Země západního Balkánu potřebují jasný plán postupu přistoupení k EU

To je hlavní poselství z veřejného slyšení o ekonomické a sociální soudržnosti a evropské integraci západního Balkánu, kterou uspořádal Evropský hospodářský a sociální výbor v Bruselu.

„Velice jsme uvítali, že bulharské předsednictví Rady EU si jako jednu ze svých priorit zvolilo západní Balkán a požádalo EHSV o vypracování stanoviska k tomuto tématu,“ uvedl Ionut Sibian, předseda studijní skupiny EHSV k tématu Hospodářská a sociální soudržnost a evropská integrace západního Balkánu. Andrej Zorko, zpravodaj stanoviska EHSV, zdůraznil, že tento region je mimořádně složitý a že je potřeba rozsáhlejší regionální spolupráce a podstatnější zapojení občanské společnosti do procesu evropské integrace. „Západní Balkán musí být v nadcházejících letech jednou z priorit EU, má-li být v tomto regionu zajištěna politická stabilita,“ připomněl spoluzpravodaj Dimitris Dimitriadis.

Představitelé organizací občanské společnosti, think-tanků, institucí EU i akademické obce se shodují, že hospodářská konvergence západního Balkánu bude dlouhodobý proces. Připomínají vysokou míru nezaměstnanosti, nízkou produktivitu, nedostatek dovedností a nízkou konkurenceschopnost jako některé z problémů, kterým čelí země tohoto regionu. „Bují systém známostí a trafik,“", říká Peter Sanfey, náměstek ředitele Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Účastníci se shodli na tom, že již existují různé nástroje a programy v tomto regionu, které přispívají k řešení některých z těchto problémů, ale že nabídka jasné evropské perspektivy těmto zemím by byla katalyzátorem urychlení reforem. Zdůraznili také zásadní význam zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti z regionu do procesu evropské integrace, které by mělo mít formálnější strukturu. (sg)