Kognitivní menšiny by mohly pomoci vyřešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce budoucnosti

Prezentace uvedená na lednové schůzi specializované sekce TEN se zabývala tím, jak využít potenciál tzv. kognitivních menšin – osob, jež trpí vysoce funkčním autismem, hyperaktivitou, dyslexií a dyspraxií – k uspokojení poptávky po určitých žádaných technických dovednostech a zároveň začlenit tyto menšiny do společnosti.

Hugo Horiot, autor knihy „Autisme, j'accuse!“, který sám trpí autismem, prohlásil: „Existuje mnoho specializovaných oblastí, kde jsou zapotřebí určité vysoce technické dovednosti. Najít je lze ale jen těžko, protože systém odmítá kognitivní skupinu, která tyto dovednosti má,“ a zdůraznil že: „potřebujeme, aby podniky a instituce zavedly jiné metody náboru a hodnocení, než jsou standardní modely založené na sociálních dovednostech.“

Podle mnoha odhadů bude přibližně 65 % současných školáků povoláno k výkonu zaměstnání, která ještě neexistují, a hledání potřebných dovedností bude pro společnosti čím dál těžší. Využití potenciálu kognitivních menšin by nejen významně prospělo naší společnosti, ale byla by to i příležitost k sociálnímu začlenění osob s jiným typem inteligence. „Skupina společnosti, která nyní nemá žádné vyhlídky, by dostala příležitost inovativním způsobem přispět naší společnosti,“ uvedl pan Horiot.

Je zcela zásadní, aby bylo uznáno, že všechny lidské bytosti se vzájemně doplňují a mohou v mnoha směrech přispět společnosti. „Každý jsme jiný,“ uvedl předseda specializované sekce TEN Pierre Jean Coulon. „Na jedné straně však existují rozdíly, které jsou považovány za přijatelné, protože nikomu nevadí a nikoho neobtěžují, a na druhé rozdíly, které neakceptujeme. A to je i případ neurodiverzity,“ uzavřel. (mp)