EHSV info

Na lednovém plenárním zasedání EHSV proběhla diskuse o prioritách rumunského předsednictví EU v prvním pololetí roku 2019, do které se zapojila rumunská předsedkyně vlády paní Vasilica‑Viorica Dăncilă. Předseda EHSV pan Luca Jahier zdůraznil, jak důležité je na prahu voleb do Evropského parlamentu obnovit důvěru občanů Evropy v politiku.

Je třeba, aby občané Evropy, na nichž záleží nejvíc, lépe chápali a více podporovali integrační proces EU a ztotožnili se s ním. „O budoucnosti Evropy se bude diskutovat na summitu v Sibiu v den se symbolickým datem: 9. května 2019, Den Evropy. Bude to před volbami poslední příležitost ukázat jednotnou, silnou Evropu, jež je blízká všem svým občanům a je odhodlána odvážně jednat v jejich prospěch,“ řekl pan Jahier. „Potřebujeme k tomu nejen účinnější politiky na úrovni EU, ale i novou, pozitivně laděnou prezentaci EU, díky nimž by se obnovila vazba mezi občany a evropským projektem, navrátila se jim důvěra v politiku, posílila soudržnost a zamezilo se populistickým tendencím,“ dodal.

Paní Dăncilă vyjádřila své odhodlání výrazně pokročit s nejpalčivějšími problémy, s nimiž se Unie potýká, a posílit při tom jednotu, soudržnost, solidaritu a rovnost. Potvrdila také, že její země bude během svého předsednictví EU neochvějně oddána evropským hodnotám a bude naslouchat hlasu evropských občanů o tom, kterým směrem se má Unie ubírat. „Pro rumunské předsednictví to je prioritou. Předložíme řešení a přijmeme rozhodnutí, která budou co nejblíže občanům a skutečné situaci v našich společnostech. Evropu dokážeme udržet silnou a soudržnou jen tak, že budeme neustále zapojovat občany,“ prohlásila. Mottem předsednictví je totiž Soudržnost, společná evropská hodnota. (mp)

Prezentace uvedená na lednové schůzi specializované sekce TEN se zabývala tím, jak využít potenciál tzv. kognitivních menšin – osob, jež trpí vysoce funkčním autismem, hyperaktivitou, dyslexií a dyspraxií – k uspokojení poptávky po určitých žádaných technických dovednostech a zároveň začlenit tyto menšiny do společnosti.

Hugo Horiot, autor knihy „Autisme, j'accuse!“, který sám trpí autismem, prohlásil: „Existuje mnoho specializovaných oblastí, kde jsou zapotřebí určité vysoce technické dovednosti. Najít je lze ale jen těžko, protože systém odmítá kognitivní skupinu, která tyto dovednosti má,“ a zdůraznil že: „potřebujeme, aby podniky a instituce zavedly jiné metody náboru a hodnocení, než jsou standardní modely založené na sociálních dovednostech.“

Podle mnoha odhadů bude přibližně 65 % současných školáků povoláno k výkonu zaměstnání, která ještě neexistují, a hledání potřebných dovedností bude pro společnosti čím dál těžší. Využití potenciálu kognitivních menšin by nejen významně prospělo naší společnosti, ale byla by to i příležitost k sociálnímu začlenění osob s jiným typem inteligence. „Skupina společnosti, která nyní nemá žádné vyhlídky, by dostala příležitost inovativním způsobem přispět naší společnosti,“ uvedl pan Horiot.

Je zcela zásadní, aby bylo uznáno, že všechny lidské bytosti se vzájemně doplňují a mohou v mnoha směrech přispět společnosti. „Každý jsme jiný,“ uvedl předseda specializované sekce TEN Pierre Jean Coulon. „Na jedné straně však existují rozdíly, které jsou považovány za přijatelné, protože nikomu nevadí a nikoho neobtěžují, a na druhé rozdíly, které neakceptujeme. A to je i případ neurodiverzity,“ uzavřel. (mp)

EHSV podporuje iniciativu Komise usilující o zřízení Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě národních koordinačních center. Cílem je rozvinout kapacity v oblasti technologií a kybernetické bezpečnosti a zvýšit konkurenceschopnost odvětví kybernetické bezpečnosti Unie.

Ve stanovisku, které bylo přijato na lednovém plenárním zasedání a které připravili Antonio Longo a Alberto Mazzola, EHSV zdůrazňuje, že návrh Komise považuje za přínosný pro vypracování průmyslové strategie v oblasti kybernetické bezpečnosti a za strategický pro dosažení stabilní a rozsáhlé digitální autonomie. Tyto faktory mají zcela zásadní význam pro posílení mechanismů obrany Evropy vůči probíhající kybernetické válce, která může ohrozit politické, hospodářské a sociální systémy.

