosti obstojí jen ty podniky, které změnily svůj přístup a považují cíle udržitelného rozvoje za nedílnou součást svého podnikatelského modelu.

Tématem druhé panelové diskuse byly důsledky, které má Zelená dohoda pro Evropu pro průmysl v EU. Účastníci této diskuse dospěli k závěru, že uskutečňování Zelené dohody pro Evropu musí jít ruku v ruce s rovnými podmínkami pro podniky soutěžící na světových trzích.

Konferenci uspořádala skupina Zaměstnavatelé spolu s Chorvatským sdružením zaměstnavatelů, se sítí pro Chorvatsko vytvořenou v rámci iniciativy OSN Globální pakt a s Ekonomickou fakultou Splitské univerzity. (lj)

autor: skupina Zaměstnanci v EHSV

Neutuchající hrozba spočívající v šíření koronaviru a dramatické události v rámci uprchlické krize, k nimž momentálně dochází na hranicích mezi Tureckem a Řeckem, nám opět ukázaly, jak je nezbytné reagovat společně na evropské úrovni na problémy, které členské státy v žádném případě nemohou zvládnout samostatně. Nyní je více než kdy dříve zapotřebí, aby se evropské orgány nejenom dohodly na celounijních opatřeních a strategiích, ale především aby tyto iniciativy podpořily odpovídajícími prostředky.

Nová Evropská komise si zvolila motto „Unie, která si klade vyšší cíle“ a má velké ambice v sociální, environmentální a politické oblasti. Záměrem jejích návrhů, například těch na zavedení minimální mzdy v EU a Zelené dohody pro Evropu, je obnovit důvěru občanů v Unii díky tomu, že se budou řešit palčivé otázky a průmyslová a ekologická transformace bude prováděna ze sociálního, hospodářského a environmentálního hlediska co nejudržitelnějším způsobem. Aby bylo možné tyto cíle realizovat, měly by členské státy podle Evropského parlamentu do rozpočtu EU přispívat 1,3 % svého HND, což je v souladu s doporučeními EHSV a Výboru regionů. 

Jedná se o naprosté minimum potřebné k naplnění tohoto programu, které však bylo výrazně zredukováno v Radě – některé členské státy se pokoušejí srazit víceletý finanční rámec (VFR) na 1 % svého HND, čili ještě mnohem méně než skrovných 1,11 %, jež požaduje Komise. To by pravděpodobně znamenalo, že by bylo k dispozici méně prostředků na politiku soudržnosti (o 12 %) a na SZP (o 14 %), a z nových plánů a velkých ambicí by tak zbyla jen prázdná slova.

Snížení VFR, které je v současnosti navrhováno, by mohlo vést k tomu, že se Zelená dohoda pro Evropu mine účinkem, nebude možné uskutečnit zásadní opatření EU na podporu soudržnosti a Unie a její členské státy si nedokážou poradit se společnými výzvami. Je teď o to důležitější, aby si Evropský parlament neochvějně stál na svém a členské státy měly na paměti, že v Evropské unii nejde jen o peníze. V okamžiku, kdy se svět potýká se stále větším množstvím problémů a populisté využívají existujících nerovností ve svůj prospěch, nikomu nepomůže, jestliže se některé tradiční strany snaží prezentovat jako umírněně euroskeptické. (prp)

skupina Různorodá Evropa v EHSV

Skupina Různorodá Evropa v EHSV pořádá v chorvatské Rijece konferenci, na níž se bude diskutovat o úloze, kterou hraje občanská angažovanost při řešení některých důležitých problémů, jimž Evropa v současnosti čelí.

EU se v posledních letech potýká s problémy jako je změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti, nárůst migrace a zmenšující se prostor pro občanskou společnost, které by se mohly stát novou hrozbou pro její základní hodnoty.

V EU však na druhé straně funguje také občanská angažovanost. Tváří v tvář těmto problémům mnoho občanů v celé EU prokázalo, že jsou solidární s ostatními a ochotní začít žít udržitelně.

Skupina Různorodá Evropa v EHSV se chce touto problematikou zabývat, a proto vyzývá členy a představitele občanské společnosti, aby diskutovali o úloze, kterou plní při prosazování a bránění základních evropských hodnot, jako jsou lidská práva, demokracie, rovné postavení a právní stát.

Tato konference nese název Občanská společnost jakožto hlavní opora evropských hodnot a bude uspořádána v Rijece – Evropském hlavním městě kultury 2020 ležícím na pobřeží Chorvatska – na půdě Filozofické fakulty tamní univerzity.

Jednání budou rozdělena do tří panelových diskusí, jimž budou předsedat chorvatští členové skupiny Různorodá Evropa v EHSV.

První panel, který bude moderovat Lidija Pavić-Rogošić, se zaměří na úlohu organizací občanské společnosti při bránění základních pilířů demokracie, jimiž jsou nezávislé soudnictví a instituce, kritická občanská společnost a nezávislé sdělovací prostředky.

V rámci druhého panelu budou řečníci a posluchači diskutovat o tom, jak mohou EU a subjekty působící v oblasti občanské solidarity vzájemně spolupracovat na poskytnutí udržitelné reakce na intenzivní globální migrační toky. Tuto diskusi bude řídit Marina Škrabalo.

Poslední, třetí panel pod vedením Toniho Vidana se zaměří na Zelenou dohodu pro Evropu a na úlohu organizací občanské společnosti v rozvoji a provádění tohoto programu, jenž by mohl EU transformovat.

Konference byla původně naplánována na 25. března, z důvodu epidemie onemocnění COVID-19 však musí být odložena. Aktuální informace naleznete zde: https://bit.ly/2xsqqEY. (cl)

U příležitosti letošního Mezinárodního dne žen (8. března) pořádá EHSV výstavu s názvem Female Notes (Ženské noty), která vzdává hold evropským hudebně nadaným ženám.

Výstava se zabývá sociální identitou hudebnic od 16. století po současnost. Skládá se z tabulí s biografickými údaji a oslavuje stovky skladatelek a hudebnic z celé Evropy. Kromě toho mapuje vývoj hudební kultury.

Výstava je pořádána ve spolupráci s italským sdružením Toponomastica femminile (Ženská toponomastika), jemuž EHSV udělil cenu pro občanskou společnost za rok 2019 za jeho angažovanost v boji proti nerovnosti žen a mužů, která spočívá v pojmenovávání veřejných míst po význačných ženách. (ck)