EHSV se domnívá, že je nezbytné efektivněji provádět směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí, aby bylo možné co nejlépe chránit životní prostředí v EU.

Hlavním důvodem, proč byla tato směrnice v roce 2008 přijata, byla snaha zajistit uplatňování účinných, přiměřených a odrazujících trestních sankcí ve všech zemích EU.

Na základě údajů, které EHSV shromáždil během pěti pracovních cest, identifikoval několik nedostatků, k nimž při provádění směrnice zjevně dochází ve všech členských státech.

Malý počet odsouzení za trestné činy proti životnímu prostředí svědčí o tom, že tyto činy nejsou brány dostatečně vážně. Účinnými nebyly shledány ani správní sankce.

Za skutečně a naléhavě potřebnou byla označena odborná příprava státních zástupců a soudců. Podle EHSV by bylo vhodné zřídit specializované policejní útvary a soudy. Problémem je také to, že neexistuje centralizovaná jednotka pro trestné činy proti životnímu prostředí, což brání vyšetřování trestné činnosti páchané v přeshraničním měřítku.

Chybí nám lidské a finanční zdroje,“ prohlásil zpravodaj EHSV Arnaud Schwartz.

EHSV je rovněž toho názoru, že by členské státy měly zlepšit podmínky, za nichž mohou oběti škod na životním prostředí podávat kolektivní žaloby.

Dále pak doporučuje přezkoumat směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí na základě:

  • nejnovějších smluv EU, které umožňují uplatnění sankcí,
  • nových druhů trestné činnosti,
  • rozsahu minimálních sankcí pro fyzické a právnické osoby. (mr)