„Zasažena je celá naše společnost. Během pouhých deseti let jsme byli svědky exponenciálního nárůstu kybernetických útoků po celém světě z 800 000 na 8 milionů“, zdůraznil pan Longo. „Podporujeme iniciativu Komise usilující o zřízení střediska kompetencí, jež bude koordinovat národní centra a fungovat jako referenční místo pro komunitu z oblasti kybernetické bezpečnosti“, konstatoval dále.

Úhelným kamenem strategie je partnerství veřejného a soukromého sektoru. „Podporujeme rozšíření spolupráce na průmysl, a to na základě pevných závazků v oblasti vědy a investic. Jsme zastánci třístranné spolupráce mezi Evropskou komisí, členskými státy a podniky“, dodal pan Mazzola. „Musíme nechat otevřené dveře i podnikům ze zemí mimo EU, které jsou ochotny plnit podmínky EU, aby se mohly zapojit“, uvedl závěrem. (mp)

EHSV se vyjádřil k doporučení Komise pro hospodářskou politiku eurozóny v roce 2019 v tom smyslu, že rok 2019 bude mít s ohledem na současný ekonomický výhled pro ekonomiky eurozóny velký význam, co se týče budování odolnosti hospodářství a trhu práce.

Budování odolnosti je nutné proto, aby byly členské státy schopny čelit budoucím otřesům s omezenými ekonomickými a sociálními následky. Za tímto účelem je třeba prohloubit HMU tím, že se dokončí bankovní unie, navýší vlastní zdroje EU, zavede se funkce makroekonomické stabilizace pro eurozónu a také bude důsledně prováděn sociální piliř.

Stanovisko EHSV rovněž vyzývá k tomu, aby byla prováděna účinná opatření ke snížení nadměrných přebytků a zvýšily se veřejné investice a mzdy v zemích, které přebytky disponují. Ve střednědobém horizontu by měl růst reálných mezd odpovídat skutečnému nárůstu produktivity a inflace.

Nebylo by vhodné pobízet členské státy s vysokým veřejným dluhem a zápornou nebo nulovou produkční mezerou k budování fiskální rezervy prostřednictvím restriktivní fiskální politiky. To by v těchto zemích pravděpodobně vedlo k zachování nízkého růstu, aniž by se napomohlo snížit poměr jejich veřejného dluhu k HDP.

EHSV rovněž upozorňuje na to, že je naléhavě nutné přijmout pokyny a opatření nezbytné k povzbuzení veřejných investic a usnadnění soukromých investic. Při uplatňování fiskálních pravidel EU by mělo být zohledněno tzv. zlaté pravidlo.

Změny politiky by neměly být prováděny za cenu nižších příjmů pro financování sociálních investic a systémů sociální ochrany či nebezpečí, že by se snížila sociální a pracovní práva. Zároveň by se mělo usilovat o větší sbližování hospodářských a sociálních norem směrem vzhůru.

V neposlední řadě EHSV vyzývá členské státy, aby ukázaly nezbytné odhodlání rychle překonat zbývající neshody v těchto otázkách. (jk)

EHSV ve stanovisku k návrhu Komise uvádí, že je třeba plně využít potenciálu nového systému DPH pro zdanění obchodu mezi členskými státy a omezit jakékoli možné negativní dopady na jednotný trh. Klíčem k úspěšnému uskutečnění návrhu bude intenzivnější spolupráce mezi orgány a rozsáhlá komunikace.

EHSV považuje navrhovanou reformu za zásadní krok pro dokončení přechodu na konečný systém DPH pro zdanění zboží v rámci obchodu mezi podniky, který bude založený na zásadě místa určení. Je přesvědčen, že nový rámec může podnikům poskytnout hmatatelný přínos.

„Reforma může mít pozitivní dopad na podniky a jejich růst, ale její úspěch není jistý,“ prohlásil zpravodaj Krister Andersson. Vysvětlil, že je „třeba náležitě uplatňovat pravidla a vnitrostátní daňové orgány musí zintenzivnit každodenní spolupráci a zároveň provádět komunikační kampaň“.

Reforma změní zdanění přeshraničního obchodování se zbožím mezi podniky, ale služby budou i nadále zdaňovány v jiném režimu. Vzhledem k tomu, že to může působit problémy, EHSV vyzývá k tomu, aby se prozkoumalo, jak by mohl být co nejrychleji zaveden systém pro obě oblasti.

Spoluzpravodaj Giuseppe Guerini uvedl, že „společný systém pro zdanění zboží i služeb by více podporoval růst a účinněji by zamezoval podvodům“.

EHSV v tomto stanovisku předkládá praktická doporučení, jak reformu provádět, a žádá, aby Komise vyjasnila navrhovaná ustanovení týkající se jednoho správního místa a certifikované osoby povinné k dani. Je znepokojen tím, že vzniknou nové překážky pro malé a střední podniky a startupy. V neposlední řadě EHSV doporučuje dostatečně investovat do IT (hardware/software), aby byl řádně vyvinut stabilní a spolehlivý model jednoho správního místa. (jk)

Mezinárodní odborníci na daňové otázky a zástupci občanské společnosti vyzvali na slyšení, které 29. ledna uspořádal EHSV, k zavedení účinného celosvětového řešení zdanění podniků v digitalizovaném hospodářství, jež by bylo zaměřeno na zamezení dalších jednostranných kroků a zajištění udržitelného růstu, investic, daňové jistoty a spravedlnosti.

Vysoce postavení řečníci se shodli na tom, že účinným jak z hlediska regulace, tak správy může být pouze celosvětové řešení, a uvítali probíhající debaty, jež jsou součástí inkluzivního rámce G20/OECD pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS).

Účastníci diskutovali o možných přístupech ke zdanění podniků v digitalizovaném hospodářství, o čemž se momentálně v tomto rámci diskutuje, a mimo jiné i o nových systémech přidělování mezinárodních práv v oblasti zdanění (jako jsou zapojení uživatelů, marketingová nehmotná aktiva a významná hospodářská přítomnost). Diskuse probíhala také o schopnosti jednotlivých zemí uplatňovat práva v oblasti zdanění v případě BEPS.

Bylo navrženo, aby se plně prozkoumala možnost řešit daňovou otázku v rámci systému daně z přidané hodnoty, a byl vysloven názor, že je třeba vypracovat společnou definici pojmu vytváření hodnot. Kromě toho bylo rozhodnuto, že je také zapotřebí dále přezkoumat, zda by řešení vycházející z daně z příjmu zaměřené na daňové rozdělení výnosů bylo vhodnější než řešení vycházející ze spotřební daně.

Řečníci nabádali k tomu, aby při navrhování nových pravidel byly dodrženy určité základní zásady, jako například zamezení dvojího zdanění, jednoduchost, jistota a rovnost. Pro jednotlivé zúčastněné strany bude rozhodující zjednodušená metodika. Je také nutné vypracovat a zavést spravedlivé a účinné mechanismy řešení sporů. Řečníci také doporučili, aby byla provedena další hospodářská analýza dopadu projektu BEPS a možného dopadu jakýchkoli budoucích opatření, která by mohla být zavedena.

Závěry slyšení budou využity jako podklad pro stanovisko z vlastní iniciativy, které vypracuje zpravodaj Krister Andersson a které má být přijato na červencovém plenárním zasedání. (jk)

Evropské kreativní odvětví má velký potenciál, potřebuje však větší podporu, aby se mohlo plně rozvíjet a stát se na světovém trhu významným konkurenceschopným aktérem. Ambiciózní kulturní a kreativní odvětví by bylo přínosné i pro jiná odvětví, jako je textilní průmysl, cestovní ruch, automobilový průmysl, stavebnictví či zdravotní péče.

„Vzhledem ke všem závažným výzvám, před nimiž toto odvětví stojí – zachování našeho kulturního dědictví, prosazování našich hodnot, oživení, inovace, zábava a udržitelná pracovní místa a udržitelný růst –, je navrhovaný rozpočet ve výši 1,85 mld. eur příliš nízký,“ uvedla paní Butaud-Stubbs, zpravodajka stanoviska EHSV k návrhu Komise o programu Kreativní Evropa (2021–2027).

„Digitální revoluce nabízí nové příležitosti, vyžaduje však investice do vzdělávání, softwaru a zařízení,“ dodal spoluzpravodaj Zbigniew Kotowski. EHSV požaduje vyčlenit na kreativní odvětví v rámci programu Horizont 2020 zvláštní rozpočet, aby mohl být využit nesmírný inovační potenciál, které jeho jednotlivé sektory skýtají.

EHSV dále mj. navrhuje:

• jasnou strategii EU pro kreativní a kulturní odvětví na jednotném trhu i ve vnější politice s cílem zvýšit konkurenceschopnost;
• nezávislou studii kvantitativních a kvalitativních dopadů velkých fúzí v audiovizuálním odvětví v USA na evropský trh;    
• navýšení rozpočtu na meziodvětvové projekty o 80 mil. eur s cílem pomoci kancelářím programu Kreativní Evropa propagovat program v jejich zemi a usilovat o vytvoření volných, rozmanitých a pluralitních mediálních podmínek a o kvalitní žurnalistiku a mediální gramotnost. (sma)

Luca JAHIER

Při přípravách na pietní uctění Mezinárodního dne památky obětí holocaustu můžeme jen stěží zůstat klidní. Místo mlčení, truchle sám ve skrytu duše, by člověk nejraději křičel.

Jak to, že antisemitismus stále žije, ať již v Evropě nebo dokonce ve Spojených státech? Jak to, že byla vloni ve Francii ve svém bytě ubodána a upálena žena, která přežila holocaust? Jak to, že byla rok předtím zavražděna a poté svržena z balkónu svého pařížského bytu bývalá učitelka z mateřské školky Sarah Halimi?

Paříž, Toulouse, Malmö, Kodaň, Berlín, Brusel. Naše lidskost je zbrocena krví nevinných. To, co jsme považovali za nemyslitelné, nás opět pronásleduje.

V Německu bylo židům doporučeno přestat nosit jarmulku, aby se nestali oběťmi útoků. Ve Francii byly židovské děti varovány, aby nenavštěvovaly místní školy považované za antisemitské. Ještě k tomu znesvěcovat hřbitovy, malovat na synagogy a školy hákové kříže a na protiizraelských manifestacích nadávat židům do „opic a prasat“ – tak Evropa znovu ukazuje svou hrůznou a nelidskou tvář.

Před několika staletími byli židé pronásledováni, protože byli náboženskou menšinou. V minulém století byli považováni za hrozbu pro stát, a proto vzplanula touha je vyhladit. Dnes jsou židé terčem útoků především kvůli konfliktům na Blízkém východě, i když antisemitské smýšlení je někdy spojeno i s popíráním holocaustu.

Mnoho židů začíná zakoušet zlobu frustrovaného, přehlíženého a bezmocného obyvatelstva. Počet židovských obyvatel v Evropě se snižuje. Podle údajů EU klesl z přibližně 1,12 milionů v roce 2009 na 1,08 milionů v roce 2017. Ve Francii, kde jich v EU žije nejvíce, poklesl z přibližně 500 000 v roce 2002 na 456 000 v roce 2017. Důvodem jejich odchodu jsou trestné činy z nenávisti.

Téměř jedna třetina evropských židů se vyhýbá účasti na židovských akcích nebo návštěvám židovských míst, protože se necítí v bezpečí. Podle průzkumu Evropské komise z prosince minulého roku se devět z deseti evropských židů domnívá, že antisemitismus během posledních pěti let vzrost.

Celkem 89 % z 16 300 respondentů tohoto průzkumu provedeného v Belgii, Dánsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Rakousku, Spojeném království, Španělsku a Švédsku – tj. ve 12 zemích, kde žije 96 % evropských židů – uvedlo, že s nejhoršími a nejproblematičtějšími projevy antisemitismu se lze setkat na internetu a na sociálních sítích.

Nesmíme připustit, aby se tyto hrůzy vrátily. Musíme se vzchopit a proti trestným činům z nenávisti a nepřátelskému a agresivnímu chování vůči židům a dalším menšinám bojovat. Nezačnou-li členské státy EU nebo mezinárodní společenství okamžitě jednat, hrozí, že zvěrstva napáchaná v minulosti ožijí a zamoří naši společnost.

Ve zprávách se rozsáhle informovalo o tom, že pouhé tři dny předtím, než byl v Gdaňsku zavražděn Paweł Adamowicz, byl v televizi v hlavním vysílacím čase odvysílán antisemitský satirický pořad. V něm byla charitativní organizace, která pana Adamowicze pozvala na akci, během níž byl zabit, vykreslena jako netransparentně řízená struktura.

Pan Adamowicz se v době přibývajícího počtu trestných činů z nenávisti vždy neochvějně zasahoval o práva menšin. Byl také neúprosným liberálním kritikem protipřistěhovaleckých politik vládnoucí konzervativní strany. Jeho vražda je mementem toho, že pokud nechceme padnout za oběť nenávisti, musíme nenávistným verbálním projevům učinit přítrž.

Připomínat si oběti holocaustu a nacistické brutality je v dnešní době stále důležitější. Holocaust je určujícím odkazem evropských dějin a připomínání si šoa je důležitým prostředkem k předcházení antisemitismu.

Někteří historici upozorňují na to, že nadešel čas, aby na místo jednotlivých národních kultur chápání dějin nastoupila kritická evropská kultura historického povědomí. Pokud nebudeme vzpomínat společně jako Evropané, hrozí nám, že budeme chyby z minulosti opakovat.

Čím více budeme otálet se zákazem nenávistných verbálních projevů a čím déle budeme odkládat smíření s vlastní minulostí, tím těžší bude vybudovat novou nefalšovanou společnou evropskou paměť a vytvořit novou identitu založenou na rozmanitosti, smyslu pro společné dějiny, sounáležitosti a v neposlední řadě i společném údělu.

Jak napsal Primo Levi, autor románu Je-li toto člověk a posmrtně vydaných esejí L'asimmetria e la vita, ve své poslední knize : „Stalo se to, a tudíž k tomu může dojít znovu.“